Dluhy-Smith: Když svět demonstruje, může to naznačovat civilizační krizi

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Britský vědec Luke Kemp z univerzity v Cambridge ve svém výzkumu 28 civilizací od doby 3000 před naším letopočtem zjistil, že civilizace průměrně trvají kolem 350 let. Počátky kapitalismu přitom sahají do 16. až 18. století. Pokud věříte, že se historie opakuje a naše civilizace není ojedinělá, pak pravděpodobně žijeme v období velkých změn. Dopady klimatických změn jsou tady a nepokoje ve světě se zintenzivňují.

Od finanční krize v roce 2008 trvají protesty prakticky nepřetržitě. Letos v listopadu probíhaly v desítkách zemí. Od Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku, Iránu až po Indii. Pokud se konají v levicových autoritativních režimech, jako například ve Venezuele či Iránu, vnímáme demonstrace jako boj občanské společnosti za svobodu od represivního státu. V režimech podobných Venezuele lidé navíc čelí katastrofální ekonomické situaci plynoucí z centrálního vlivu státu v ekonomice. Inflace se tam pohybuje v tisících procentech.

Plně však nerozumíme nepokojům a demonstracím v demokratických zemích, jakými jsou například Francie, Kolumbie, Velká Británie či již výše zmíněné Chile.

Chile bylo tento měsíc při protestech, kterých se zúčastnily statisíce lidí, zabito 23 demonstrantů a přes 2300 bylo těžce zraněno. V Kolumbii vyšlo do ulic kolem půl milionu lidí. A opět s oběťmi na životech. Ve Francii jsou Žluté vesty v ulicích takřka nepřetržitě již přes padesát týdnů. Abychom pochopili příčiny těchto celosvětových nepokojů, je nutné je vnímat v souvislostech. Přes rozdíly v levicovém nebo pravicovém vládnutí se jedná v konečném důsledku o stejný systém.

Státní versus korporátní kapitalismus

Podle amerických profesorů Stephena Resnicka či Immanuela Wallersteina máme jen jeden světový kapitalistický systém, v rámci kterého si menšina společnosti přivlastňuje nadbytek produkce a akumuluje většinu bohatství. Tvrdí, že takzvaný komunismus před Sametovou revolucí nebo to, co je praktikováno nyní v Číně nebo ve výše zmíněné Venezuele, není nic jiného než druh státního kapitalismu.

Ideologie komunismu je v těchto režimech zneužita komunistickou či socialistickou elitou a jejími věrnými aparátčíky k hromadění moci. Ti společně komandují většinovou společnost a proklamují vizi světa bez bohatých a chudých. Ve skutečnosti je to ale lež, takzvané dvojité myšlení (angl. double think), jak to trefně popsal George Orwell v knize 1984. Komunistická rétorika vládní strany slouží k tomu, aby menšina ovládala většinu jak politicky, tak ekonomicky. Tato lež se postupně stala v zemích bývalého Sovětského svazu neudržitelnou, až se provalila pádem Berlínské zdi. Stejný osud asi brzy nemine Venezuelu a další země státního kapitalismu. A to i proto, že jsou překážkou pro země druhého typu kapitalismu, korporátního, který nutně potřebuje jejich zdroje a levnou pracovní sílu.

Korporátní kapitalismus se stal po pádu Sovětského svazu dominantním systémem ve světě. Zejména Rusko, kterému západní ekonomičtí experti naordinovali šokovou terapii, přešlo na korporátní kapitalismus prakticky ze dne na den. Stejně jako státní kapitalismus je ten korporátní založen na lži. Zastánci jsou přesvědčeni, že volný trh a jeho neviditelná ruka efektivně rozdělí, alokují zdroje a bohatství ve světě. Kvitují, když se neoliberální státy jen minimálně vměšují do ekonomiky zemí. Realita je však úplně jiná. Nevidí, nebo nechtějí vidět, že korporace a globální oligarchie ovládají vlády a využívají ideologii kapitalismu především ve svůj prospěch.

Biliony na podporu obřích firem

Korporátní kapitalismus funguje na bázi intenzivního propojení mezi státem a velkým businessem. Podívejme se třeba do Spojených států, kolébky neoliberalismu. Podle konzervativního Institutu Cato americká vláda vynaložila v roce 2012 přes 100 miliard dolarů na různé korporátní podpory a subvence (zde nejsou zahrnuty vládní zakázky). Mezi lety 2007 a 2012 americké firmy utratily za lobování asi 5,8 miliardy dolarů, což jim vyneslo finanční podporu ve vládních zakázkách v hodnotě 13 bilionů dolarů. A republikán Donald Trump v podpoře velkého businessu pokračuje.

