Radovan Dluhy-Smith

Uprostřed globální pandemie koronaviru nesmíme zapomínat na souvislosti a výzvy, kterým západní civilizace dlouhodobě čelí, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Dodává, že odborníci už dekády upozorňují na závažné limity globální ekonomiky, zejména pak na její dopad na životní prostředí a přírodu vůbec.

Od dávných časů lákaly Grónsko a Arktida různé dobrodruhy, ale i vědce, průmyslníky a světové velmoci pro jejich nerostné bohatství a strategické umístění. Velkou překážkou bylo vždy zdejší nehostinné klima. Koneckonců si zde zažil své i moravský cestovatel a vypravěč Jan Eskymo Welzl, který v těchto končinách strávil mnoho let.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smit z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování.

V období finanční krize v roce 2009 prezident Barack Obama s nadsázkou varoval bankéře a šéfy korporací před hrozbou vidlí, které by proti nim mohla naštvaná a polarizovaná americká veřejnost použít.

Krize ve Venezuele trvá několik měsíců, vlastně let, a vláda prezidenta Nicolase Madura se stále drží u moci. I přes nedávný pokus o státní převrat venezuelské opozice vedené Juanem Guaidóem. Ten nevyšel a vypadá to, že se opozice bude muset spokojit s oficiálním vyjednáváním, které se bude odehrávat v příštích týdnech v Norsku.

„Ti, kteří poroučí počasí, mohou vládnout světu,“ prohlásil již v roce 1962 prezident Spojených států Lyndon B. Johnson.

Globální systém, jehož počátek můžeme zasadit někdy do 16. století, je ve své podstatě závislý na neustálé expanzi, která míří ke konfliktům. S nutností investovat zisky systém rozšiřuje svá teritoria. Zákonitě roste produkce a s tím i požadavek nepřetržitě zvyšovat spotřebu. Přežít v konkurenčním boji globálního trhu však znamená využít co nejlevnější vstupy v podobě levné pracovní síly, levných přírodních zdrojů a energií.

Americký politolog a publicista Fareed Zakaria se v příspěvku Ať žijí elity – Radostný pohled na pochmurnou náladu (Respekt, č. 6/2019, str. 11) snaží uklidnit čtenáře, že je na světě vlastně vše v pořádku. V komentáři pro ČT24 mu oponuje publicista Radovan Dluhy-Smith:

V roce 2002 se o vojenský převrat venezuelské vlády snažila administrativa prezidenta George W. Bushe. Neúspěšně. Nyní se o to pokouší tým prezidenta Donalda Trumpa. Proč zrovna Venezuela, když další autoritativní režimy, jako například Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, mají se Spojenými státy dlouhodobě velmi vřelé vztahy? A mnoho dalších autoritativních režimů v Africe, Latinské Americe či Asii.

Demokracie může být u nás a ve světě v nebezpečí, varují mnozí politologové. Mezi nimi i profesor Harvardovy univerzity Steven Levitsky. Vychází z teze, že jsou Spojené státy propagátorem demokracie ve světě.

Světová banka a další celosvětové organizace se soustřeďují na pozitivní jevy modernizace a vesměs ignorují globální hrozby, píše ve svém komentáři pro ČT24.cz Radovan Dluhy-Smith z Univerzity Palackého v Olomouci.