Smír a členství v pevném jádru Evropské unie slibuje kandidát na prezidenta Maroš Šefčovič. V zádech má sice podporu vládní strany Smer-SD, v kampani se od ní přitom snaží alespoň částečně distancovat. Mluví o sociálních tématech a tradičních hodnotách, voličům však může vadit, že strávil roky v centru Evropské unie, mimo slovenskou politiku.
Diplomat Šefčovič má v zádech vládní stranu. Slovensko vidí hlavně v Evropě
„Slovensko potřebuje prezidenta, který přispěje k celospolečenskému smíru a bude garantem pevného ukotvení Slovenské republiky v Evropě,“ shrnuje své základní vize kandidát Šefčovič.
Že je znalcem Evropské unie, nevyvrací ani jeho protikandidáti. Šefčovič pracuje už bezmála dekádu jako eurokomisař. Předtím zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí, byl třeba zástupcem ředitele odboru zemí EU a NATO. Pět let také působil jako velvyslanec a stálý představitel Slovenska u Evropské unie v Bruselu. „Podílel jsem se na prvních krocích Slovenska při vstupu do Schengenu a eurozóny,“ zdůrazňuje.
Šefčoviče nominoval vládní Smer
Přesto nebyl pro vládní stranu Smer-Sociálna demokracia první volbou. Do předvolební kampaně naskočil zkušený diplomat Šefčovič až v půlce ledna, tedy dva měsíce před volbami. Že ho oslovil, přiznal šéf vládní strany Robert Fico teprve po Novém roce, Šefčovič oznámil kandidaturu o týden později. Podpořilo ho 47 poslanců Smeru a strana mu zaplatila zhruba polovinu kampaně.
„Politici Smeru-SD nejdříve dlouho přesvědčovali ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, který nakonec prezidentskou kandidaturu odmítl (a těžko bude jen náhoda, že mu následně začali házet klacky pod nohy při výkonu zahraniční politiky),“ napsal ve svém komentáři pro ČT24 politolog a bývalý novinář Pavol Baboš.
Slovenský Denník N zase Šefčovičovi vytkl, že od půlky ledna do března smazali administrátoři jeho profilu na Facebooku až 43 procent komentářů.
Kandidát Smeru bez loga, ale se společnými mítinky
Šefčovič se snaží od Ficovy strany distancovat: na billboardech či na svém webu se k ní příliš nehlásí, vystupuje jako nezávislý a tvrdí, že chce společnost spojovat. „Naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta,“ ujišťuje Šefčovič a zdůrazňuje, že nikdy nebyl členem Smeru.
Možná proto získal jen nepřímou podporu premiéra a místopředsedy Smeru-SD Petera Pellegriniho tři dny před volbami. Pellegrini pouze zdůraznil, že příští prezident by měl být zběhlý v zahraniční politice. Tu má dlouholetý diplomat Šefčovič; naopak favoritce voleb Čaputové zkušenosti se zahraniční politikou a diplomacií chybí. Také úřadující prezident Andrej Kiska před svým zvolením hlavou státu v politice nepůsobil.
Pellegrini také mluvil o tom, že by se měl nový prezident profilovat proevropsky a zajímat by se měl o sociální témata. Obě témata jsou ústředními motivy Šefčovičovy kampaně.
Šefčovičův distanc od Smeru-SD je však jen polovičatý. Jak upozornil slovenský Denník N, Šefčovič se během března například pravidelně objevoval na mítincích strany. Na pódiu stál vedle Fica, který ho chválil.
Fico ústavním soudcem? Spíš ne, ale raději bez komentáře
Šefčovič také dlouho odmítal odpovědět na otázku, zda by někdejšího premiéra – který mu kandidaturu nabídl a který musel z postu premiéra odstoupit kvůli nespokojenosti občanů v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – jmenoval ústavním soudcem. Při jedné z příležitostí rovněž neodpověděl na otázku, zda Ficovi místo na ústavním soudu slíbil.
„Kandidatura Roberta Fica je irelevantní. Tuto otázku nikdo nebude řešit, pan Fico nebude (na ústavního soudce) kandidovat,“ tvrdil Šefčovič. Že by ho nejmenoval, připustil až v jedné z debat krátce před koncem kampaně. Řekl také, že mu obecně nevadí, pokud se politici uchází o post na ústavním soudu.
obrázek
Fico se původně ucházel o funkci předsedy ústavního soudu, krátce před únorovou volbou kandidátů na ústavní soudce se ale kandidatury vzdal. Jeho snaha o získání taláru se stala jedním z témat prezidentských voleb. Současný prezident Andrej Kiska i Šefčovičova protikandidátka Zuzana Čaputová se nechali slyšet, že by Fica nevybrali ústavním soudcem ze širšího seznamu kandidátů.
Šefčovič považuje svůj vztah s Ficem za dobrý: „Po stovkách hodin, co spolu strávíte, se postupně sblížíte, začnete si tykat. Dnes máme velmi korektní vztah.“
Ochráncem rodin a tradičních hodnot
Ve snaze vymezit se vůči Čaputové Šefčovič zdůrazňuje, že by nikdy nesouhlasil s adopcemi dětí páry stejného pohlaví. „Není to v souladu s mým hodnotovým přesvědčením. Jde o téma, které může společnost ještě víc rozdělovat.“
V březnu se proto Šefčovič, v 80. letech člen komunistické strany, přihlásil k tradiční rodině a křesťanským hodnotám. Učinil tak po schůzce s představiteli křesťanských církví na Slovensku.
