Uprostřed globální pandemie koronaviru nesmíme zapomínat na souvislosti a výzvy, kterým západní civilizace dlouhodobě čelí, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Dodává, že odborníci už dekády upozorňují na závažné limity globální ekonomiky, zejména pak na její dopad na životní prostředí a přírodu vůbec.
Dluhy-Smith: Co se stane s demokracií po pandemii? Hrozí kontrolně-sledovací kapitalismus
Podle mnoha odborníků lidstvo dosáhlo bodu zvratu klimatického systému, jehož důsledkem mohou být extrémní sucha, požáry, povodně, či rozsáhlé epidemie infekčních chorob. Snahy o zmírnění klimatických změn pomocí geoinženýrství navíc mohou mít opačné důsledky, než je jejich ambicí.
I kvůli klimatickým změnám dosáhla v roce 2019 míra světové nerovnosti a chudoby alarmujících rozměrů. Jedno procento obyvatelstva vlastnilo dvakrát tak více bohatství než zbytek světa a polovina lidí na zeměkouli žila na méně než pěti a půl dolarech za den. Krize klimatu a zhoršující se životní podmínky obyvatel pak vedly už minulý rok k takzvané Globální vlně protestů.
Aby si stát za těchto okolností zachoval kontrolu nad nespokojenými občany západních zemí, dlouhodobě vytváří takzvaný kontrolně-sledovací kapitalismus či kapitalismus dohledu (anglicky surveillance capitalism). Ten se navíc kvůli současné globální pandemii rozrůstá – a my sledujeme prohlubující se úpadek západních demokracií.
Nouzové stavy, které západní země nyní vyhlašují, radikálně oklešťují základní lidské svobody, mimo jiné svobodu shromažďování. Ve Velké Británii může být nyní podezřelá osoba z nákazy koronavirem policií zatknuta a držena čtrnáct dní ve vazbě. Samozřejmě, v období pandemie jsou některá opatření legitimní. Bude ale obrovskou výzvou zachovat si vymoženosti demokratického systému po skončení současné krizové situace.
Dekádu staré varování
Na stávající hrozbu pro demokracii poukazuje i jeden z možných scénářů Rockefellerovy nadace koncipovaný už v roce 2010. V něm – a pod názvem Krok k uzamčení (Lock Step) – nadace popisuje svět „uzavřených centrálních autoritativních vlád, s omezenou inovací a potlačenou občanskou společností“. Nadace předpokládá, že by taková situace mohla vzniknout na základě nějaké budoucí globální pandemie. Nyní západní svět pandemií prochází – a může tedy k takovému scénáři vést?
Známý americký novinář Eamon Barrett upozorňuje, že „není vůbec samozřejmostí, aby se vlády samy vzdaly nabytých pravomocí“. Věhlasná kanadská publicistka Naomi Klein potom v knize Šoková doktrína uvádí mnoho příkladů z nedávné minulosti, kdy stát využil různých politických krizí (válka v Iráku) či přírodních katastrof (hurikán Katrina) k zásadnímu omezení demokracie.
Stát se navíc dostal pod silný vliv bohaté menšiny a nadnárodních společností. Na tento fakt poukazuje i dokumentární film známého australského novináře Antonyho Loewensteina Kalamitní kapitalismus (Disaster Capitalism). Vždyť i balík na podporu ekonomiky za 2,2 bilionu dolarů, který minulý týden schválil americký Senát, je podle některých odborníků spíše korporátním pučem, zvýhodňujícím bohaté vrstvy americké veřejnosti.
Slídivý rozměr bezpečnosti
Podívejme se konkrétněji na situaci ve Spojených státech. Politická opatření během deklarované války proti drogám, terorismu či v souvislosti s migrační krizí byla vnímána z počátku jako oprávněná pro zajištění bezpečnosti občanů – pozvolna ale upevnila centrální moc státu.
