Rusové se patrně snaží otevřít v Evropě další frontu. Útoky musíme zastavit, vyzval Pompeo

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu varoval před plány Ruska zvýšit svou dominanci ve světě. Při návštěvě praporu NATO v polském Bemowo Piskie v této souvislosti podle agentury PAP zdůraznil, že USA a západní země musejí udělat vše pro to, aby zastavily takové útoky, jako byla například invaze na Ukrajině nebo anexe Krymu.

Jedním z kroků učiněných v tomto směru je podle šéfa americké diplomacie přítomnost Spojených států na východním křídle NATO. Pompeo také připomněl, že jedním ze základních principů bloku je, že útok na jednu členskou zemi znamená útok proti celé Alianci.

Pompeo, který Bemowo Piskie ve středu navštívil s polským kolegou Jackem Czaputowiczem, rovněž zdůraznil, že NATO kvůli agresivnímu postoji Ruska musí zvýšit své obranné schopnosti. „Agrese Moskvy na Ukrajině ukazuje, že Rusové se možná snaží otevřít druhou frontu na evropské půdě,“ citovala agentura PAP Pompea. 

Prapor NATO je v Bemowo Piskie od dubna 2017. Jeho hlavní část tvoří americký tankový útvar, kterému poskytují podporu britští, rumunští a chorvatští vojáci. Další tři alianční prapory se pak nacházejí v Pobaltí a v Rumunsku.

Před Ruskem varoval i generální tajemník NATO

Rusko zkritizoval ve středu rovněž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to na jednání ministrů obrany členských zemí v Bruselu. Tématem schůzky je například to, jak naložit s procesem vypovězení dohody o odzbrojování uzavřené mezi USA a Ruskem.

Stoltenberg na setkání ministrů řekl, že raketový systém SSC-8, který nyní vyvíjí a rozmisťuje Rusko, je pro členské země NATO významným bezpečnostním rizikem a Aliance musí být schopna na novou situaci reagovat odpovídajícím způsobem.

„Problémem není oznámení Spojených států o vypovězení smouvy. Problémem je to, že Rusko dál rozmisťuje v Evropě nové střely schopné nést jadernou hlavici,“ prohlásil generální tajemník NATO.

Systém, který je v Rusku označován jako Novator 9M729, je podle USA v rozporu s podmínkami smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Právě proto už Spojené státy zahájily půlroční proces odstoupení od této smlouvy z roku 1987. Nové mobilní systémy jsou podle Aliance schopny zasáhnout evropská města jen velmi krátce poté, co bude zjištěno jejich odpálení.

Spojenci v NATO s americkým postupem souhlasí, o mobilním systému schopném nést jaderné hlavice se s Ruskem na různých úrovních snaží diskutovat už šest let, upozornil Stoltenberg.

Nahrávám video

Ve Varšavě se bude mluvit o Blízkém východě

Americký ministr zahraničí Pompeo, který ve středu navštívil Polsko, se ve Varšavě zúčastní rovněž dvoudenní mezinárodní konference o Blízkém východě. Účast na plénu přislíbilo šest desítek zemí včetně všech členů Evropské unie. Na konferenci by se mělo mluvit o problémech celého regionu, nejen jednotlivých zemí.

„Budeme mluvit o prosperující a stabilní budoucnosti na Blízkém východě. Probereme mírový plán i hrozby a jak mohou země spolupracovat. Bude tu šedesát zemí, přes třicet ministrů zahraničí z každého kontinentu kromě Antarktidy. Tohle je globální koalice složená proto, aby snížila riziko, které z Blízkého východu vyzařuje už moc dlouho,“ prohlásil ještě před začátkem setkání Pompeo.

Také ale řekl, že si Spojené státy chtějí být jisté, že Írán – který se stejně jako Rusko nebo Palestina konference neúčastní – nebude destabilizovat celý region. Írán je ale téma, které na konferenci rozděluje nejen ty, kdo přijeli a kdo ne, ale i samotné účastníky.

„Projevuje se tu napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií, je to vidět třeba na tom, že některé evropské země nevyslaly do Varšavy své špičky, ale nižší zastoupení. Spojené státy totiž loni jednostranně vypověděly složitě uzavíranou jadernou dohodu s Íránem a obnovily vůči Íránu sankce,“ upozornila varšavská zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Konferenci pořádají Spojené státy a kromě amerického ministra zahraničí na ní zastupuje USA také viceprezident Mike Pence. Ten ve středu spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou navštívil vojáky sloužící v Polsku. „Mužům a ženám v polské armádě z celého srdce – a za celé Spojené státy i za všechny americké vojáky, kteří s vám stojí stojí bok po boku – děkuji, že bráníte svobodu,“ řekl vojákům Pence.

Vojákům poděkoval také polský prezident Duda: „Jste tady na polské půdě společně, polští vojáci i vojáci Spojených států. Vojáci Severoatlantické aliance. Děkuji moc za vaši účast, speciálně dnes, kdy nám ukazujete, jak kvalitní je vaše vzájemná spolupráce i kooperace v boji.“

Polský prezident Andrzej Duda s manželkou Agatou a americký viceprezident Mike Pence s manželkou Karen
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Polsko koupilo od Američanů raketomety

Spojené státy ve středu s Polskem ve Varšavě podepsaly dohodu o dodání vysoce mobilních raketometů HIMARS, schopných zasáhnout cíl až na vzdálenost 300 kilometrů. Za 20 raketometů s municí zaplatí Varšava podle agentury PAP 414 milionů dolarů (asi 9,5 miliardy korun).

Prezident Duda zdůraznil, že tyto moderní zbraně posílí obranyschopnost Polska. „Jsem ohromně rád, že návštěva amerického viceprezidenta v Polsku začíná touto důležitou a symbolickou událostí,“ řekl Duda. „Tato zbraň zajistí bezpečnost Polska a zvýší bojeschopnost polské armády, čímž přispěje k zabezpečení východního křídla NATO,“ dodal ministr obrany Mariusz Blaszczak. 

„Jsme s vámi, stojíme s vámi. Spojené státy stojí bok po boku s Polskem jako součásti nejúspěšnějšího vojenské spojenectví v dějinách a vždy tomu tak bude,“ ujistil Pence podle televize TVN 24.

Poláci žádali víc amerických vojáků

Polsko kvůli obavám z Ruska naléhá na posílení americké vojenské přítomnosti na svém území. List Finacial Times ve středu napsal, že podle velvyslankyně USA v Polsku Georgette Mosbacherové se počet amerických vojáků v Polsku výrazně zvýší, a to v řádu stovek.

Nicméně mluvčí Pentagonu Eric Pahon v reakci na tuto informaci řekl, že žádnou dohodu oba státy ještě neuzavřely a že jednání o této záležitosti pokračuje.

„Jakékoli spekulace o zvýšení počtu vojáků nebo o dohodách v této věci jsou nepodložené. Nebyly uzavřeny žádné dohody. Pokračujeme v diskusích a výsledky našich rozhovorů oznámíme ve vhodný čas,“ citovala Pahona agentura Reuters.

O polské žádosti ale Spojené státy podle loňského vyjádření prezidenta Donalda Trumpa uvažují. Polsko z obav před Ruskem žádalo o trvalou přítomnost amerických vojáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 35 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 58 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.