V Gaze zemřel rekordní počet našich pracovníků, tvrdí OSN. USA poslaly do regionu jadernou ponorku

Nahrávám video

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.

Američané oznámení doložili fotografií ponorky v Suezském průplavu. Identitu plavidla velitelství neupřesnilo. Není tak jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jednu ze čtrnácti ponorek nesoucích balistické střely Trident-II. Jde však o významné navýšení americké odstrašující síly v regionu a schopnosti zaútočit, pokud to bude nezbytné, napsal izraelský deník The Jerusalem Post. 

Po krvavém útoku na židovský stát ze 7. října Washington vyslal do oblasti už dvě námořní skupiny s letadlovými loděmi. Kromě toho uvedl do pohotovosti dva tisíce vojáků a avizoval vyslání dodatečných stovek vojáků do regionu.

„Je vždy dobrou zprávou, že Američané přesouvají další prostředky,“ reagoval izraelský armádní mluvčí Richard Hecht na zprávy o ponorce. „Vnímáme to jako jakýsi odstrašující, stabilizační faktor v regionu,“ dodal.

Střely nad kupolí

Izraelské město Tel Aviv i jižní Izrael v neděli večer čelily vzdušným úderům. Během pondělka na ně pak dopadaly rakety z Libanonu. Z jeho území bylo během hodiny odpáleno na Izrael zhruba 30 raket, informoval server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na izraelskou armádu. Ozbrojené křídlo radikálního palestinského hnutí Hamás, které působí hlavně v Pásmu Gazy, se mezitím na svém účtu na Telegramu přihlásilo k vyslání 16 střel z Libanonu na severoizraelská pobřežní města Naharija, Haifa a další cíle.

Na videozáznamu zveřejněném na síti X je patrné, jak izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kupole) likviduje rakety nad oblastí. Žádné oběti ani škody na majetku nejsou bezprostředně hlášeny, uvedl ToI.

Izraelská armáda potvrdila, že z libanonského území bylo na severní Izrael vypáleno přibližně 30 raket, a uvedla, že její vojáci odpověděli dělostřeleckou palbou namířenou na místa odpalů.

Nahrávám video

Rozdělení Gazy

Mimořádně silné výbuchy se objevovaly také nad Pásmem Gazy, které postihl další úplný výpadek internetu a telefonních služeb. 

Podle palestinských úřadů v Gaze, které kontroluje Hamás, zemřelo při izraelských útocích už přes deset tisíc lidí. Informace však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Agentura AFP s odkazem na Hamás uvedla, že úřady v pondělí znovu otevřely hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy pro evakuaci držitelů zahraničních pasů.

Zpravodaj ČT Václav Černohorský se nyní nachází ve Sderotu na jihu Izraele, zhruba deset kilometrů od města Gaza. „Až sem doléhají výbuchy, předpokládám, že z izraelských útoků, které se v této oblasti odehrávají. Úřady oznámily, že se jim podařilo obklíčit Gaza city, kterou považují za základnu Hamásu. V dalších dnech se pěchota bude s podporou letectva vydávat do ulic toho města,“ hlásí zpravodaj.

Izraelská armáda uvedla, že se jí podařilo obsadit důležité vojenské středisko hnutí Hamás, jehož součástí bylo výcvikové zařízení, pozorovací stanoviště či podzemní tunely. Podle armády při bojích zemřelo několik příslušníků Hamásu. Armáda také oznámila, že za poslední den letectvo provedlo na 450 útoků na místa spojená s hnutím Hamás.

Nahrávám video

Izraelské síly se nyní chtějí soustředit na centrum města Gaza. „Teď tam je severní Gaza a jižní Gaza. (Naše jednotky) dorazily až k pobřeží a drží pozice. Stále povolujeme obyvatelům severního Pásma Gazy, aby se koridorem dostali na jih,“ tvrdí mluvčí izraelských sil Daniel Hagari. 

Hamás si stěžuje, že Izraelci cílí na místa kolem nemocnic na severu Gazy. Izraelská armáda naopak znovu obvinila Hamás, že nemocnice využívá pro vojenské účely. „Jen 75 až 80 metrů od nemocnice naše obranné síly identifikovaly odpalovací zařízení pro rakety. Ještě jednou opakuji – vypouštěli rakety 75 metrů od nemocnice. Proč? Velmi dobře věděli, že pokud Izrael odpoví leteckým úderem, nemocnice bude poškozena,“ míní Hagari.

Výzva OSN k přerušení bojů

Evropská unie oznámila, že navýší humanitární pomoc pro Pásmo Gazy o dalších 25 milionů eur (610,4 milionu korun). Již v říjnu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová informovala o ztrojnásobení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze na 75 milionů eur, s nynějšími 25 miliony eur tak celková částka činí 100 milionů eur (2,4 miliardy korun).

