Poslední předvolební debata: Mélenchon chce až 90procentní daň, Le Penová odchod z eurozóny

Nahrávám video

Poslední předvolební vystoupení v televizi mají za sebou kandidáti na francouzského prezidenta. V přímém přenosu na veřejnoprávní televizi France 2 vesměs zopakovali svá známá stanoviska. Centrista Emmanuel Macron, který vede předvolební preference, slíbil urychlení výstavby nových bytů, aby zabránil růstu cen nemovitostí a nájmů, které způsobují bytovou krizi. Lídr radikální levice Jean-Luc Mélenchon se vyslovil pro ještě rovnostářstější společnost, nacionalistka Marine Le Penová zdůraznila nutnost opuštění eura a tvrdšího boje proti terorismu. Podle nejnovějšího průzkumu by nedělní první kolo voleb vyhrál Macron s 24 procenty hlasů před Le Penovou, která by získala 21,5 procenta.

Všech 11 politiků dostalo nejprve příležitost se vyjadřovat po čtvrt hodině samostatně a poté přišlo na řadu společné vystoupení na pódiu u řečnických pultů.

Nahrávám video

První vystoupil na základě losu Jean-Luc Mélenchon, kterého předvolební preference řadí na třetí místo a který opět kladl důraz na zavedení většího rovnostářství v zemi. Dosáhnout toho chce zavedením 14 příjmových kategorií, z nichž ta nejvyšší nad 35 tisíc eur měsíčně by platila 90procentní daň. Zdůvodnil to potřebou snížení daňové zátěže vůči středním vrstvám.

Slíbil také zaručené zaměstnání pro ty, kteří chtějí pracovat, a to rozšířením veřejně prospěšných prací, jejichž náklady na financování by nesl stát.

V politické rovině slíbil více demokracie zavedením většího množství referend a hlavně možnosti odvolatelnosti politiků, a to včetně prezidenta státu, pokud by se sešlo dostatečné množství nespokojenců. Podle něho by šlo o milion lidí.

V zahraniční politice Mélenchon slíbil nezávislost na velmocích, kritizoval přitom například bombardování Sýrie Američany bez skutečné konzultace se spojenci a v rámci OSN. Odmítl obvinění z blízkosti k Rusku, což doložil například tím, že by nebral na zřetel jejich požadavky na stažení raket z východní Evropy, pokud by tak Rusové neučinili také.

Odmítl také, že by byl zaměřený proti Evropské unii. Zdůraznil, že chce pouze dotáhnout do konce požadavky dosavadních vlád, znepokojených nevýhodami, které pro postavení země znamená společná evropská měna euro či fiskální nerovnost mezi zeměmi EU. Zdůraznil, že se mu podaří vyjednat pro Francii příznivější podmínky pod hrozbou vystoupení z Unie.

Nahrávám video

Le Penová kritizovala dohodu s Tureckem

Marine Le Penová, která je nyní v preferencích druhá, zopakovala potřebu návratu k národní měně, protože jinak je razantní domácí ekonomická politika s prorůstovými a proinvestičními opatřeními nemožná. Jiná cesta, kterou odmítá, je snižování sociálních dávek. Zároveň odmítla, že by razantně zdražil dovoz, včetně ropy, podle ní by frank oslabil jen v řádu několika procent.

Marine Le Penová
Zdroj: Reuters

Proti Evropské unii zaútočila ještě jednou v souvislosti s uzavřením migrační dohody s Tureckem, která výměnou za miliardy eur zastavila příliv migrantů a uprchlíků do Evropy.

Le Penová obvinila německou kancléřku Angelu Merkelovou, že vše dojednala s Ankarou bez opravdové konzultace s ostatními členy EU, které tak vystavila tureckému „vydírání“. Hovořila přitom o dalším příkladu národního ponížení Francie.

Le Penová zopakovala také potřebu uzavření a kontroly hranic. Zdůraznila rovněž potřebu zostření boje proti teroru zejména pomocí důkladnějšího vyhošťování imigrantů či naturalizovaných Francouzů s plným trestním rejstříkem. I ona uvedla, že hodlá v závažnějších krocích využívat referenda, protože vše hodlá dělat ve „jménu lidu“.

Macron je pro velké investice do vzdělání

Centrista Emmanuel Macron potvrdil svůj záměr zrušit většinu daní z nemovitostí, aby ulehčil vlastnictví v bytové oblasti. Kladl důraz na potřebu na investice do školství, snížení počtu žáků ve třídách, aby zlepšil podmínky jejich vzdělávání. Zkritizoval současné poměry s „pokrytectvím rovnostářství“, kde se podle něho kvalita výuky prudce propadá. Zdůraznil také potřebu investic do celoživotního vzdělávání.

V zahraniční politice se postavil na stranu Západu ohledně postoje k syrskému režimu prezidenta Bašára Asada, kterého je podle něho zapotřebí zbavit všech chemických zbraní. Vyslovil se pro bezpodmínečnou likvidaci Islámského státu a zajištění fungujícího státu, tedy zabránění situace, která vznikla po pádu diktátorských režimů - například v Iráku nebo v Libyi.

Fillon: V Sýrii je třeba konstruktivně spolupracovat s Ruskem

Francouzské prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Pravicový konzervativec Francois Fillon, který se o třetí místo v preferencích dělí s Mélenchonem, řekl, že je pro rozhodný boj proti zahraničnímu i domácímu islamismu. Vyslovil se pro zákaz salafismu, jakožto konzervativního islamismu zpochybňujícího základy francouzské republiky. V otázce Sýrie se vyslovil pro konstruktivní spolupráci s Ruskem, bez jehož souhlasu nejde zbavit Sýrii Asadova režimu.

Zdůraznil potřebu reformy státního byrokratického systému a varoval, že státní úředníci budou muset pracovat více a lépe při menším počtu, pokud chtějí vydělávat více a mít jistotu zaměstnání. Řekl také, že lituje, že se mu v době úřadování ve funkci premiéra nepodařilo zlepšit situaci ve Francii zejména v oblasti nezaměstnanosti. 

  • Do páteční půlnoci mají kandidáti možnost oslovit občany na předvolebních mítincích, většina z nich však svoje shromáždění zrušila kvůli čtvrtečnímu útoku na pařížské třídě Champs-Élysées.

  • V průběhu pátku mohou být ještě zveřejněny poslední průzkumy. Poté už je kampaň zakázaná, samotné hlasování se uskuteční v neděli. První odhady výsledků by měly být známé v ten samý den okolo 20:00.

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který byl proveden ještě před atentátem a který zveřejnila televize BFM TV, by centristický kandidát a bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron měl vyhrát první kolo s 24 procenty hlasů. Nacionalistka Marine Le Penová by měla 21,5 procenta, kandidát konzervativní pravice a bývalý premiér Francois Fillon 20 procent a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon 19,5 procenta.

Průzkumy před francouzskými prezidentskými volbami
Zdroj: The Economist

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 10 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.