Soudní síň se stává čím dál tím častěji bojištěm aktivistů z různých koutů světa. Snaží se přimět lidstvo k tomu, aby zintenzivnilo své úsilí v boji proti změnám klimatu. Žalobu podávají zejména na národní vlády a nadnárodní těžařské společnosti, které podle jejich mínění nedělají dostatek pro to, aby zpomalily globální oteplování.
Podle databáze Columbia Law School, která vede přehled soudních případů týkajících se klimatické změny, po celém světě momentálně soudy řeší přes tisíc podobných sporů. Hlavně ve Spojených státech. Zřejmě největší pozornost tam přitahuje případ „Juliana vs. United States“.
Jde o žalobu 21 mladých lidí ve věku do 22 let. Pocházejí z různých amerických států a svorně viní federální vládu z dlouhodobého provádění politik, které zřetelně poškozují stabilitu klimatického systému. To považují za zásah do svých práv na „udržitelný způsob života ve zdravém prostředí“. Žaloba je namířena proti konkrétním ministerstvům a žalovanými jednotlivci jsou jak bývalý prezident Barack Obama, tak i současný šéf Bílého domu Donald Trump.
Žaloba byla podána v roce 2015 ve státě Oregon a loni v únoru se měl celý případ dostat před tamní soud. Federální orgány se však opakovanými odvoláními snaží zabránit procesu. V listopadu 2018 jejich námitky zamítl Nejvyšší soud, ovšem krátce nato zase pozastavil start soudního přelíčení oregonský odvolací soud. Je tedy otázkou, zda proces vůbec začne.
Amerika je v současnosti druhým nejvýznamnějším světovým producentem emisí skleníkových plynů (hned po Číně) a historicky nese největší zodpovědnost za globální oteplování. Loni emise skleníkových plynů v USA zaznamenaly poměrně strmý nárůst. přitom tři roky předtím klesaly.
V roce 2018 předstihly Spojené státy Rusko i Saúdskou Arábii a staly se největším producentem ropy na světě.
Čerstvě zveřejněná studie Oil Change International varuje, že naplní-li se americké plány na těžbu ropy a plynu z břidlice v následujících desetiletích, bude to znamenat „klimatickou katastrofu“ a bezprecedentní nárůst emisí oxidu uhličitého unikajících do atmosféry. Bude se jednat o takový objem CO2, jaký stihne do ovzduší pustit za celou dobu své činnosti jeden tisíc uhelných elektráren.
Nedostatečné plnění cílů Pařížské dohody
„Tyto žaloby jsou založeny na přesvědčení, že naše vlády mají povinnost ochránit nás od klimatických hrozeb, k jejichž rozsahu vědomě po celá léta přispívaly,“ tvrdí ředitelka Climate Litigation Network Tessa Khanová. Coby právnička zastupovala téměř 900 nizozemských občanů, jenž uspěli před soudem s žalobou vůči své vládě.
Soud jim dal loni na podzim za pravdu v tom, že Nizozemsko musí přidat ve svých klimatických závazcích a přikázal exekutivě, aby do konce probíhající dekády snížila objem emisí skleníkových plynů alespoň o 25 procent oproti hodnotám z roku 1990.
Vlády namítají, že soudy nemají právo určovat, jaká opatření mají v té či které oblasti provádět. Realitou doby však je to, že stále více občanů je za pasivní klimatické politiky volá k zodpovědnosti, a to právě soudní cestou.
První slyšení podobého druhu se chystá v Irsku, kde nespokojení občané ve spolupráci s nevládními organizacemi podali žalobu na tamní exekutivu. Vyčítají jí, že na poli ochrany klimatu nepostupuje v souladu s cíli Pařížské dohody, k jejichž naplňování se svým podpisem zavázala. Irsko má v přepočtu na jednoho obyvatele třetí nejvyšší emise CO2 v rámci EU.
„Lidé pociťují dopady klimatické změny a všímají si extrémních výkyvů počasí. A mají obavy. A jak reagují vlády? O ochraně klimatu sice hodně mluví, ale v praxi toho dosud moc neudělaly,“ poznamenává Armelle Le Comteová, manažerka neziskovky Oxfam, jejíž francouzská pobočka se podílí na přípravě žaloby proti centrální vládě. Zároveň rozběhla on-line petici pod názvem „Skandál století“, v níž apeluje na nejvyšší místa, aby urychlila odklon země od podpory a masivního používání fosilních paliv. Petice měla velký ohlas a nasbírala již přes dva miliony podpisů.
