První návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem bezmála tří set miliard

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Informace České televize o výši plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2023 i o tom, že rozpočtový rámec už projednala vláda, v pátek odpoledne potvrdilo ministerstvo financí. 

Jednotlivé resorty nyní musejí do konce července předložit návrhy svých rozpočtových kapitol ministerstvu financí, které je s nimi poté projedná a do konce srpna vypracuje návrh státního rozpočtu. V září by ho měla projednat vláda, která klíčový zákon do 30. září předloží sněmovně. Po projednání v ní míří rozpočet k prezidentovi republiky, Senát se jím nezabývá.

Vláda se bude ještě v létě zabývat i rozpočtem na tento rok. Stanjura už dříve řekl, že vzhledem k současné situaci související hlavně s energetickou krizí a dopady války na Ukrajině neví, zda se podaří udržet schodek pod 300 miliardami korun. V červenci proto předloží kabinetu návrh novely letošního státního rozpočtu. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard. Ke konci května stoupl deficit rozpočtu na 189,3 miliardy korun.

Dodatečné příjmy v řádu miliard

Než ministr financí předloží vládě novelu rozpočtu na letošní rok, mají být schválena některá další opatření v souvislosti s energetickou krizí. Budou k dispozici také přesnější data o hospodaření státu. Podle dubnového makroekonomického výhledu bude v letošním rozpočtu nejvýše 15 miliard korun dodatečných příjmů ve srovnání se schváleným rozpočtem.

Výsledek loňského státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a doprovodnými podpůrnými opatřeními. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Nejvyšší schodek měl předtím rozpočet kvůli dopadům pandemie za rok 2020, kdy to bylo 367,4 miliardy korun.

Schválený rozpočet na tento rok počítal s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Šlo o první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), prezident Miloš Zeman jej podepsal v půlce března. Do té doby Česko hospodařilo v provizoriu.

Návrh rozpočtu bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) na letošní rok předpokládal schodek o 97 miliard korun vyšší. Fiala už při schvalování rozpočtu ohlásil, že jej bude potřeba novelizovat, až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám tehdy zejména energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.