Francii šokovala ruská půjčka pro nacionalisty Le Penové

Paříž – Francouzská krajně pravicová Národní fronta (NF) Marine Le Penové si půjčila devět milionů eur (249 milionů korun) na kampaň od První česko-ruské banky (PČRB) založené v roce 1996 v Praze. Informoval o tom francouzský web Mediapart s tím, že dva miliony už leží na stranickém účtu. Strana se hájí tím, že francouzské banky jí půjčku zamítly. Odborníci ale spekulují, zda půjčku neposvětil Kreml. Oficiální vztahy mezi Paříží a Moskvou přitom výrazně ochladly kvůli situaci na Ukrajině.

Nic jiného nám nezbylo, zní obhajoba vedení NF

Moskva má podle francouzských médií na evropskou politiku větší vliv, než se dosud myslelo. Šéfka francouzské krajní pravice ale tvrdí: nezbylo nic jiného než oslovit zahraniční banku. „Když nemůžeme najít nic jiného než ruskou banku, tak prostě bereme ruskou banku, protože ta půjčuje a umožňuje Národní frontě žít dál,“ říká místopředseda NF Florian Philippot.

Strana ujišťuje, že nejdřív obešla francouzské, ale i americké nebo italské ústavy. Půjčku nikde nedostala. Ruská injekce by jí měla pokrýt zhruba čtvrtinu potřeb. „Nic nezakazuje politické straně, aby si dojednala půjčku u banky v zahraničí. Samozřejmě pod podmínkou, že to není způsob, jak obejít zákon o financování francouzské politiky,“ poznamenal specialista na financování stran Jean-Christophe Ménard. 

S Putinem máme společné zájmy, netají se svými názory Le Penová

Rusko nemá v současné době ve Francii tu nejlepší pověst. Kvůli ukrajinské krizi dokonce Francouzi odmítají Moskvě vydat už zaplacenou vojenskou loď Mistral. Le Penová to považuje za patolízalství vůči Spojeným státům. A netají se tím, že obdivuje Vladimira Putina. „Máme společné strategické zájmy. Myslím, že máme i společné hodnoty,“ řekla politička, podle níž Západ vede proti Moskvě studenou válku. Brojila také proti západním sankcím, jež dolehly na několik ruských finančních ústavů.

„Je to součást širší strategie Moskvy jak dosáhnout obnovení ztracené sféry vlivu v Evropské unii a postsovětském prostoru, kde na jedné straně vytváří vlastní integrační projekt, kterým je Euroasijská ekonomická unie, a na druhé straně se snaží o určitou dezintegraci EU. Aby dosáhla těchto cílů, tak hledá partnery napříč EU, ať už jsou to jednotlivé státy nebo politické strany,“ tvrdí politický geograf Martin Riegl.

Šéfka francouzské Národní fronty (NF) Marine Le Penová
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Odborníci se teď dohadují, jestli půjčku nějakým způsobem schvaloval Kreml. Opoziční hlasy mluví o tom, že jde o mezinárodní skandál, a všímají si role Putinova poradce Alexandra Babakova, který je v úzkém kontaktu s NF. Právě ta je zmiňována jako nový partner, jehož Kreml hledá. Národní fronta se ale brání: přestože Le Penová do Ruska často jezdí, půjčka je prý obyčejná transakce bez politického pozadí. A nacionalisté ji rádi převedou na francouzskou banku, pokud se najde taková, která bude ochotná ji převzít.

Národní fronta Le Penové už bodovala ve volbách do Evropského parlamentu. Politička má podle průzkumu dobře našlápnuto k tomu dobýt i prezidentské křeslo – možná už v prvním kole. Proslula ostrými výpady vůči Unii, globalizaci a přistěhovalcům.

PČRB má sídlo v Moskvě a působí i v Česku. Licenci dostala v roce 2008. Její tuzemská dcera nazvaná Evropsko-ruská banka je její jediné zahraniční zastoupení. Finanční ústav patří podle zjištění Lidových novin k malým hráčům na domácím bankovním trhu. Bilanční suma banky na konci loňského roku činila 5,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.