Akcie ve Spojených státech zažily největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej akcií se tento týden prohloubil kvůli obavám, že rychle se šířící onemocnění způsobené novým typem koronaviru může způsobit recesi. Za celý týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Ztráty zaznamenaly indexy i za celý měsíc. Kromě finančních trhů má postup nemoci stále více dopad rovněž na reálnou ekonomiku mnoha zemí.
Pozdě odpoledne se akciím podařilo předchozí ztráty zmírnit a Nasdaq dokonce ztráty smazal v reakci na prohlášení šéfa centrální banky USA (Fed) Jeroma Powella. Dow Jones tak v pátek nakonec oslabil o 357,28 bodu, tedy 1,39 procenta, na 25 409,36 bodu. Širší index Standard & Poor's se snížil o 24,54 bodu, neboli 0,82 procenta, na 2954,22 bodu. Index technologického trhu Nasdaq pak nepatrně stoupl o 0,89 bodu na 8567,37 bodu.
Za celý únor se Dow Jones propadl o 10,07 procenta. S&P ztratil 8,41 procenta a Nasdaq 6,38 procenta.
Fed sníží úrokové sazby, očekávají obchodníci
Svět se připravuje na možnou pandemii. Investoři se proto zbavují akcií a přesouvají svůj zájem k bezpečnějším amerických státním dluhopisům. Stále více obchodníků se také domnívá, že centrální banka USA (Fed) v březnu sníží úrokové sazby.
„Nejistota, která se vznáší nad trhy, se zmírní pouze tehdy, pokud se objeví pocit, že to nejhorší je téměř za námi,“ uvedl stratég Prudential Financial Quincy Krosby. Do té doby podle něj nebudou investoři ochotni riskovat.
Rekordní posilování jenu vůči dolaru
Očekávaný pokles úroků v pátek způsobil ztráty hlavně bankám a dalším finančním společnostem, které jsou citlivé na vývoj úroků. Vysoké ztráty zaznamenaly také realitní firmy a výrobci spotřebního zboží. Indexu Nasdaq pomohlo posílení technologických společností jako Microsoft a Adobe. Někteří investoři využili podle analytiků pokles jako příležitost k nákupu levnějších akcií. Zisky si nakonec připsaly také komunikační a energetické firmy.
Indexy pozdě odpoledne smazaly část ztrát v reakci na prohlášení šéfa Fedu Powella. Ten uvedl, že americká ekonomika zůstává v dobrém stavu, i když koronavirus představuje riziko. Fed podle něj vývoj pečlivě sleduje a v případě potřeby bude jednat, aby ekonomiku podpořil, a využije k tomu všechny své nástroje.
Prohlášení Powella přispělo i k poklesu dolaru vůči jenu na nejnižší hodnotu za sedm týdnů. Japonský jen posílil i k euru, protože šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem v USA zvýšilo zájem o jen jako bezpečnou investici. Za celý týden pak jen k dolaru zaznamenal nejvyšší růst od roku 2017.
Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, se snížil o 0,5 procenta na 98,05 bodu. Euro vůči dolaru posílilo o 0,3 procenta na 1,1040 USD. Dolar k jenu klesl o 1,6 procenta na 107,76 JPY a euro vůči jenu oslabilo o 1,4 procenta na 118,83 JPY.
Pražská burza na nejslabší úrovni od roku 2017
„I akcioví obchodníci uvažují v symbolech. Začátkem týdne je vyděsila ta skutečnost, že infekce začala výrazně úřadovat v Itálii. Severní Itálie, oblast Milána, je tradičně vnímána jako centrum nejen průmyslu, ale i financí. Je to jedna z ‚ústředen‘ globalizovaného kapitalismu,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Pražská burza nezůstala této vlně výprodejů ušetřena. V pondělí klesl její index PX o 2,81 procenta. Ve čtvrtek, který byl z hlediska koronavirových zpráv hodně nepříznivý, pak index ztratil 2,91 procenta. To byl nejvýraznější pokles od června 2016, připomněla agentura ČTK.
V pátek pak dopolední obchodování oslabovalo pražský index o více než tři procenta, po páté hodině odpolední činila ztráta 2,51 procenta. Burza se tak propadla na nejslabší úroveň od června roku 2017.
Také evropské burzy padají
Burza v Praze je tak v proudu, který strhává i hlavní evropské indexy. Britský FTSE 100 ztrácel v pátek dopoledne více než čtyři procenta, stejně jako francouzský CAC 40 a evropský Stoxx 600. Německý DAX chvílemi dokonce přes pět procent. Počátkem odpoledne se ztráty zmenšovaly a přesahovaly dvě procenta, u DAX pak tři procenta. Po čtvrté hodině se však vrátily k dopoledním propadům a ztrácely více než čtyři procenta.
Postiženy jsou i mimoevropské burzy. Například hlavní index tokijské burzy Nikkei v pátek odepsal 3,6 procenta. Dostal se tak nejníže od začátku loňského září. Za celý týden klesl o 9,6 procenta – nejvíce za čtyři roky. Za celý měsíc odepsal 8,9 procenta, což je nejvíce za více než rok.
Hlavní index australské burzy S&P/ASX200 uzavřel se ztrátou 3,25 procenta. Ocitl se tak nejníže za šest měsíců. V pátek poklesly také indické akciové trhy. Indexy Nifty a Sensex ztratily zhruba 2,5 procenta.
Výprodej akcií také značí, že se někteří investoři obávají pádu globální ekonomiky do recese. V pátek se například zbavovali cenných papírů spojených s cestováním, tedy leteckých společností a firem, které poskytují ubytování. Prodávali ale také těžební firmy či technologické tituly.