Nejznámějším opatřením je zákon známý jako Patriot Act (Vlastenecký zákon), vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po teroristických útocích z 11. září 2001. Ten doposud umožňuje bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů, dává jim přístup k jejich textovým zprávám, či elektronické poště, aniž k tomu dal svolení soud. Pomocí kamer, dronů, vzdušných balónů a dalších technologií mohou být osoby jednoduše lokalizovány. Kongres platnost zákona pravidelně prodlužuje.
Za státem nezaostává ani komerční sféra. Podle harvardské profesorky Shoshany Zuboffové firmy jako Facebook či Google analyzují komunikaci uživatelů na sociálních sítích a dokážou předvídat jejich chování. Tyto informace pak využívají nejen k akumulaci zisku, ale také k ovlivňování demokratických voleb. Připomeňme si odhalení nekalých praktik Facebooku, které vedly ke zneužití osobních dat více než 80 milionů Američanů při volbě amerického prezidenta v roce 2016.
Bohužel se kontrolně-sledovací kapitalismus začíná rozrůstat i v Evropě. Například generální advokát Soudního dvora EU, Manuel Campos Sánchez-Bordona, nedávno uvedl, že různé druhy sledování či sbírání osobních dat mohou být v rozporu se základními právy občanů EU. A také v Evropě se potýkáme s možným nezákonným vměšováním do svobodných voleb.
Známá britská novinářka a nositelka mnoha novinářských ocenění, Carole Cadwalladr, objevila závažné nesrovnalosti při referendu o brexitu v roce 2016. Vysocí činitelé kampaně Vote Leave prý protizákonně spolupracovali s technologickými firmami a porušili mj. finanční limity své kampaně. Západní demokracie jsou opravdu v ohrožení.
Čínské varování
Jak může být kapitalismus dohledu doveden takřka k dokonalosti, nám ukazuje fungování autoritativního režimu v Číně. Pomocí moderních technologií úřady zdejší společnost důsledně mapují a posléze různě profilují. Místní obyvatelé na základě svého chování obdrží kredity, které pak určují jejich práva a možnosti ve společnosti. Tento systém určuje přístup k mobilním operátorům a sociálním sítím, možnosti vycestování a nakupování, či získání hypotéky.
Na vytvoření tohoto kontrolně-sledovacího kapitalismu se spolupodílely i některé západní firmy, mimo jiné IBM či Microsoft. Čili firmy, které jsou historicky spjaty s tržním kapitalismem a demokratickými zásadami západní společnosti.
Je logické, že se kvůli pandemii koronaviru tyto totalitní praktiky v Číně ještě více prohloubily. Mobilní operátoři neustále sledují pohyb lidí v proklamované snaze ověřit možnou stopu nákazy. Dvě stě milionů kamer má schopnost rozpoznat jednotlivé tváře.
Všechny tyto informace jsou zaznamenávány a na jejich základě jsou občanům přiděleny patřičné kódy. Se zeleným kódem lidé mohou volně cestovat, s červeným a žlutým se musí lidé okamžitě nahlásit. Jak varují některá západní média, tato technologická dystopie může být v Číně zachována i po skončení pandemie.
Výzva pro příští měsíce
Je výzvou současnosti nepřipustit, aby současné západní demokracie začaly používat totalitní praktiky podobné čínskému režimu. Obyvatelé anglosaského světa musí zabránit tomu, aby „kapitalismus dohledu“ omezoval jejich svobody, a až pandemie přejde, občanská společnost musí prosadit obnovení všech demokratických práv.
Souběžně je žádoucí vést diskuzi o tom, jak kapitalismus dohledu ovlivňuje naše chování. A jak se ekonomická moc vměšuje do politických rozhodnutí. Samozřejmě v tom nesmí zůstat občanská společnost osamocena. Klíčovou roli zde sehraje i nezávislá justice. A mainstreamová média.
Autor žil a studoval ve Spojených státech. Zúčastnil se rozvojových projektů v Ekvádoru a Mexiku. Byl konzultantem OSN ve Vídni. Od roku 2008 přednáší na katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Účastní se přednáškových akcí a organizuje veřejné debaty k aktuálnímu dění u nás i ve světě.
Radovan Dluhy-Smith