Dluhy-Smith: Novodobý feudalismus jako vážná hrozba

V období finanční krize v roce 2009 prezident Barack Obama s nadsázkou varoval bankéře a šéfy korporací před hrozbou vidlí, které by proti nim mohla naštvaná a polarizovaná americká veřejnost použít.

Logo společnosti Google na sluneční elektrárně
Zdroj: Reuters Autor: Steve Marcus

Zdá se, že se toto podobenství s „feudálními“ vidlemi uchytilo. Americký podnikatel Nick Hanauer pár let na to své kolegy miliardáře upozornil: „Už si vidle pro nás jdou… pro nás plutokraty.“ A prý se o vidlích a nespokojeném obyvatelstvu bavily loni i globální elity při setkání Světového ekonomického fóra v Davosu.

Proč? Statistiky o nerovnosti ve Spojených státech a ve světě jsou totiž alarmující.

Pouhých pět procent Američanů vlastní stejné bohatství jako přibližně dvě třetiny americké populace. A jedno procento bohatých si dohromady vydělá dvacetkrát více než 90 procent americké populace. Globálně jsou rozdíly ještě větší, když bohatství jednoho procenta se rovná bohatství poloviny lidí na světě. Ze zkušenosti víme, že není možné a ani asi žádoucí vytvářet rovnostářskou společnost. Nicméně extrémní nerovnost vážně podrývá kapitalismus a demokracii.

Demokracie na světě je již třináctým rokem v úpadku a mnozí odborníci dokonce začínají hovořit o vzniku novodobého feudalismu. Uznávaný americký publicista Anand Giridharadas varuje, že „lidé jako Mark Zuckerberg (šéf Facebooku, pozn. autora) a Jeff Bezos (šéf Amazonu, pozn. autora) nyní fungují jako feudální panovníci, kteří rozhodují o dění ve společnosti.“ I když se toto přirovnání jeví trošku přehnané, některé rysy feudalismu kapitalismus postupně přetvářejí. Ekonomická a politická moc začíná být vzájemně propojená. Tak jako za feudalismu: ti, co mají bohatství, mají i politickou a společenskou moc.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg na konferenci v květnu 2018
Zdroj: Reuters
Autor: Stephen Lam

Studie amerických profesorů poukazuje na to, že vláda Spojených států nereprezentuje zájmy většiny Američanů. Tvrdí, že společnost řídí bohatí a mocní. A začíná to už u procesu amerických voleb. Lobování a obrovské sumy peněz hrají klíčovou roli při jmenování kandidáta. Někteří odborníci dokonce deklarují, že jsou zde prezidentské volby zmanipulovány, a to díky vlivu technologických gigantů, jakými jsou Google či Facebook.

Firma Google podle harvardské profesorky Shoshany Zuboffové sehrála klíčovou roli v prezidentské kampani Obamy již v letech 2008 a 2012. Ústředí Obamovy kampaně získalo od této firmy osobní údaje a data o chování a názorech více než čtvrt miliardy amerických voličů. Za účelem získat volební hlasy pak voliče pomocí různých modelových algoritmů cíleně bombardovalo. „Věděli jsme, koho budou lidé volit před tím, než se sami rozhodli,“ sdělil jeden z odborníků, který pracoval pro Obamovu kampaň.

Určitá manipulace amerických voleb se zřejmě uskutečnila i při prezidentské kampani Donalda Trumpa v roce 2016. Tentokrát se jednalo o technologické firmy Facebook a Cambridge Analytica. Obě firmy spolupracovaly na Trumpově volební kampani, které poskytly profily desítek milionů voličů. Cíleně pak byla tato data ústředím Trumpovy kampaně využita v mediální kampani, a to především na sociálních sítích. Je pravděpodobné, že tyto machinace sehrály klíčovou roli i v Trumpově zvolení.

Mimochodem, Cambridge Analytica byla aktivní také v Evropě, když spolupracovala s organizací Leave.EU na kampani pro odchod Velké Británie z EU. Zde významnou měrou přispěla ke spornému hlasování pro brexit. Ačkoliv se pravděpodobně nedozvíme celkový rozsah ovlivňování amerických voleb či hlasování při brexitu těmito technologickými korporacemi, demokracie nemůže fungovat bez férových voleb. Na tuto hrozbu dlouhodobě poukazuje i známá britská publicistka Carole Cadwalladrová.

A nejedná se pouze o problematiku demokratických voleb. Velký business také určuje, kam potečou veřejné finance. Vraťme se zpátky k oné finanční krizi v roce 2009 a situaci, kdy americká vláda zachránila peněžní instituce před krachem štědrou injekcí 700 miliardami dolarů. Jak se později ukázalo, částka byla několikanásobně vyšší. Navíc se tyto peněžní domy dostaly do insolvence kvůli svým vlastním nelegálním či neetickým praktikám, zatímco takřka deset milionů Američanů ztratilo své domovy.

Propojení mezi vládou a velkým businessem je známým faktem a nazývá se „otáčivé dveře“ neboli anglicky revolving doors. Na vlivné pozice přicházejí lidé, kteří působili na vysokých místech různých firem. Tím se zvyšuje riziko střetu zájmů a možné korupce.