„Trhy byly příliš optimistické a nyní mohou být až příliš pesimistické,“ řekla BBC analytička Iris Pangová ze společnosti ING, která se specializuje na Čínu. „Asijské trhy reagovaly na COVID-19 pomalu, protože zpočátku věřily, že se jedná pouze o čínský problém – až do doby, kdy začaly prudce přibývat případy nákazy v Jižní Koreji a v Japonsku,“ dodala podle ČTK.
Scénář: Malý dopad na českou ekonomiku
Šíření koronaviru začíná stále více ovlivňovat hospodářství jednotlivých zemí. Analytik České spořitelny Dušan Navrátil se pokusil – s využitím odhadů například Světové banky či Mezinárodního měnového fondu – analyzovat ekonomické dopady nemoci na české hospodářství.
„Pokud se situaci podaří zvládnout během prvního čtvrtletí, tak by COVID-19 mohl snížit růst české ekonomiky o 0,2 až 0,4 procentního bodu za celý rok. Pokud by epidemie přerostla na pandemii, tak se negativní dopady budou pohybovat mezi 0,4 až 0,7 procentního bodu v závislosti na míře nejistoty a paniky,“ uvedl Navrátil.
Navrátil také analyzoval, která odvětví v Česku by mohla být zasažena nejvíce. Tam bude záležet na tom, do jakých zemí se COVID-19 rozšíří a jak to omezí jejich výrobu a vývoz. Záležet bude i na míře paniky a jejím vlivu na nákupy (v některých případech typu potravin se projevuje růst, jinde však dochází k omezování nákupů).
„Pokud bychom se soustředili pouze na Čínu, tak české firmy dováží přímo z Číny čtyři procenta takzvané mezispotřeby, tedy součástek a dílů, což není zase tolik. Největší závislost na dovozech dílů a součástek z Číny má výroba počítačů s 20 procenty. Výroba elektrických přístrojů je na druhém místě, ale s výrazně nižším podílem na pěti procentech,“ uvedl Navrátil.
Scénář: Větší dopad na českou ekonomiku
Podle odhadů uvedených v Pandemickém plánu ČR, který počítá především s pandemií chřipky, by zasažení země pandemií znamenalo pokles tuzemského HDP o 1,5 až dvě procenta. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se podle plánu a takzvaného krizového zákona postupovalo i v případě, že by se rozšířila do Česka nákaza novým typem koronaviru pocházejícím z Číny.
Pokles ekonomiky v souvislosti s koronavirem předpovídá i ekonom a výkonný ředitel finanční skupiny Starteepo František Bostl, podle něj může koronavirus způsobit pokles české ekonomiky podobný situaci při propuknutí měnové krize v eurozóně v letech 2012 a 2013. Česko je totiž nejvíce ekonomicky závislé na Německu, Francii či Itálii, přičemž právě v těchto zemích se virus postupně rozšiřuje. Loňská statistická ročenka České republiky uvádí, že v roce 2012 klesl hrubý domácí produkt Česka v meziročním srovnání o 0,8 procenta. O rok později pak byl pokles 0,5 procenta.
Tvrdě zasažené hospodářství Itálie
Koronavirus se od minulého víkendu rychle šíří Evropou. Nejzasaženější je Itálie. Její ekonomika, třetí největší v Evropě, přitom už delší dobu stagnuje, podle Kovandy již přes dvacet let. Statistici vykázali za poslední čtvrtletí minulého roku mezikvartální pokles o 0,3 procenta a meziroční stagnaci.
Nyní analytici považují za téměř jistou recesi dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Analytik Lorenzo Codogno ze společnosti LC Macro Advisors nyní předpokládá, že v letošním prvním čtvrtletí pokles italské ekonomiky zrychlí na 0,5 až jedno procento. Itálie by se tak dostala do čtvrté hospodářské recese od roku 2008, píše Reuters.
„Situace je vážná, protože koronavirus se pravděpodobně v brzké době nestabilizuje a hospodářství již klesalo,“ uvedl profesor ekonomie Roberto Perotti, který působí na Bocconiho univerzitě v Miláně. Předpověděl, že italská ekonomika klesne nejenom v prvním čtvrtletí, ale také v celém letošním roce.
Pandemická reakce finančních trhů
Analytik BH Securities Štěpán Křeček soudí, že pokud se tak stane, hrozí, že Itálie nebude schopna splácet své vysoké zadlužení. „Následný krach Itálie by mohl spustit dominový efekt, na jehož konci by zůstalo zničené hospodářství Evropské unie,“ domýšlí analytik.
Centrální instituce nesmí zůstat lhostejné, dodal. „Kromě příprav na zdravotní dopady epidemie koronaviru se musí neprodleně začít věnovat řešení ekonomických důsledků. Zatímco zdravotní pandemie zatím nepropukla a vůbec propuknout nemusí, trhy již pandemickou reakci zažívají a je jen otázkou času, než se vývoj začne přenášet do reálné ekonomiky,“ dodal Křeček.
Postižena turistika i maloobchod
„První dopady pocítí turistický průmysl a maloobchod. Lidé se budou držet doma a budou rušit hotelové rezervace,“ uvedl Codogno, který v minulosti působil jako hlavní ekonom na italském ministerstvu financí. „Ještě škodlivější však bude pozdější dopad na podniky ve formě výpadků v dodavatelském řetězci,“ dodal.
„V posledních několika dnech registrujeme rozsáhlé rušení rezervací v restauracích, hotelech, prostě všude,“ uvedl pak podle ČTK šéf benátské pobočky podnikatelského svazu Confcommercio Patrizio Bertin.