S klimatickými žalobami se musí vypořádat i vedení mnoha dalších zemí: ve Velké Británii, Norsku, Švýcarsku, Pákistánu či Ugandě. V Jihoafrické republice se takto aktivisté pokusili zabránit stavbě uhelné elektrárny v Limpopo, kterou mají vybudovat Číňané – projekt vyvolává značné kontroverze. V Kolumbii soud podpořil stanovisko 25 mladých lidí žalujících svou vládu za neplnění slibu přestat s kácením v Amazonii.
Žalobě čelí i Evropská unie
V případu známém jako „People's Climate Case“ je žalovanou stranou Evropská unie a její instituce. Rodiny z různých zemí světa se v žalobě vymezují proti stávající klimatické legislativě EU a považují ji za nedostatečnou a selhávající v úsilí zabránit dopadům klimatické změny. Její následky – sucha, vlny veder, lesní požáry, tání ledovců – totiž pociťují v každodenním životě.
Švédským Sámům takto například hrozí, že postupně přijdou o tradiční způsob existence včetně chovu sobů. Keňská rodina se bojí o zdraví svých dětí, které mají nedostatek vody při čtyřicetistupňových teplotách.
Rumunský farmář či francouzský pěstitel levandule jsou pro změnu svědky rozsáhlých škod na svých pozemcích. Od Unie nechtějí finanční kompenzaci, ale soudním procesem by rádi upozornili na nutnost ambicióznějších klimatických cílů, než je „jen“ čtyřicetiprocentní snížení emisí skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990.
Města a státy proti ropným gigantům
Vedle národních vlád jsou pak terčem žalob rovněž těžařské firmy coby producenti uhlí, ropy a zemního plynu. Právě fosilní paliva a jejich spalování jsou nejvýznamnějším činitelem, který od počátků průmyslové revoluce nastartoval tempo globálního oteplování až do dnešních otáček. Stačí připomenout, že sedmnáct z osmnácti nejteplejších roků v historii meteorologických měření se odehrálo v novém tisíciletí.
V poslední době vyšlo najevo, že ropné společnosti, jmenovitě ExxonMobil, již v 70. letech obdržely zprávy od svých expertů ohledně závažnosti důsledků, jaké by pokračování spalování fosilních paliv mělo pro akceleraci klimatické změny. ExxonMobil ony varovné signály zamlčel a namísto toho se pustil do financování kampaně zpochybňující existenci globálního oteplování. Deník The Guardian uvedl, že firma do podpory tvorby klima-skeptických zpráv investovala 31 milionů dolarů.
Nejvíce žalob vůči olejářským titánům se doposud rozjelo v zámoří. Americká a kanadská města i jednotlivé státy a provincie požadují rozsáhlá finanční odškodnění, která plánují použít na sérii opatření umožňujících se přizpůsobit na probíhající klimatickou změnu, ale též na sanaci škod způsobených jejími nejviditelnějšími dopady.
Klimatickou změnou postižená města a státy věří, že žaloby postupem času dokráčí k podobnému úspěchu, jaký se ve Spojených státech zrodil na konci minulého století v soudních procesech s představiteli tabákového průmyslu.
„Náklady spojené s dopady klimatických změn jsou neskutečné. A neměli by je nést jen daňoví poplatníci v Britské Kolumbii,“ prohlásil Ben Isitt, radní kanadské Victorie poté, co se hlavní město zmiňované provincie rozhodlo pro žalobu těžařských společností.
Pár dní před tím zveřejnila pojišťovací agentura „Insurance Bureau of Canada“ zprávu, ve které vyčíslila částku, kterou musela federální vláda a vlády jednotlivých provincí vynaložit na odstranění následků extrémních meteorologických jevů v roce 2018: téměř šest miliard dolarů.
Už v minulosti se obrátily na soud například Oakland a San Francisco, aby získaly kompenzaci od pětice těžařských společností ve složení Chevron, ExxonMobil, Shell, ConocoPhillips a BP. Obě pobřežní města řeší problém zvyšující se hladiny moře. Ze stejného důvodu podal žalobu i stát New York. Soudce ji zamítl s vysvětlením, že problematika klimatické změny vyžaduje řešení ze strany Kongresu a federální administrativy.
Naopak Nejvyšší soud USA rozhodl na začátku letošního roku ve prospěch státu Massachusetts ve sporu s ExxonMobil a nařídil firmě, že nesmí bránit zveřejnění svých interních dokumentů ze 70. let, v nichž byla zdůrazněna negativa těžby fosilních paliv v souvislosti s globálním oteplováním.
