Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.
Výsledek voleb v Meklenbursku – Předním Pomořansku označila spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová za „gigantický“ a „oslnivý“. Definitivně podle ní nahradila Merzovu CDU jako dominantní občanskou stranu německé politiky. Podle spolupředsedy AfD Tina Chrupally byl také výsledek AfD v Berlíně „super“.
„AfD se podařilo něco, co jsme viděli už 6. září v Sasku-Anhaltsku, a to výrazně mobilizovat nevoliče. Roli ale hrála i velká nespokojenost s vládou Friedricha Merze,“ podotkla zpravodajka ČT v Německu Helena Truchlá.
Německý kancléř v pondělní reakci slíbil, že koaliční vláda bude pokračovat v práci, aby zajistila demokratickou budoucnost země. V kampani podle Merze roli hrála celoněmecká politika. „Volební výsledky a jejich důvody ale sahají daleko za mou osobu. Prožíváme hlubokou změnu systému politických stran v Německu, stejně jako v mnoha dalších zemích světa,“ uvedl. Ke spekulacím, že by jej mohli spolustraníci kvůli výsledku voleb vytlačit z funkce, řekl, že na zasedání širšího vedení strany nikdo personální otázky ani slovem nezmínil.
Na druhém místě v zemských volbách v Meklenbursku – Předním Pomořansku skončila s 35,5 procenta sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou.
Kromě AfD a SPD vyšlou své zástupce do zemského sněmu už jen dvě strany: krajně levicová strana Levice s 6,5 procenta hlasů a strana Zelených s 5,7 procenta. Těsně pod pětiprocentní hranicí zůstala CDU se 4,9 procenta hlasů a také Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,8 procenta.
AfD bude nyní nejsilnější stranou už ve třetím zemském sněmu. Od roku 2024 má nejvíce mandátů v Durynsku, na počátku září vyhrála volby také v Sasku-Anhaltsku, kde získala 43,8 procenta hlasů. V Meklenbursku – Předním Pomořansku AfD svůj zisk oproti volbám před pěti lety více než zdvojnásobila. V roce 2021 získala 16,7 procenta, nyní 38,2 procenta hlasů.
Kandidát na premiéra za AfD Leif-Erik Holm se chce pokusit jako vítěz voleb o sestavení vlády. Žádná z dalších tří stran, které se do sněmu dostaly, ale s AfD nechce spolupracovat. Meklenbursko – Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit.
Premiérkou zůstane zřejmě sociální demokratka Schwesigová, která může sestavit vládu s Levicí a Zelenými. Společně budou mít 39 ze 71 křesel. AfD získala 32 křesel. „Většina se rozhodla pro demokratické strany. Proto jsem připravena pokračovat v započaté práci,“ uvedla už v neděli premiérka, která stojí v čele země od roku 2017.
Pro CDU je výsledek v Meklenbursku – Předním Pomořansku debaklem. Od založení spolkové republiky se nestalo, že by se v některých zemských volbách do sněmu nedostala. Nejhorší výsledek do neděle zaznamenala v roce 1951 v Brémách, kde dostala devět procent.
V Meklenbursku – Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu, poprvé mezi nimi byli také šestnáctiletí a sedmnáctiletí. Sociální demokracie tu je hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD. Sociální demokracie zemské premiérky Schwesigové ale v posledních týdnech před volbami dotahovala. Na vítězství to ale nakonec nestačilo.
„Je třeba si uvědomit, že se volilo v jedné z nejchudších a nejmenších spolkových zemí Německa. V té zemi jsou nejnižší výdělky a tak dále. Dlouhodobě tam prvenství obhajuje sociální demokracie, ta sice skončila nyní na druhém místě, početně to ale může vyjít na středolevou koalici,“ míní politolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Volby v Berlíně vyhrála strana Levice, CDU kancléře Merze je s odstupem druhá
V nedělních volbách do berlínské Poslanecké sněmovny zvítězila s velkým náskokem krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta. Křesla získají i Zelení se 14,3 procenta a sociální demokraté (SPD), které volilo 12,1 procenta voličů. Po sečtení všech hlasů to s odvoláním na krajskou volební komisi napsala agentura DPA, podle níž ztratila vládní koalice CDU a SPD většinu.
Pod pětiprocentní hranicí skončil Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,7 procenta a Svobodní demokraté (FDP) s 2,5 procenta. V nové Poslanecké sněmovně usedne 158 poslanců. Levice jich vyšle 47, CDU 34, AfD 29, Zelení 26 a SPD 22. Pro sociální demokraty je to dosud nejhorší výsledek ve volbách do berlínské sněmovny.
Primátorkou by se podle dřívějších zpráv médií mohla stát Elif Eralpová z Levice, která má turecké kořeny. Byla by první ženou v čele Červené radnice s migračním původem. Eralpová se narodila v roce 1981 v Mnichově tureckým rodičům, kteří krátce předtím uprchli ze své vlasti. Pro Levici je nedělní zisk největším volebním úspěchem v Berlíně. Naposledy v roce 2001 získala její přímá předchůdkyně – Strana demokratického socialismu (PDS) – 22,6 procenta.
