Le Penová k přistěhovalcům: Je třeba utáhnout kohoutky

Předsedkyně francouzské krajně pravicové strany Národní fronta Marine Le Penová v rozhovoru pro ČT hájí svou protiuniíjní a protimigrační politiku.„Je potřeba zamezit všemu, co činí Francii atraktivní, ať už se jedná o kompletní zdravotní péči, bezplatné vzdělávání pro děti, poskytované ubytování a různé typy sociální podpory. Už nemáme nic, co bychom vám mohli nabídnout,“ říká Le Penová, která se rovněž netají svým obdivem k ruskému prezidentovi Putinovi.

Nahrávám video
Le Penová v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Pošleme je tam, odkud přišli

Celá Evropa se v současné době potýká s problémem ilegálního přistěhovalectví. Každý den se na starý kontinent pokouší dostat tisíce migrantů, mnoho z nich při tom přijde o život. Marine Le Penová z této situace viní čelné představitele Evropské unie. „Vlny imigrace způsobila destabilizace Sýrie a Libye, došlo k absurdním vojenským akcím a za to mohou političtí vůdcové. Evropská unie podle mě dělá přesný opak toho, co by měla. Je potřeba zachránit imigranty, ale až je zachráníme, je potřeba poslat je tam, odkud přišli,“ říká Le Penová, kterou její odpůrci považují za fašistku.

S imigrací hlavně ze severu Afriky se v posledních měsících pokouší vypořádat především Itálie, nicméně obrovský problém představuje i pro Francii, Saint-Dennis se dnes běžně označuje jako ghetto. „Máme sedm milionů nezaměstnaných a skoro deset milionů chudých. Už nemůžeme dále přijímat značné masy imigrantů. To je realita, která tady je už řadu let a kdybychom to byli říkali dřív a jednali podle této skutečnosti, pak bychom nebyli v situaci, v které nyní jsme,“ tvrdí Le Penová.

Marine Le Pen, předsedkyně francouzské Národní fronty
Zdroj: ČT24

Evropská unie je kvazitotalitní model

Z této situace viní především Evropskou unii a její vrcholné politické představitele. „My víme, že jsou tady muži a ženy, kteří prožívají válku nebo chudobu a kteří se domnívají, že Evropa je ráj. Politické vedení jim umožnilo sem přijít a právě oni jsou těmi skutečnými viníky. Cílem politiků je umožnit obyvatelům, aby byli co nejšťastnější a toho dosáhneme zaměstnaností, zachováním rodiny, ochranou identity a kultury. A to vše nám Evropská unie zakazuje. Ve všech oblastech a okolnostech nás oslabuje,“ domnívá se francouzská politička.

Její popularita, stejně jako volební preference Národní fronty ve Francii rostou. „Marine Le Penová staví všechno tak, jako kdyby za to mohli její političtí konkurenti, ale zamlčuje, že za to mohou také mezinárodní okolnosti globálního světa,“ soudí redaktor ČT Zdeněk Velíšek. „Její jednoduché a nikým nevyvracené argumenty působí. Nemá ale žádné recepty,“ dodává.

Le Penová chce být prezidentkou

Marine Le Penová by se v roce 2017 ráda stala francouzskou prezidentkou. Její politický program hraje především na vlasteneckou notu. „V prvé řadě obnovím demokracii, která už fakticky neexistuje. To znamená, že francouzskému lidu vrátím jeho moc a suverenitu. Lid je jediný legitimní suverén. Dnes jsou všechny pravomoci lidu přeneseny na Evropskou unii, která objektivně představuje kvazitotalitní model,“ líčí Le Penová první kroky, které by z Elysejského paláce ráda podnikla.

„Zbourá schengenské hranice. To je nebezpečí, které hrozí, jestliže se vlády v evropských zemích ujmou nacionalisté, kteří se budou snažit obnovit samostatnost v rámci národních hranic. V tom případě oddělí jednotlivé země od sebe a připraví Českou republiku a českého občana o největší výdobytek připojení k demokratické Evropě, a to je svoboda pohybu,“ obává se Velíšek.

Národní fronta (Front National) je krajně pravicovou stranou, která se staví proti imigraci, a to především muslimů ze severní a západní Afriky. Hlásá zákaz potratů, podporu místní tradiční kultury, větší nezávislost na EU a dalších mezinárodních organizacích. Dále prosazuje stanovení tarifů nebo jiných ochranných opatření před levným dovozem, obnovení trestu smrti, zejména pro teroristy, vrahy a překupníky drog, zrušení dvojího občanství, nižší daně nebo zastavení výstavby mešit. V současnosti má asi 75 tisíc členů.

Národní frontu založil Jean-Marie Le Pen v roce 1972, když kolem sebe sdružil odpůrce přistěhovalců a evropské integrace. Její původní název zněl Národní fronta za francouzskou jednotu. Pod vedením jeho dcery Marine Le Penové se Národní fronta pokouší distancovat od rasismu. Nyní hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze „pravým Francouzům“ a chránit je před globalizací a před „islamizací“ Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 41 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...