Například bývalý šéf Googlu Eric Schmidt se stal v roce 2008 jedním z ekonomických poradců prezidenta Obamy. A mnoho zaměstnanců této firmy tam během jeho éry pracovalo. Nyní se o tomto fenoménu ve Spojených státech opět mluví kvůli nedávnému jmenování Patricka Shanahana, dlouholetého zaměstnance Boeingu, ministrem obrany USA. Toho nyní vystřídal Mark Esper, který byl zase zaměstnancem firmy Rayethon. Podle vládních statistik patří obě firmy k největším zbrojařským dodavatelům Pentagonu.

Donald Trump při nástupu nového ministra obrany Marka Espera
Zdroj: Reuters
Autor: Jonathan Ernst

Toto propojení vážně poškozuje volný kapitalistický trh, který je základem liberální demokracie. Podle konzervativního Institutu Cato americká vláda vynaložila v roce 2012 přes 100 miliard dolarů na různé korporátní podpory a subvence (zde nejsou zahrnuty vládní zakázky). To je paradoxně takřka jednou tolik než sociální programy pro širokou veřejnost.

Mezi lety 2007 a 2012 firmy utratily za lobování asi 5,8 miliardy dolarů, což jim vyneslo finanční podporu ve vládních zakázkách v hodnotě 13 bilionů dolarů. Takto přece kapitalismus nemá fungovat! A republikán Trump v podpoře velkého businessu pokračuje – stejně jako v minulosti republikánští prezidenti Bushové. Levicové či pravicové ideologické přesvědčení v této oblasti totiž nehraje velký rozdíl.

Korporátní subvence negativně ovlivňují rovnou soutěž, což má za následek obrovskou koncentraci firem na trhu a mimo jiné i výše uvedenou nerovnost bohatství. Dochází k likvidaci malých a středně velkých firem, které jsou tradičně páteří kapitalismu. Pár příkladů. Ve Spojených státech několik korporací ovládá trh se spotřebním zbožím, od potravinářství, zubních past, slunečních brýlí, aut až po žrádlo pro kočky. Vlastnictví tradičních médií či internetu je zde také vysoce koncentrované.

A jak to vypadá s globálním trhem? Podle studie akademiků z univerzit v Zurichu relativně malá skupina globálních korporací řídí světovou ekonomiku. Navíc jsou tyto korporace schopné ovlivňovat zákony jednotlivých zemí v jejich prospěch a na úkor veřejného blaha.

Vzpomeňme si na současnou kauzu ropných společností. Odhalila, že například firma ExxonMobil investovala přes 30 milionů dolarů na manipulaci politiků, nadací a médií s cílem zpochybnit existenci klimatických změn. Byla to určitě dobře vynaložená investice, když se podíváme na skeptické názory o klimatických změnách u mnoha vrcholných politických představitelů.

Politická a ekonomická moc globálních elit a korporací není jediným charakteristickým rysem, který připomíná bývalý feudální řád. Podle studie profesora Raje Chettyho z Harvardské univerzity se Spojené státy postupně transformují na kastovní společnost. Snižuje se sociální mobilita, to znamená, že ekonomické podmínky při narození a rodinný status víceméně určují budoucnost Američana. Když to přeženeme, je to stejné jako ve feudalismu: pokud se člověk narodí jako chudák, umře jako chudák.

Americký geograf Stephen Kotkin také vysledoval, že současné rozčlenění společnosti v Kalifornii je velmi podobné tomu feudálnímu. Kromě toho velké procento příjmů americké populace jde na splácení dluhů a různých poplatků.

Jak jsme se do této situace dostali? Zastánci neo-liberalismu doufali, že minimální role státu, volný trh, světový obchod a moderní technologie postupně změní autokratické země na liberální demokracie. Mělo to být nevyhnutelnou součástí historického vývoje. Takto se vyjádřila již v 80. letech například bývalá premiérka Velké Británie Margaret Thatcherová.

Obzvláště po pádu železné opony byl svět plný optimismu. Ten se bohužel nenaplnil. Globální elity a korporace ovládly agendu národních vlád, získaly obrovskou moc ve společnosti a pomocí moderních technologií, podle harvardské profesorky Zuboffové, nyní dokonce řídí naše chování a mají kontrolu nad našimi životy.

Místo abychom slavili prohloubení demokracie a individuálních svobod ve světě, mohou brzy i západní společnosti vypadat spíše jako oligarchické Rusko či „šmírující“ Čína.

A malý český dvorek by se třeba mohl stát zemí pánů Andreje Babiše a Petra Kellnera.

Radovan Dluhy-Smith
Profil

Radovan Dluhy-Smith

Autor žil a studoval ve Spojených státech. Zúčastnil se rozvojových projektů v Ekvádoru a Mexiku. Byl konzultantem OSN ve Vídni. Od roku 2008 přednáší na katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Účastní se přednáškových akcí a organizuje veřejné debaty k aktuálnímu dění u nás i ve světě.