Spojené státy začínají od pondělí uplatňovat další sankce vůči Íránu. Kromě energetického sektoru se týkají například lodní dopravy a bank a mají mít na íránskou ekonomiku těžší dopad než předchozí opatření. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že USA se chystají uvalit na Írán všechny sankce, které byly zrušeny v rámci jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015 a podle bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona už Spojené státy připravují další, které na ty aktuální navážou. Írán hodlá prodávat svou ropu bez ohledu na sankce.
USA zavedly další balík sankcí vůči Íránu a podle Trumpova poradce už pracují na jejich zpřísnění
Napětí mezi Teherán a Washingtonem vyostřil prezident Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem.
Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.
Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton mezitím uvedl, že Spojené státy chystají ještě nové sankce, které na ty obnovené navážou. Sankční režim tak bude ještě přísnější, než jaký byl před dosažením mezinárodní dohody s Teheránem. Podrobnosti ale Bolton nezmínil.
Ropu z Íránu smí dovážet osm zemí
Jak uvedl americký ministr financí Steven Mnuchin, na sankční seznam nyní přibude více než 700 jednotlivců, subjektů, ale i plavidel a letadel. Sankce se týkají i 50 íránských bank a jejich poboček, stejně jako íránské letecké společnosti Iran Air a 65 jejích strojů.
Spojené státy udělily výjimky pro humanitární dovozy, které by mohly zahrnovat potraviny, léky a další položky. Osmi státům - Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Turecku, Řecku a Itálii - Washington umožní nadále dovážet z Íránu ropu. Ze sankcí jsou tak dočasně vyjmuti největší dovozci íránské ropy, kteří budou moci nákupy omezovat pozvolnějším tempem.
Podle ministra Pompea už 20 států dovoz ropy z Íránu zastavilo, takže objem exportu ropy z Íránu klesl o milion barelů denně. Vývoz ropy z Íránu v dubnu dosáhl maxima 2,8 milionu barelů denně, včetně 300 000 barelů ropného kondenzátu. Celkově vývoz od té doby klesl na 1,8 milionu barelů, uvádí konzultační společnost Wood Mackenzie. Ta zároveň očekává, že vývoz klesne až na milion barelů denně.
Sankce jsou podle zdrojů blízkých Bílému domu součástí širší ekonomické války s íránským režimem, což minulý týden potvrdil i Pompeo. „Snaha administrativy změnit chování Íránu je mnohem širší a mnohem hlubší,“ řekl.
USA si kladou dvanáct podmínek
Spojené státy stanovily 12 podmínek, které musí Írán splnit, aby Washington sankce zrušil. Jsou to požadavky, které mnozí analytici považují za výzvu ke změně režimu ve všem, kromě názvu státu. Írán a USA od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy.
Vzhledem k tomu, že sankce jsou uvaleny na některé íránské banky, do problémů se může dostat bankovní síť SWIFT, která slouží k mezinárodním převodům peněz.
Provozovatel sítě oznámil, že zastavuje přístup některých nejmenovaných íránských bank ke svým převodním službám „v zájmu stability a integrity globálního finančního systému“. O amerických sankcích se bankovní síť v krátkém prohlášení nezmínila. Odstranění vazeb íránských bank na SWIFT těmto institucím zabrání v převodech peněz do zahraničí i opačným směrem.
Írán bude podle Rouháního prodávat ropu bez ohledu na sankce
Írán však uvedl, že sankce bude porušovat. „Amerika chtěla íránský prodej ropy zcela omezit. My ale budeme ropu prodávat… a porušíme sankce. Írán je schopen prodávat svou ropu a bude ji prodávat,“ uvedl íránský prezident Hasan Rouhání, který také kritizoval americkou vládu jako „administrativu, která se z dosavadních amerických vlád nejméně drží zákona“.
„Nepamatuji si žádnou vládnoucí skupinu v Bílém domě, která by byla srovnatelně rasistická jako ta nynější. Nejsme to jenom my, kdo si přeje co nejkratší život této americké administrativy, její evropští spojenci mi při (soukromých) jednáních sdělili, že je to i jejich přání,“ prohlásil Rouhání podle íránské televize PressTV.
Agentura AP upozornila, že Írán na nové sankce reagoval zahájením manévrů protivzdušné obrany. Televize vysílala záběry protivzdušných systémů a protiletadlových baterií, které se účastní dvoudenních manévrů na severu země.
Rouhání také řekl, že Írán je „ve válečné situaci“. „Jsme v situaci ekonomické války, čelíme nepřátelské šikaně, musíme se jí postavit a zvítězit,“ řekl prezident.
Zbylí signatáři dohody s Íránem ji hodlají nadále dodržovat. Kromě Ruska a Číny i EU. Francie, Německo a Británie slíbily, že budou podporovat evropské firmy v legálním obchodování s Íránem, a zřídily za tímto účelem alternativní finanční mechanismus, připomněla stanice BBC. Odborníci se podle ní ale domnívají, že to nepostačí ke zmírnění dopadu sankcí na Írán.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí řekl, že Peking lituje obnovení protiíránských sankcí a že dohoda z roku 2015 by měla být dodržována bez ohledu na to, že od ní USA odstoupily.
Francie, EU, Německo a Británie ve společném prohlášení rovněž vyjádřily politování nad sankcemi. „Naším cílem je chránit evropské ekonomické účastníky, kteří s Íránem legálně obchodují v souladu s evropskou legislativou a rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 2231,“ uvádí se v prohlášení. Tato rezoluce shrnuje režim plnění dohody z roku 2015.
Švýcarsko oznámilo, že se Spojenými státy a Íránem vyjednává o převodech peněz, aby se mohlo pokračovat v humanitárních dodávkách do Íránu. „Švýcarsko je odhodláno ochránit své ekonomické zájmy a situaci sleduje. Úřady jsou v kontaktu s příslušnými úřady v USA, EU a Íránu. Federální vláda je odhodlána zajistit, aby potraviny a farmaceutické výrobky ze Švýcarska mohly být dále dodávány,“ uvádí se v prohlášení státního úřadu pro hospodářské záležitosti.