Již za tři týdny proběhne ve Francii první kolo prezidentských voleb. Průzkumy takřka shodně tvrdí, že by si v něm postup do rozhodujícího druhého kola měla zajistit kandidátka populistické Národní fronty Marine Le Penová. Ta se dlouhodobě velmi ostře vymezuje proti projektu evropské integrace. „Je skutečně velmi tvrdou kritičkou Evropské unie. Považuje ji za zdroj v podstatě všech ekonomických problémů a možná nejen ekonomických, kterým Francie v současné době čelí,“ říká Petr Zavadil, zahraniční zpravodaj České televize působící právě ve Francii.
Zavadil: Le Penové se nedá upřít, že umí pojmenovat problémy, které Francouze pálí
„Podle Le Penové je Unie původcem toho, že například francouzští zemědělci a dělníci na tom nejsou tak dobře jako tomu bylo v minulosti. Ono je to samozřejmě složité. Francie zažila v 70. a 80. letech ohromný rozkvět. A ten se zkrátka v tuto chvíli už asi vrátit nemůže, přestože se to Marine Le Penová snaží voličům z těchto tříd slíbit,“ tvrdí Zavadil.
Jakým programem se aktuálně prezentuje šéfka Národní fronty?
V současnosti má v předvolební kampani dvě klíčová témata. Jedno funguje především v jižní části Francie, druhé v její severní části. A v obou těchto částech se rétorika Le Penové hodně liší. Sever Francie je někdejší industriální zónou s řadou zavřených továren. Tamní lidé, bývalí dělníci, jsou tam z toho hodně nešťastní a mají pocit, že se na ně socialistické a konzervativní vlády vykašlaly a chtějí teď proto zkusit novou cestu.
Co se týče jihu, tam zase hodně rezonuje téma imigrace. Žije zde početná skupina lidí, kteří vyrůstali ve francouzském Alžírsku, a pro ně jsou tyto otázky velmi důležité. Takže na těchto dvou věcech Le Penová ve zmiňovaných oblastech získává body, přičemž někteří francouzští analytici se obávají, že se to rozrůstá už i do dalších částí Francie, především na východě, ale už i na západě který je tradičně hodně socialistický.
Le Penové se nedá upřít, že je dobrá diagnostička a pojmenovává problémy, které Francouze pálí a které dřívější vlády, ať už socialistické nebo konzervativní, tak nějak neřešily a vlastně je ani příliš nepojmenovávaly. To je spíše otázka až posledních několika let a ona má kredit za to, že tu kritiku vedla soustavně.
Její téma, to jsou zejména menšiny, multikulturalismus. Co by se dělo, kdyby s tímto tématem mohla nakládat z pozice prezidentky?
Francie má prezidentský systém, to je sice pravda, a prezident má velké množství pravomocí, ale přes to, aby mohl prosadit své záměry, tak potřebuje mít parlamentní většinu. Ve Francii je to obvykle tak, že parlamentní volby následují krátce po prezidentské volbě a v podstatě potvrdí vítězství toho prezidentského kandidáta. Pokud zvítězí Le Penová, tak to zdaleka není jisté a Národní fronta s největší pravděpodobností nebude mít většinu v parlamentu. To znamená, že Le Penová bude muset dělat kompromisy, pokud se tedy dostane k prezidentské moci.
Kam byste na politickém spektru umístil dalšího favorita na postup do druhého kola, Emmanuela Macrona? Člověka, který právě říká, že se ani nikam moc zařazovat nechce…
On velmi dobře pochopil, že Francouzi skutečně odmítají ty klasické politické strany. Francouzům nabízí jakousi střední cestu. Samozřejmě nikdo mu nemůže odpárat, že byl členem Hollandova kabinetu na pozici ministra hospodářství a pracoval i v jeho prezidentské kanceláři. Ale snaží se od toho co nejvíce odtáhnout, aby na jeho bedrech neležela obrovská kritika, která se na Hollandovu pětiletku snesla. Zároveň se nedá říci, že by výrazně lákal pravicové voliče, že by se vezl na vlně třeba kritiky Evropské unie. V tom zůstává spíše konzistentní s tím, co dělala Hollandova vláda.
Je mladý, usměvavý, lidé ho mají opravdu rádi. V první televizní debatě nedopadl úplně nejhůř. Především ve chvílích, kdy na něho ostatní útočili, protože je v tuto chvíli mírným favoritem, tak se ukázalo, že není špatný debatér a že umí odrážet útoky. Horší to bylo ve chvíli, kdy měl mluvit o svém vlastním programu, tam to bylo trochu více plytké. A ukazuje se, že nebýt na žádné straně, může vyznít i tak, že Macron nemá žádný konkrétní silný názor. Což mu samozřejmě Le Penová neopomenula v té televizní debatě připomenout.
Pak je tu ještě Francois Fillon. Do jaké míry ho politicky zasáhly aféry ohledně údajných neoprávněných příjmů členů jeho rodiny?
Myslím si, že velmi. Stále ztrácí hodně na Le Penovou a Macrona. Přesto bych ho ještě neodepisoval. Protože jak už ukázal za prvé v samotných primárkách, tak i při ohromném shromáždění svých příznivců na pařížském náměstí Trocadéro, tak on je politický buldok a nehodlá se vzdát. To může Francouzům imponovat. Jsou zvyklí mít v čele silnou figuru a současný prezident Hollande, možná – lidově řečeno – tak trochu 'dojel' na to, že chtěl být normálnějším prezidentem než byli jeho předchůdci.