Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
Znovuzavedení EET by mohlo veřejným rozpočtům přinést ročně podle expertních odhadů až 15 miliard korun, uvedla ve sněmovně při představování návrhu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Nový systém má být jednodušší, má přinést méně administrativy a jeho hlavním cílem je narovnání podnikatelského prostředí.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v důvodové zprávě uvádí, že současný stav, kdy není povinnost posílat informace o tržbách, umožňuje některým podnikatelům optimalizovat své tržby a tím získat neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti podnikatelům, kteří svou daňovou povinnost plní. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou Petra Fialy (ODS) a snížení daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje v restauracích.
Evidence tržeb už v minulosti fungovala. Schillerová poukázala na to, že návrh stojí na zcela nových principech a vláda nechce kopírovat minulost. Poučila se podle ní z praktických zkušeností i nedostatků předchozí verze. Ujistila, že stát stejně jako dřív nebude sledovat obsah nákupů, ale jen částku, místo a čas. „Nová úprava je oproti původní v řadě aspektů mírnější,“ zdůrazňovala.
Kritika od opozice
Opozice přínosy zpochybňuje. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob třeba řekl, že v návrhu nevidí nic jako přesvědčivé důvody, čísla nebo analýzy, které by očekával. Navrhovaný systém označil za návrat do minulosti. Ve druhém čtení chce předložit pozměňovací návrh, který vypustí z evidence tržeb bezhotovostní platby. Zdůvodnil to tím, že vláda by měla respektovat dřívější rozhodnutí Ústavního soudu. Poukazoval na to, že bezhotovostní transakce jsou dohledatelné a zanechávají digitální stopu. Navrhl proto zamítnutí i vrácení předlohy.
Podle místopředsedy klubu TOP 09 Michala Kučery je to pouze zátěž a byrokracie v novém obalu, která nepřinese očekávané výnosy. S poslancem ODS Vojtěchem Munzarem navrhli zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení vládě k přepracování. „Už je to ovoce jednou přežvýkané, už jsme ho tu jednou měli,“ řekl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Munzar dále odmítl, že by šlo o narovnání podnikatelského prostředí. Poukazoval třeba na to, že pro velké řetězce nebude EET představovat takovou zátěž jako pro drobné řemeslníky.
Zástupkyně klubu STAN Lucie Sedmihradská řekla, že Starostové nebudou návrh negovat jen kvůli tomu, že jde o EET. Nebudou však současně přehlížet slabá místa návrhu. Budou například chtít, aby se daňové změny řešily samostatně, nikoli jako součást tohoto návrhu. Měla výhrady právě k dalším daňovým změnám, které označila za daňové přílepky. Například snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích podle ní může vymazat přínos EET.
Podle poslankyně Pirátů Venduly Svobodové je EET především marketing hnutí ANO a vlajková loď Schillerové, aby mohla tvrdit, že bojuje se šedou ekonomikou a za lepší výběr daní. Možnému přínosu až 15 miliard korun podle ní nevěří nikdo. Zdůvodnila to tím, že když se předchozí verze rušila, pracovalo ministerstvo financí s maximální částkou čtyř miliard korun. Včetně navazujících daňových úlev pak podle ní zavedení nového systému dopadne celkově záporně.
Poslanec KDU-ČSL Benjamin Činčila řekl, že lidovci jsou připraveni zákon podpořit do druhého čtení. Systém by podle něj měl fungovat, ale pokud nebude fungovat, měl by ho stát opravit. Za největší problém považuje dopad na státní rozpočet. Poukazoval přitom na daňové úlevy, které jsou s ním spojeny, jako je třeba školkovné nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Předseda klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný podotkl, že Motoristé neměli EET ve svém programu. Hlavním důvodem, proč se připojili k podpoře návrhu, je podle něj systém výjimek pro drobné podnikatele, který do něj vláda zahrnula. Vítá také, že nový systém už nebude vyžadovat tisk účtenky.
Dvě třetiny Čechů podporují znovuzavedení EET, mezi živnostníky a podnikateli její návrat pozitivně hodnotí polovina, vyplývá z průzkumu pro ministerstvo financí, který v pondělí zveřejnila agentura STEM. Podle STEM je nynější postoj veřejnosti srovnatelný s obdobím, kdy byla evidence zavedena poprvé.
„Dá se očekávat, že to bude dlouhá debata,“ prohlásil před začátkem jednání o EET redaktor ČT Marek Martinovský. Podle něj je pravděpodobné, že ve středu nebude dokončeno ani první čtení návrhu, protože se v úvodu čekalo dlouhé projednávání programu nové schůze. „Tím pádem se dají očekávat také dlouhá vystoupení poslanců s přednostním právem,“ dodal.
Stavební zákon
Ve druhém čtení novely stavebního zákona mohou poslanci zejména zdůvodňovat své pozměňovací návrhy, vystoupit jich chtějí ještě tři desítky. Poslance přihlášené do běžné debaty předběhl ve středu večer díky přednostnímu právu předseda Pirátů Zdeněk Hřib, jenž ohlásil představení několika pozměňovacích návrhů. Sněmovní systém eviduje víc než stovku poslaneckých úprav.
Novela stavebního zákona má podle koalice především urychlit stavební řízení a zavést kromě jiného státní stavební správu. Opozice předloze vytýká především to, že chce rozsáhlou změnu o stovkách stran prosadit jako úpravu poslaneckého návrhu, tedy bez řádného připomínkového řízení. Opakovanou výhradou bylo, že k návrhu se nemohly vyjádřit odborné svazy, není k němu analýza dopadů. Zaznívaly obavy z případného personálního kolapsu, pokud nynější úředníci nebudou chtít přejít z obecních úřadů pod státní správu.
Druhé kolo schvalování novely, v němž mohou poslanci k předloze vznášet další návrhy, sněmovna odstartovala minulou středu, pokračovala ve čtvrtek a v pátek odpoledne projednávání odložila. Debatě věnovala zatím sedm hodin. Středeční rozprava trvala zhruba hodinu a 40 minut. Jednání bylo přerušeno a bude pokračovat ve čtvrtek ráno, kdy mají poslanci na programu hlavně písemné interpelace.
Opozice neuspěla s obměnou programu
Předseda ODS Martin Kupka a předseda poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka na začátku jednání neúspěšně žádali, aby sněmovna předřadila v programu mimo jiné debatu o financování veřejnoprávní televize a rozhlasu. Jurečka to zdůvodnil víkendovým vyjádřením ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé), podle něhož obě média mají být nově financována z rozpočtu jeho úřadu, aniž to bude mít dopady na ostatní výdaje nebo se zvyšovaly daně. Varoval také před koaličními změnami v penzijním systému na úkor občanů.
Předseda poslanců TOP 09 Jakob navrhoval debatu o tom, kdo zaplatí účet za hospodaření současné vlády, které označil za neodpovědné. Kupka chtěl stejně jako Julie Smejkalová (STAN) probrat převod agend lidských práv, protidrogové politiky a menšin z Úřadu vlády na ministerstva. Označil to za projev chaosu, nekompetence a cirkusu současné vlády.
Místopředseda sněmovny Skopeček chtěl řešit zachování nezávislosti České národní banky kvůli snahám ji úkolovat vládními představiteli. Úspěšný nebyl ani předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel se snahou prosadit diskusi o návrhu své strany, který by měl umožnit volbu komunálních politiků už mladým od 16 let. Koaliční kabinet předlohu v pondělí odmítl, podle něj návrh vyžaduje širší debatu.
