Radikální reforma EU, odchod Francie z eurozóny a uzavření hranic před imigranty. To jsou priority prezidentské kandidátky za nacionalistickou Národní frontu (FN) Marine Le Penové, které se daří i u mladé generace zklamané z elit. Le Penová je vystudovaná právnička a kdysi hájila i nelegální přistěhovalce, tedy ty, které nyní tak kritizuje.
Ve stínu otce
Le Penová kandidovala už ve volbách v roce 2012, kdy získala na svou stranu téměř pětinu voličů, na postup do druhého kola to ale nestačilo. O deset let dříve se to podařilo jejímu otci Jean-Marie Le Penovi – tehdejšímu šéfovi Národní fronty, v jehož dobách se strana dala považovat za xenofobní a antisemitskou. Zemi Le Penův postup šokoval, národ se tehdy semkl a ve druhém kole se postavilo rekordních 82 procent voličů za konzervativce Jacquese Chiraka.
Le Pen byl kupříkladu shledán vinným poté, co označil nacistické plynové komory za „historický detail“. Marine převzala vedení FN v roce 2011 a od té doby propagovala umírněnější program, který by oslovil víc lidí. Už v roce 2014 vyhrála nacionalistická strana ve Francii volby do Evropského parlamentu.
Le Pen označil svou dceru kvůli budování nové tváře strany za zrádkyni. FN se s ním nakonec rozešla před dvěma lety, kdy mu bylo pozastaveno členství a dcera ho vyzvala k úplnému odchodu z politiky. V regionálních volbách pak místo něj kandidovala jeho vnučka Marion.
Sama Le Penová ale nedávno šokovala svými výroky, když popřela odpovědnost francouzského státu za hromadné zatýkání Židů v Paříži během druhé světové války. Přitvrzuje i v protiimigrační rétorice. Veškeré přistěhovalectví by nejraději pozastavila.
Na mítinku v Marseille obvinila ostatní prezidentské kandidáty, že by klidně nechali přistěhovalce udělat z Francie gigantický squat. Její příznivci na shromáždění přišli se sloganem „Francie pro Francouze“, jenž užívala FN v dobách svého extremismu.
„Je potřeba zamezit všemu, co činí Francii atraktivní, ať už se jedná o kompletní zdravotní péči, bezplatné vzdělávání pro děti, poskytované ubytování a různé typy sociální podpory. Už nemáme nic, co bychom vám mohli nabídnout,“ okomentovala přístup k imigrantům v rozhovoru pro ČT v roce 2015.
Le Penová brojí i konkrétně proti vlivu islámu. Zakázala by muslimské závoje a nejraději i mešity. Po útoku mačetou v Louvru varovala před hrozbou radikálního islámu. Vykreslila temný obraz Francie pod „jhem islámského fundamentalismu“, kde ženám bude zakázáno chodit do kaváren nebo nosit sukně.
Le Penová by také chtěla, aby Francie v budoucnu opustila NATO. Místo toho by země zvýšila výdaje na bezpečnost a zavedla povinnou vojnu.
Voliči Le Penové: Méně vzdělaní i zklamaná mladá generace
Ve francouzské společnosti nyní vládne pesimismus a zklamání z tradičních stran. Nejde přitom jen o problémy spojené s přistěhovalci a obecně multikulturní společností.
Voliči mají pocit, že globalizace a liberalismus je ochudily – nezaměstnanost se pohybuje kolem deseti procent. Le Penová se z těchto nálad snaží těžit, když se staví do role obránkyně francouzských dělníků. Získává tak na svou stranu dřívější voliče komunistů.
Podle nejnovějších průzkumů společnosti Ifop má Le Penová nejsilnější voličskou základnu mezi méně vzdělanými pracujícími lidmi, na rozdíl od svého otce ale oslovila i mladou generaci, která má často pocit, že na ni elity zapomněly. Analytici před prvním kolem uváděli, že se chystá volit nacionalistku až čtvrtina mladých.
„Jsme mobilizovaní všude. Jsme rozhodní. Máme energii. Mám jediný cíl: dostat Marine Le Penovou k moci,“ říká 16letý Alexandre Schwager z města Toucy. „Mladí zkoušeli tradiční levicové a pravicové strany a cítíme, že pro nás nic neudělaly. Takže jsme hledali alternativu,“ sdělila Guardianu 20letá Marie Buzzettiová.
„Všechno (z programu Le Penové) nám dává smysl. Pro mě je FN Front jediná strana, která se stará o celou Francii, celou populaci včetně chudých venkovských oblastí,“ dodala mladá žena.