Humanitární organizace označují situaci v Pásmu Gazy nadále jako kritickou. Ředitelé osmnácti velkých agentur OSN, včetně Dětského fondu OSN (UNICEF), Světového potravinového programu (WFP) či Světové zdravotnické organizace (WHO), vydali podle agentury AFP neobvyklé společné prohlášení, v němž vyzývají k okamžitému humanitárnímu příměří. 

Musí podle nich být povoleno dostat do Pásma Gazy více jídla, vody, léků a paliva, aby se pomohlo obyvatelstvu, zdůraznili ředitelé. Šéfové agentur OSN zároveň vyzývají Hamás k propuštění více než 240 lidí unesených z Izraele. Obě strany konfliktu mají respektovat své závazky vyplývající z mezinárodního práva.

Lékařskou pomoc do Pásma Gazy shodilo ze vzduchu v noci na pondělí jordánské letectvo. Informoval o tom tamní král Abdalláh II. „Naše neohrožené letectvo o půlnoci vysadilo naléhavou lékařskou pomoc pro jordánskou polní nemocnici v Gaze. Je naší povinností pomoci našim bratrům a sestrám zraněným ve válce v Gaze. Budeme tu vždy pro naše palestinské bratry,“ uvedl panovník.

Mluvčí izraelské armády agentuře AFP sdělil, že se dodávka pomoci ze vzduchu uskutečnila ve spolupráci s Izraelem. „Vybavení bude použito zdravotnickým personálem pro pacienty,“ uvedl mluvčí.

Nahrávám video

Americký nátlak

O úsilí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena zvýšit dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy bude v pondělí se světovými státníky po telefonu jednat viceprezidentka Kamala Harrisová, oznámil Bílý dům. 

Nedostatek humanitární pomoci v Gaze kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který Izrael a palestinskou samosprávu na Západním břehu navštívil v uplynulých dnech. „Denně přijíždí asi sto kamionů. To je dobré, ale je to naprosto nedostatečné. Pracujeme na tom, abychom to výrazně zvýšili, aby se Palestincům, kteří ji potřebují, dostalo více pomoci. I zde by mohla pomoci humanitární pauza,“ zdůraznil Blinken.

Izrael humanitární přestávky v bojích odmítá, dokud Hamás nepropustí všechna rukojmí. Mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus nicméně v neděli televizi CNN řekl, že Jeruzalém v posledních dvou dnech na několik hodin přerušil ostřelování severní části Pásma Gazy, aby umožnil civilistům bezpečně odejít na jih. 

V Izraeli se konají pravidelné protesty za propuštění rukojmí. „Během víkendu se konaly ve všech velkých izraelských městech. V Jeruzalémě se dokonce někteří demonstranti střetli s policií, snažili se prorazit bariéry. Jsou to rodiny unesených civilistů, které jsou motorem protestů. Požadují větší napětí sil pro osvobození jejich blízkých z rukou teroristů Hamásu, kteří je drží,“ poznamenal zpravodaj Černohorský.

Násilí na Západním břehu

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu v pondělí zemřeli při raziích izraelské armády další nejméně čtyři Palestinci. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na palestinské úřady.

Znepokojení ohledně situace na Západním břehu, kde žijí Palestinci a kde je i řada židovských osad, včetně nelegálně postavených, vyjádřil v pátek i šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar. Ten kvůli tomu podle stanice Channel 12 varoval i členy izraelského válečného kabinetu. Ministr národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který vede krajně pravicovou stranu Židovská síla, varování zlehčoval. Zeptal se, proč je věnováno tolik pozornosti „graffiti“, které izraelská mládež maluje na palestinský majetek. Premiér Benjamin Netanjahu Ben Gvirovo zlehčování podle stanice Channel 12 odmítl.

Kvůli násilnostem na Západním břehu vyjádřil minulý týden obavy i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), podle něhož nejméně osm Palestinců zabili židovští osadníci. K zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu vyzval v neděli i americký ministr zahraničí Blinken.

Server The Times of Israel informoval, že izraelský ministr financí Becalel Smotrič navrhl, aby na Západním břehu byly v blízkosti židovských osad vytvořeny takzvané no-go zóny, do nichž by měli Palestinci zakázán vstup. Smotrič, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus, rovněž navrhuje zakázat v této oblasti Palestincům sklizeň oliv v blízkosti židovských osad. Podle dřívějších zpráv osadníci útočí v posledních týdnech i na Palestince v olivovníkových sadech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...