„V Berlíně volil skoro dvojnásobek voličů než v Meklenbursku. Specifikem tam je, že skoro milion občanů jsou tam občané ze zemí EU a volili též. O to je to tam pikantnější. Strana Die Linke má skutečně velmi radikální program a uvidí se, jak to bude se skládáním koalice vypadat. Jako jediní koaliční partneři se nabízejí SPD a Zelení, kteří mají na výběr to buď složit s Die Linke, nebo početně by byla možná koalice, kdy by primátorem mohl být nominant za CDU,“ poznamenal Novotný. Eralpová už nicméně avizovala, že chce sestavit koalici se Zelenými a sociálními demokraty.
V Berlíně žije zhruba 3,9 milionu obyvatel, hlasovat mohlo 2,5 milionu voličů. Téměř milion obyvatel německé metropole tvoří cizinci bez volebního práva. Poprvé mohli v Berlíně volit také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
„Krajní levici se podařilo velice výrazně mobilizovat mezi nevoliči a také prvovoliči. Měla nejvyšší zastoupení ve věkové skupině 25 až 34 let a výrazně silné i u mladších voličů,“ poznamenala Truchlá. U voličů z věkové skupiny mezi šestnácti a čtyřiadvaceti lety vyhrála Levice se 43 procenty, následovaná AfD s dvanácti procenty.
Hlavními tématy kampaně byly nedostupnost bydlení a vysoké nájmy. Eralpová slibovala, že hodlá vyslyšet Berlíňany a realizovat jejich přání, které vyjádřili v roce 2021. V poradním referendu se tehdy obyvatelé metropole vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro tehdy hlasovalo 59,1 procenta a účast dosáhla 73,5 procenta.
Vyvlastnění se mělo týkat společností s více než třemi tisíci byty. Zatímco Zelení jako jeden z potenciálních partnerů Levice za určitých podmínek se socializací části bytů vlastněných koncerny souhlasí, lídr sociálních demokratů Steffen Krach ji odmítá.
„CDU už je jen vlastním stínem“
„Kancléř má před sebou ožehavé dny,“ napsal v reakci na výsledky hlasování časopis Der Spiegel. Podle něj je členům jeho strany jasné, že už dlouho nejde jen o Merze, ale o samotnou existenci CDU. „Nadcházející dny ukáží, zda se po zákulisním šuškání někdo odváží kancléře svrhnout,“ uvedl list. Ocenil nedělní Merzovo vystoupení, ve kterém krátce po zveřejnění prognóz řekl, že hodlá zůstat kancléřem a dál pracovat na reformách. „Viděli jsme muže, který ví, co chce. Muže, který rozpoznal vážnost situace, ve které se nachází. A nechce se vzdát,“ dodal časopis.
List Süddeutsche Zeitung píše o výsledku CDU v Berlíně jako o porážce a o výsledku v Meklenbursku – Předním Pomořansku jako o katastrofě. „CDU už je jen vlastním stínem,“ napsal list. Podle Die Zeit je „historická porážka CDU účtem za reformní kurz“. „Problémy jsou ale reálné. A obrat by důvěryhodnost CDU definitivně zničil,“ uvedl list. Podle něj je tak správné, že Merz vystoupil a zdůraznil, že v započatých reformách hodlá pokračovat.
Podle bulvárního deníku Bild kancléř svým večerním vystoupením v zárodku zastavil debatu o své budoucnosti ve funkci. Na jak dlouho se mu to podařilo, ale není jasné.
„Hlavním poselstvím (voleb) je, že se nedaří spolkové vládě zastavit nárůst preferencí AfD. Zároveň tyto volby probíhaly ve strukturálně velmi slabých zemích – takzvaných nových spolkových zemích, tedy v bývalém východním Německu. Ukazuje se, že v periferních regionech, kam můžeme do jisté míry zařadit i Berlín, se prostě nedaří,“ komentoval výsledky hlasování Tomáš Nigrin z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Kampaň s podvrženými videi
Portál Tagesschau informoval o tom, že regionální volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko a v Berlíně doprovázela internetová kampaň s podvrženými videi a fotografiemi, jejichž cílem bylo zpochybnit proces hlasování a vyvolat pochybnosti o demokratických institucích. Mnohé stopy podle portálu ukazují na ruskou vlivovou operaci.
Smyšlená videa ukazovala údajné volební podvody, manipulaci s hlasy a znevýhodňování některých politických stran. Hlavní zájem se soustřeďuje na AfD, kterou německá tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou. K volbám v Berlíně se například na internetu šířilo video, které mělo vyvolat dojem, že hlasy pro AfD se v korespondenční volbě vyřazují.
Podobná videa na internetu kolovala i před volbami v Sasku-Anhaltsku a známá jsou i z dřívějších německých voleb.
Německé tajné služby před volbami upozorňovaly na zahraniční snahy ovlivnit hlasování tím, že vyvolají napětí ve společnosti, zpochybní důvěru v demokratické procesy a instituce a pokusí se působit na utváření názorů lidí.