„Jediná strana, která se zajímá o chudší venkov“
FN hovoří o „zapomenuté Francii“, zóně, která se nachází méně než dvě hodiny jízdy od Paříže, ovšem tato oblast nemá přístup k výhodám a bohatství nabízených metropolí. „Jsme jediná strana, která se vyskytuje v chudších oblastech. Když tu mluvíme s lidmi, říkají nám, že tu nikoho z ostatních nikdy neviděli,“ upozornil 24letý Olivier Anest, jenž pracuje pro místní rádio France Bleu.
„Le Penová v sobě zosobňuje tradiční, možná do jisté míry až bonapartistický, francouzský nacionalismus. V ekonomické oblasti vzývá spíše protekcionismus a silnou úlohu vlády v protikladu k volnému obchodu,“ podotkl politolog Matěj Trávníček z FSV UK.
„Inteligentní protekcionismus“ prioritou
Kandidátka krajní pravice odsuzuje bezuzdný volný trh, chce podpořit chudé novými dávkami a mluví o „ekonomickém vlastenectví“, případně „inteligentním protekcionismu“, tedy zvýhodňování francouzských firem oproti těm zahraničním, mimo jiné díky vysokým daním na dovoz a najímání zahraničních pracovníků.
„Globalizace chce udělat ze světa obrovský supermarket, kde je vše na prodej, kde se dá všechno koupit včetně lidí, včetně pracovníků. Inu, Francie není na prodej, Francouzi nejsou na prodej,“ zdůraznila Le Penová.
Referendum o EU, od jednotné měny ruce pryč
Mezi její priority patří rovněž jednání o radikální reformě Unie a následné referendum o členství v EU. „Evropská unie zemře, protože lidé už ji nechtějí. Znovu potvrdíme, že arogantní a hegemonní impéria jsou odsouzena k záhubě,“ hlásá kandidátka FN, která by si představovala spíš jen volný svazek států provázaný obchodem.
Le Penová vyzývá i k opuštění eurozóny. Jednotnou měnu označila za „nůž vražený mezi žebra“ francouzského lidu. Politička se nechala slyšet, že by se evropské země měly vrátit k dřívějšímu systému „společné evropské měny“ ECU, jež by existovala vedle těch národních. Vyzvala tak k separátnímu systému, známému jako „had v tunelu“.
ECU byla zúčtovací měna vytvořená na základě měnového koše. V EU a předešlé struktuře Evropských společenství fungovala od konce 70. do konce 90. let, kdy byla nahrazena právě eurem.
Podle posledních průzkumů se ale evropské měny nechce vzdát 72 procent Francouzů. Analytici tvrdí, že v případě vítězství Le Penové by se euro propadlo zhruba o pět procent, Dostalo by se tak na nejslabší úroveň za téměř 15 let. Nejpesimističtější scénář mluví dokonce o 15procentním propadu.
List Le Monde upozorňuje, že program Le Penové zkritizovalo 25 laureátů Nobelovy ceny za ekonomii. „Kroky obsažené v protievropském programu by destabilizovaly Francii a oslabily by spolupráci mezi evropskými zeměmi, což nyní zaručuje hospodářskou a politickou stabilitu v Evropě,“ píší vědci varující před izolací a ochranářstvím.
Nepřátelství vůči Rusku nemá odůvodnění, tvrdí Le Penová
Pokud jde o Rusko, Le Penová chválí ruského prezidenta Vladimira Putina a nechala se slyšet, že by Francie měla uznat Krym jako součást Ruské federace. V březnu navštívila počtvrté od roku 2011 Rusko a setkala se šéfem Kremlu. „Nevidím žádný důvod, jenž by ospravedlňoval nepřátelský postoj současných francouzských čelných představitelů vůči Rusku,“ uvedla tehdy.
FN dostala půjčku devět milionů eur (249 milionů korun) od První česko-ruské banky. To vzbudilo v Evropě obavy, že stranu podporuje Moskva. Půjčku z Ruska tehdy Národní fronta vysvětlovala tím, že francouzské banky jí půjčit odmítaly.
Aféry: Brutální videa i soud kvůli údajnému podněcování k nenávisti
Evropský parlament začátkem března částečně zrušil Le Penové imunitu. Ve Francii je totiž vyšetřována kvůli podezření, že v prosinci 2015 zveřejnila na Twitteru záběry s krutým obsahem. Na snímcích byla mimo jiné vražda amerického novináře Jamese Foleyho, jemuž islamisté uřízli hlavu.
„Jsem poslankyně, mou úlohou je odsuzovat Islámský stát,“ hájila se Le Penová. Obvinění označila za „politické vyšetřování“ a vyzvala k jeho přerušení. Pokud ji soud uzná vinnou, hrozí političce až tři roky vězení a pokuta 75 tisíc euro.