Korporátní subvence negativně ovlivňují rovnou soutěž, což má za následek enormní koncentraci firem na trhu. Důsledkem je i velká nerovnost. Jedno procento bohatých si ve Spojených státech dohromady vydělá dvacetkrát více než 90 procent americké populace. Ekonomická koncentrace moci znamená i moc politickou. Studie amerických profesorů poukazuje na to, že vládu Spojených států řídí bohatí a mocní.

Globálně jsou rozdíly ještě větší, když bohatství jednoho procenta se rovná bohatství poloviny lidí na světě. Podle studie akademiků z univerzity v Curychu relativně malá skupina globálních korporací řídí světovou ekonomiku. Tyto korporace jsou schopné ovlivňovat zákony jednotlivých zemí ve svůj prospěch na úkor veřejného blaha. I proto Panamské dokumenty či dokumenty o daňových rájích v minulých letech odhalily rozbujelou korupci mnoha vlád jak v autoritativních, tak demokratických zemích bez rozdílů ideologií.

Jak se vyhnout kolapsu?

Světový kapitalistický systém je tedy prvotní příčinou globálních protestů. Občanská společnost po celém světě bojuje za to, aby korporace, globální oligarchie a „komunističtí“ byrokraté přestali ignorovat stále zhoršující se situaci ve společnosti a kritický stav životního prostředí.

Lidé se obecně bouří za lepší přístup ke vzdělání, za kvalitnější zdravotnický systém, vyšší mzdy či za snížení nerovnosti a chudoby. Polovina Chilanů si vydělává měsíčně pouze 550 dolarů a pětina obyvatel jen 140 dolarů. Přitom za pravidelnou hromadnou dopravu z periferie do centra Santiaga zaplatíte měsíčně přes 50 dolarů. Konkrétně farmáři protestují proti tomu, aby nebyly malé a střední firmy likvidovány velkými korporacemi a finančními domy. Jejich sebevraždy v zemích jako Francie či Indie jsou šokující.

Obránci lidských práv v Brazílii či Kolumbii demonstrují zase proti zabíjení a systematické perzekuci různých aktivistů či původních menšin. A konečně, po celém světě se snaží demonstranti probudit politiky a korporace k tomu, aby si uvědomili, že klimatické změny jsou reálné a že akcelerující devastace naší planety může mít pro svět fatální dopady.

Na závěr se vraťme k výzkumu britského odborníka Luka Kempa o vzestupu a pádu civilizací. Ten tvrdí, že nerovnost bohatství, klimatické změny a devastace životního prostředí hrály klíčovou roli v kolapsu minulých civilizací. Všechny tři faktory jsou hlavními výzvami i dnešní civilizace. Klíčovou otázkou je, jestli jsme schopni se z toho poučit. Zatím tomu situace ve světě nenasvědčuje. Světová nerovnost každým rokem narůstá. Úroveň střední střídy se v západních zemích nadále propadá.

Světový kapitalistický systém závislý na fosilní industrializaci, ekonomickém růstu a neustálém zbrojení pokračuje v devastaci planety. Existuje reálná hrozba nové studené války kvůli rychle tající Arktidě. Světové velmoci a nadnárodní korporace se tam snaží zajistit další těžbu ropy a jiných nerostných surovin. Ničení přírody a znečišťování životního prostředí se tedy nadále prohlubuje, klimatické změny se rapidně zrychlují. 

Britský profesor Jem Bendell z univerzity v Cumbrii, který svým katastrofickým scénářem nedávno vzbudil u veřejnosti velký rozruch, se vyjádřil jasně: „Žijeme zjevně v popření. Je na čase toto tabu prolomit a začít seriózní debaty o tom, co nyní budeme dělat.“

Možná řešení nebudou jednoduchá. Půjde o to plně vystoupit ze zaběhnutých kolejí našeho myšlení. Změnit systém, který existuje přes půl tisíciletí. Jak mohou vypadat možné rysy těchto změn? V prvé řadě budeme muset přistoupit k decentralizaci moci. Aby občanská společnost získala kontrolu nad politikou. A ekonomika sloužila lidem, a ne naopak. Za druhé, musíme obnovit náš vztah k přírodě a uvědomit si, že jsme její součástí. Nebude možné zacházet s člověkem a přírodou jen jako se zdrojem příjmů a bohatství. A konečně, budeme muset začít respektovat jiné národy, jejich kulturu a přestat se vměšovat.

Nepůjde o to najít jedinou správnou cestu. Řešení budou rozmanitá, tak jak rozmanité jsou různé kultury a společnosti. Na příkladu Islandu, který se odhodlal k transformaci celého systému, je možné vidět, že výše uvedené změny nejsou jen utopií.

Autor žil a studoval ve Spojených státech. Zúčastnil se rozvojových projektů v Ekvádoru a Mexiku. Byl konzultantem OSN ve Vídni. Od roku 2008 přednáší na katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Účastní se přednáškových akcí a organizuje veřejné debaty k aktuálnímu dění u nás i ve světě.

Radovan Dluhy-Smith
Zdroj: ČT24/archiv

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...