„Podpora rodiny, i těch neúplných, je jeden ze zásadních prostředků, jak zamezit ztrátě identity Evropy. Silné Slovensko a silná Evropa přežijí jen se silnou rodinnou politikou,“ píše na svém webu Šefčovič.
Liberálka Čaputová v kampani zdůraznila, že má ideově blízko k prezidentovi Andreji Kiskovi, který ji podpořil. Šefčovič proto jejich spojenectví napadl: ptal se, zda Kiskova podpora Čaputové není součástí dohody o případné milosti Kiskovi, pokud by se Čaputová stala prezidentkou a Kiska by byl odsouzen v kauze daňových úniků své rodiny.
Ještě začátkem února Šefčovič v předvolebních průzkumech vedl. Poté ho ale předběhla právnička Čaputová, která se vůči Smeru-SD vymezuje. Poté, co z prezidentského klání odstoupil ve prospěch Čaputové vědec Robert Mistrík, se Šefčovičova podpora pohybovala kolem 20 procent. Krátce před tím, než se voliči vydali k urnám, odhadli bookmakeři Šefčovičovy šance na zvolení zhruba 6,1 až 6,75 ku jedné.
Podle Kotleby je Šefčovič eurofanatik
Do prezidentských voleb vyrazil Šefčovič s programem sociálního Slovenska v tvrdém jádru EU. „V Evropě jsme vnímáni jako úspěšná země s úspěšným příběhem, která sedí u toho nejvlivnějšího stolu: v eurozóně. Pohled zvenku na Slovenskou republiku je velmi odlišný od toho, jak ji vnímáme u nás doma. Opravdu jsme velmi úspěšní, vnímáni jako vlivní hráči. Možná i jako most mezi západními zeměmi, unijními institucemi a Visegrádskou čtyřkou,“ zdůraznil v diskusi zaměřené na evropské otázky.
Právě evropské zakotvení vadilo v předvolebních debatách jeho protikandidátům. Marian Kotleba nazval Šefčoviče eurofanatikem. Štefan Harabin ho obvinil z toho, že na Slovensku přivezl 1500 běženců. „Pan Harabin bojoval proti migrantům na videích a svými statusy, já jsem byl za jednacím stolem, kde jsem musel vysvětlovat, proč kvóty nebudou fungovat,“ kontroloval Šefčovič.
Prezident smíru
Vzhledem k tomu, že strávil většinu své kariéry jako diplomat na zahraničních misích nebo v orgánech EU, snaží se voliče přesvědčit, že má zájem o domácí témata. „Nikdy nepodepíšu zákony, které by zrušily vlaky nebo obědy zdarma,“ ubezpečuje.
Jeho vizí je sociální stát v čele s prezidentem celospolečenského smíru. „Lidé jsou unavení a frustrovaní tím, kudy se společenský život naší země ubírá. Na Slovensku jsme se dostali do stavu, který znemožňuje normální celospolečenskou diskusi. Dokonce se objevují tendence, kdy někdo může jiné nenávidět jen kvůli tomu, že mají jiný názor.“
Sociální témata včetně pomoci starší generaci zmínil i v poslední debatě kandidátů na prezidenta. Zopakoval potřebu sjednocení společnosti, jejíž rozdělení na dva tábory potvrdila loňská vražda novináře Kuciaka a jeho partnerky, která v zemi vyvolala vlnu protivládních demonstrací.
„Chci Slovensko sjednocené, které se nebude dělit na dobré a špatné. Chci přispět k celospolečenskému smíru. Naše země si zaslouží více klidu,“ uvedl Šefčovič.
Maroš Šefčovič se narodil 24. července 1966 v Bratislavě, studoval Vysokou školu ekonomickou, mezi roky 1985 a 1990 pak byl studentem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), později absolvoval také Právnickou fakultu Univerzity Komenského. Začínal ještě v československé diplomacii, poprvé vyjel na ambasádu do Zimbabwe (1991–1992). V éře samostatného Slovenska působil na ambasádě v Kanadě a byl také slovenským velvyslancem v Izraeli.
Zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí, mimo jiné byl zástupcem ředitele odboru zemí EU a NATO, koncem 90. let působil jako zástupce vedoucího slovenské mise SR u Evropských společenství, na MZV v Bratislavě později vedl sekci evropských záležitostí. Pak působil pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenské republiky u Evropské unie v Bruselu.
Šefčovič už téměř deset let pracuje jako eurokomisař. V říjnu 2009 vystřídal odstoupivšího Jána Figela a převzal oblast školství, vzdělávání, kultury a mládež. Zůstal i v druhé komisi vedené Josém Barrosem, v níž zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu, měl na starosti vztahy komise k Evropské radě a parlamentu, stal se také místopředsedou.
Post místopředsedy komise si udržel i v současné sestavě vedené Jeanem-Claudem Junckerem, která se ujala funkce na podzim 2014 a v níž převzal agendu energetické unie. Jde o projekt, se kterým přišel někdejší polský premiér a nynější předseda Evropské rady Donald Tusk. Slovensko patří mezi státy, které jsou v EU nejvíce závislé na dodávkách ze zahraničí.
Vloni na podzim se Šefčovič ucházel o post vedoucího kandidáta evropských socialistů ve volbách do Evropského parlamentu (EP), což by mu v případě úspěchu pootevřelo cestu do čela komise. Začátkem listopadu ale podpořil druhého uchazeče, Franse Timmermanse z Nizozemska.
Maroš Šefčovič