Le Penová označila zastřeleného policistu za mučedníka. Podle Macrona chtějí teroristé šířit strach

Policista, který přišel o život při čtvrtečním útoku v Paříži, je dalším z mučedníků terorismu. Řekla to kandidátka francouzských nacionalistů na prezidentskou funkci Marine Le Penová. Druhý z hlavních favoritů voleb, centrista Emmanuel Macron, v reakci na incident uvedl, že teroristé chtějí narušit hlasování ve volbách a jejich cílem je rozsévat strach. Podle konzervativce Francoise Fillona musí země ukázat, že je jednotná a že nemá strach. Francouzský premiér Bernard Cazeneuve obvinil Le Penovou a Fillona, že se z útoku snaží vytěžit snadný politický kapitál.

Nacionalistka Le Penová vyzvala současnou vládu, kterou soustavně obviňuje z nedostatku aktivity k zajištění bezpečnosti, k okamžitému vyhoštění migrantů s plným trestním rejstříkem.

„Válka, která je proti nám vedena, je nemilosrdná a neúprosná. Každý chápe, že ji nemůžeme prohrát,“ řekla před novináři. Tento boj je podle ní veden s cílem podřídit zemi totalitní ideologii. „Jména těchto nových obětí se zařazují na dlouhý seznam mučedníků terorismu,“ dodala kandidátka, která má bezpečnost za jednu ze svých priorit v předvolební kampani.

Le Penová také řekla, že by měly být uzavřeny všechny islamistické mešity v zemi a všichni kazatelé nenávisti vyhoštěni.

Macron: Hrozba terorismu je stálá

Centrista Macron vyzval k jednotě národa a za hlavní politické úkoly do budoucna označil zajištění bezpečnosti občanů. V ranním pořadu televize RTL také zopakoval, že Francie žije pod stálou hrozbou terorismu a žít tak bude i nadále.

Zároveň zkritizoval plány svých hlavních politických soupeřů, konzervativce Francoise Fillona i nacionalistky Le Penové na odebírání občanství osobám odsouzeným kvůli terorismu. Označil to za neúčinné opatření, které pachatele od jejich činů neodrazuje. Ve skutečnosti je to podle něj čirá politická demagogie.

Fillon: Jsme ve válce, která bude dlouhá

Konzervativec Fillon připomněl, že ve Francii stále platí výjimečný stav, který podle něj potrvá ještě hodně dlouho. „Jsme ve válce, která bude dlouhá. Protivník je mocný, jeho síť je hustá a jeho komplicové žijí mezi námi a vedle nás,“ řekl Fillon. Politik uvedl, že již léta upozorňuje na to, že Francie čelí islámskému totalitarismu, který chce zničit její civilizaci.

Tvrdil, že „někteří“ ještě zcela nepochopili rozsah toho, čemu země čelí, a přislíbil, že jako prezident se proti tomu postaví s „železnou rukou“. Slíbil, že v zahraniční politice bude usilovat hlavně o zničení organizace Islámský stát (IS), která se k čtvrtečnímu atentátu přihlásila.

Slíbil zvýšení počtu míst ve vězeních a větší množství prostředků pro ozbrojené síly. Fillon řekl, že hodlá vyjednat v Evropské unii změnu schengenské dohody s cílem zvýšit ostrahu francouzských hranic.

Cazeneuve kritizoval Le Penovou a Fillona

Podle francouzského premiéra Bernarda Cazeneuvea se Le Penová a Fillon snaží z útoku vytěžit snadný politický kapitál. Vadí mu, že oba politici obvinili jeho vládu, že nebere bezpečnostní rizika v zemi dostatečně vážně.

Cazeneuve se zostra pustil zejména do Le Penové, která vyzvala mimo jiné ke kontrole hranic či k vyhošťování cizinců, kteří představují pro Francii riziko. Upozornil také, že od teroristického útoku v listopadu 2015 jsou hranice pod kontrolou, desítkám tisíc lidí se zabránilo ve vstupu do země a desítky osob již byly vyhoštěny.

Bernard Cazeneuve
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Předseda vlády upozornil, že Le Penové Národní fronta (FN) v posledních letech systematicky hlasovala proti všem protiteroristickým opatřením uzákoňovaným ve francouzském, ale i v Evropském parlamentu.

Francouzský premiér kritizoval také Fillona, který byl premiérem za vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho. Cazeneuve reagoval na Fillonovo vyjádření,  že varoval nynější socialistický kabinet před hrozbou islamismu a že bude usilovat o zesílení policie a armády. Cazeneuve ale připomněl, že to bylo právě za Fillona, kdy ozbrojené složky v rámci úsporných opatření přišly o desítky tisíc příslušníků. 

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bude mít útok velký dopad na nadcházející francouzské prezidentské volby. Napsal to na Twitteru. „Další teroristický útok v Paříži. Lid Francie už toho o moc více nesnese. Na prezidentské volby to bude mít obří dopad,“ uvedl Trump. Někteří analytici naznačují, že atentát by mohl přinést hlasy kandidátům, kteří zastávají radikální přístup. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...