Francouzská justice už přitom požádala o zrušení její imunity i v případu podezření z fiktivního zaměstnávání spolustraníků jako poslaneckých asistentů. Europarlament po šéfce FN požaduje vrátit asi 339 tisíc eur (9,1 milionu korun). Policie zatím obvinila dva parlamentní asistenty Le Penové, která se odmítá dostavit k výslechu.
Le Penová už dříve přišla částečně o imunitu kvůli obvinění z podněcování rasové nenávisti a diskriminace, když přirovnala v roce 2010 v Lyonu modlící se muslimy v ulicích k okupaci nacistů nacistům.
„Je mi to líto, ale někteří lidé velmi rádi mluví o druhé světové válce a o okupaci, takže pojďme mluvit o okupaci, protože to je to, co se tu děje. Nejsou tu žádné tanky, žádní vojáci, ale je to stále okupace,“ konstatovala tehdy. Soud ji ale nakonec zprostil viny.
Šance? 2. kolo hraje tradičně ve prospěch umírněných kandidátů
Podle průzkumů to vypadá, že voliče Le Penové ani současné aféry nijak neodrazují – stabilně ji chtělo před prvním kolem za prezidentku kolem 23 procent Francouzů. Le Penová si myslí, že její pozici posílilo vítězství Donalda Trumpa v USA, který je znám podobnými názory, ať už jde o větší protekcionismus, či protiimigrační postoje. Podle politologa Petra Sokola z CEVRO Institutu ale nelze podmínky Trumpa a Le Penové příliš srovnávat.
„Le Penová se oproti svému otci posunula výrazně k umírněnější politice, ale stále zůstává nepřijatelná pro velkou část voličů. Její srovnávání s Trumpem není příliš na místě, protože ten kandidoval za zavedenou stranu, zatímco Le Penová na zavedenou pravici (a vlastně i levici) útočí zvenku, což její pozici činí složitější. V USA také na rozdíl od Francie není druhé kolo,“ upozornil Sokol.
Reálné šance dostat se do dalšího kola mají v tomto roce hned čtyři velmi rozdílní kandidáti: kromě Le Penové je to centrista Emannuel Macron, republikán Francois Fillon a zástupce krajní levice Jean-Luc Mélenchon.
„Marine Le Penová není pro druhé kolo favoritkou. Poslední předvolební průzkumy dokonce signalizují, že by se tam ani nemusela dostat. Největší šanci by měla, kdyby proti ní do druhého kola proklouzl Fillon, kterého pronásledují jeho osobní skandály. Navíc je hodnotově i ekonomicky hodně vpravo a voliči levice by měli velký problém podpořit ho v druhém kole i proti Le Penové. Řada by jich asi raději zůstala doma, nebo dokonce podpořila Le Penovou,“ podotkl Sokol ještě před prvním kolem, po němž nakonec nacionalistka postoupila do „finále“.
Politolog Matěj Trávníček z FSV UK si myslí, že by se ale v případě úspěchu Fillona ve druhém kole opakovala kampaň „Lepší zloděj než fašistka“ jako kdysi v případě Le Pena. „Pro Le Penovou by bylo nejlepší, kdyby do druhého kola postoupila s Mélanchonem, jehož podpora v posledních dnech narůstá. Nejhorší variantou by byl ve druhém kole střet se středovým Macronem,“ konstatoval expert.
Ve druhém kole ale zřejmě neutrpí takovou porážku jako její otec v roce 2002. „Může dokonce překročit hranici 40 procent i proti středovému a trochu politicky beztvarému Macronovi, který by ji zatím v druhém kole podle průzkumů porazil nejvýrazněji. Jejím problémem je naopak fakt, že se jí pro potenciální druhé kolo nedaří získat mnoho voličů tradiční francouzské pravice,“ míní politolog.
Šéfce FN může pomoci atentát, myslí si politolog
„Ve Francii jsou ovšem i odborníci, kteří mluví o tom, že může ve druhém kole ztrátu hodně stáhnout díky vysoké účasti svých voličů. Jsou sice v menšině, ale jejich hlas nelze po brexitu či vítězství Trumpa opomíjet. Po zadržení údajných teroristů v Marseille nelze opomenout fakt, že Le Penové ještě mohl hodně nahrát nějaký teroristický čin,“ upozornil odborník. Nedávno přitom došlo k útoku na policii v centru Paříže. Le Penová označila zastřeleného policistu za mučedníka.
„Vše ovšem zásadně relativizují dva fakty. Francouzské průzkumy nejsou zdaleka tak detailní jako ty v USA před prezidentskými volbami a jsou dělány na nepříliš velkém vzorku. Za druhé, počet nerozhodnutých dokonce přesahuje celou třetinu voličů. Nic proto není nemožné,“ dodal politolog.
