Ve firmách se bude opět testovat, stát na to přispěje. Vláda rozhodla i o neuznávání testů v restauracích

Nahrávám video

Vláda v demisi schválila konec používání testů jako covidového certifikátu. Pro vstup do provozoven služeb, restaurací či na hromadné akce by tak od pondělí 22. listopadu už museli mít lidé jen potvrzení o očkování či prodělání nemoci covid-19. Vláda také znovu zavede povinné testování na covid-19 ve firmách. Ke koronavirovým opatřením se kabinet sejde znovu v pátek v poledne, kdy rozhodne o textu některých opatření. O kompenzacích bude jednat v pondělí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že nová opatření proti covidu budou platná do konce února příštího roku. Počítá i s pokračováním testování ve školách. „Není to úplně bavorský model, inspirovali jsme se a vybrali jsme věci, které jsou v našich silách,“ uvedl po jednání premiér v demisi.

Ještě před čtvrtečním jednáním čelila vláda kritice, že vybírá pouze části opatření ze zahraničních postupů. „Bavorský model není jen neuznávání testů. U většiny zaměstnavatelů musíte být očkován či testován. Ve školách masivní testování. Stoprocentní nemocenská a až devadesátiprocentní ošetřovné jako motivace nechodit do práce či školy nemocný. Více home office. Vzít jednu věc z deseti, to je takový šumavský model možná,“ napsal sociolog Daniel Prokop.

Jeho agentura P&Q Research v dlouhodobém projektu Život během pandemie zkoumá chování a motivace obyvatel. Připomněl, že součástí bavorského modelu je také nutnost potvrzení o očkování, testu či prodělání nákazy pro vstup na pracoviště u většiny zaměstnavatelů, rozšíření home office v době, kdy se epidemie více šíří, vstřícnější nastavení ošetřovného, tedy příspěvku pro rodiče dětí v karanténě či izolaci, nebo plná nemocenská.

Bavorsko také testuje ve školkách a školách. Česká vláda si tak nakonec z bavorského modelu vzala více. Ministerstvo zdravotnictví chce podle ministra v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) testování ve školách nastavit tak, aby nemusely do karantény chodit celé třídy, jen nakažený žák.

„Bude to tak, jak to bylo doposud. Testy budou zaváženy do škol ze Správy státních hmotných rezerv, budou se testovat děti, které jsou neočkované,“ popsal Vojtěch. Testovat se bude antigenními samotesty, vláda podle Babiše řešila jejich nákup. Do pondělního jednání kabinetu bude shromažďovat požadavky tak, aby bylo dost testů do konce února.

Právě ukončení testování ve školách odborníci kritizovali. Ve středu hlavní hygienička Pavla Svrčinová hovořila o tom, že plošné testování nemá dostatečný efekt. Proto se podle ní po dvou kolech testování 22. listopadu a 29. listopadu pokračovat nemělo. Vláda do pondělí shromáždí požadavky na nákup testů pro školy tak, aby bylo zajištěno pravidelné pondělní testování žáků do konce února.

Testování ve firmách

Znovu se obnoví i povinnost pro nenaočkované zaměstnance testovat se jednou týdně v práci. Stát bude firmám na testování opět přispívat. Příspěvek firmám by měl být ve stejné výši jako na jaře, tedy 60 korun. Ve hře je i zvýšení ošetřovného či nemocenské, což vládě doporučili také experti ze skupiny MeSES.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě. Podle šéfky resortu práce vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Poslanecká sněmovna i Senát a podepsat prezident.

„Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně. Maláčová zmínila, že je ve spojení s budoucím ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), aby se návrhy zákonů projednaly v dolní komoře v legislativní nouzi.

Testování ve firmách by vláda měla schválit v pátek, opatření by mělo platit už od pondělí. Každý člověk, který půjde do práce, se bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) muset prokázat certifikátem o očkování, prodělané nemoci covid-19 nebo negativním testem.

Zároveň zůstane možnost otestovat se antigenní samotestovací sadou na místě, a to pod dohledem. Testování se bude týkat jen neočkovaných lidí, vláda ale pravděpodobně podle Havlíčka schválí, že se budou muset testovat i očkovaní lidé nad 60 let.

Testování se bude podle Havlíčka vztahovat na všechny typy firem, platit to bude i pro státní organizace a obce.

Nahrávám video

Změny v covid certifikátech

Od pondělí se lidé při vstupu do provozoven služeb, na hromadné akce nebo do gastronomických či ubytovacích zařízení budou muset prokázat kompletním očkováním proti covidu-19 nebo tím, že nemoc v posledních šesti měsících prodělali.

Výjimky z opatření budou mít děti do 18 let, lidé, kteří dostali první dávku očkování nebo jsou do 14 dní po druhé, musí ale předložit současně PCR test, nebo osoby, které se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Spolu s rozočkovanými a dětmi do 18 let budou mít nárok na pět PCR testů za měsíc hrazených z veřejného zdravotního pojištění, očkovaní lidé dál na dva hrazené testy.

Dál se prokazovat testem bude možné také například při nástupu do lázeňské péče nebo při volbách do správních orgánů právnických osob. PCR testy i testy antigenní se budou uznávat i pro návštěvy nemocnice nebo zařízení sociálních služeb, ne však samotesty. Ve věznicích bude od pondělí vyžadován u návštěv certifikát o očkování, prodělané nemoci či negativním PCR testu. Výjimky se vztahují například na obhájce či advokáty.

Na vysokoškolských kolejích bude zrušena možnost využívání samotestů. Ubytování bude možné pouze s očkováním, prodělanou nemocí, PCR testem ne starším než 72 hodin nebo antigenním testem z odběrového místa ne starším než 24 hodin. Testem se bude nadále potřeba prokazovat každých sedm dní.

Kontroly covidových certifikátů v novém režimu budou stejné jako doposud, hlavní odpovědnost je na provozovatelích, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví v demisi Vojtěch.

Nahrávám video

Kompenzace podnikatelům

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) chce v pondělí předložit vládě konečný návrh programů na podporu podnikatelů kvůli zpřísnění opatření. Detaily vláda se svazy ještě řeší, řekl. Bude se jednat o dříve ověřené dotační tituly Covid –⁠ 2021, Covid –⁠ Nepokryté náklady a také takzvaný kompenzační bonus pro živnostníky.

Všechny programy pomoci by podle Havlíčka měly mít stejné vstupní podmínky. Rozhodující by měl být pokles obratu za určité období letošního roku vůči stejné době roku 2019. „Budeme ještě během pátku se svazy a asociacemi jednat,“ uvedl.

Havlíček v úterý večer řekl, že na kompenzace by mohli mít jako dříve nárok podnikatelé s propadem tržeb o 50 procent. Svazy podle něj chtějí lepší podmínky a začínají na poklesu 30 procent.

V Covid –⁠ 2021 měli podnikatelé nárok na příspěvek 500 korun na zaměstnance a den omezení, u Covid –⁠ Nepokryté náklady získali pomoc až na 60 procent nepokrytých nákladů. Kompenzační bonus se dříve týkal osob samostatně výdělečně činných, společníků malých firem i zaměstnanců pracujících na dohodu. Finanční správa jim vyplácela 500 korun za kalendářní den, kdy bylo jejich podnikání omezeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 42 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled