Rubrika Svět

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.