Zákon o sociálním bydlení, který v uplynulém volebním období předložila vládnoucí sociální demokracie, spadl pod stůl. Podle Jana Hrnčíře z SPD měl chyby, jinou podobu takového zákona by ale jeho strana podpořila. „Chybí podpora mladých rodin. Je třeba zavést bezúročné půjčky, a pokud budou řádně pracovat a starat se o děti, tak jim část půjčky odpustit,“ navrhl lídr jihomoravské SPD. „Na to se peníze musí najít, pokud nebudou tradiční strany stále rozkrádat státní majetek,“ dodal.
Podle kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji Gabriely Nekolové by měly sociální byty fungovat také jako prostupné bydlení. „Pokud se nájemníkům sociálního bydlení vyřeší sociální situace a zvýší se jim příjmy, mohli by si zajistit vlastní bydlení,“ vysvětlila koncepci vlády. Problém s vysokými nájmy, které v hlavním městě žene nahoru i sdílená ekonomika, by podle Nekolové vyřešila pevnější pravidla. „Jsou na řadě nějaké normy,“ řekla na adresu AirBnB.
Předvolební debata o místním rozvoji a dotacích z EU
Sociální bydlení by navíc podle kandidáta Pirátů z Vysočiny Ladislava Stalmacha přineslo obcím zisk. „Přestože obec vybírá nízký nájem, získává tím dlouhodobý majetek a má to ekonomický smysl,“ upozornil Stalmach. Chybu vidí v tom, že se obce bytů zbavovaly a dnes s nimi stát o možnostech dotací na výstavbu bytů nedostatečně komunikuje.
Stát by mohl podle jedničky plzeňské KDU-ČSL Stanislava Antoše pomáhat mladým rodinám také se splátkami hypoték. „Snížili bychom zátěž, která na ně dopadá v případě úroků, a to o zhruba tři nebo čtyři procenta,“ navrhl s tím, že podmínky přidělování obecních bytů by podle něj měly být stejně přísné jako dosud.
Komunisté navrhují návrat družstevních bytů
Obce by měly mít právo ovlivňovat bytovou politiku na svém území, myslí si kandidát Zelených v Moravskoslezském kraji Dalibor Halátek. „Tato politika relativně funguje. Bohužel se některá města svých domů zbavila. Obce ale i dnes vlastní hodně bytového fondu a rozdělují je potřebným,“ prohlásil Halátek s tím, že více peněz by mělo směřovat také na sociální bydlení a výstavbu malých bytů pro důchodce a začínající rodiny.
Další možností, o které se podle lídra zlínské kandidátky KSČM Vladimíra Koníčka málo mluví, je družstevní bydlení. „Sdružování družstevníků do družstev bylo ještě před třiceti lety možné. Nemohou všichni bydlet ve vlastním nebo v obecních bytech,“ upozornil Koníček. Stát nebo obce by družstevníkům přispěly na bydlení. „I když trh by to úplně nevyléčilo,“ připustil Koníček.
Pokud bude stát podporovat výstavbu nových bytů, měl by u toho podle jedničky karlovarských Starostů Petra Kulhánka myslet i na podporu některých regionů. „Aby se staly atraktivnější pro lidi a ti se nemuseli stěhovat do velkých aglomerací,“ připomněl. Obecní byty by měly nabídnout mladým rodinám regulované nájemné s progresí. „První, druhý, třetí rok a pak se postav na vlastní nohy. S tím se každá normální rodina dokáže popasovat,“ navrhl.
Byty chybí i kvůli špatně nastaveným regulacím, shoduje se pravice s ministryní
Byty chybí, protože se nestaví, prohlásil plzeňský kandidát ODS Martin Baxa. „Investoři v Praze a Brně jsou v nejistotě, protože magistráty nebyly schopné schválit územní plán a vytvořit podmínky pro to, aby se rozjela výstavba,“ poukázal Baxa s tím, že přehledné podnikatelské prostředí, které nahrává výstavbě bytů, panuje v Plzni.
Lídr liberecké TOP 09 Václav Horáček upozornil také na roztříštěnost bytové agendy mezi několik ministerstev. „Dokud se to nesjednotí do systému, kde prvotní bude fond ministerstva pro místní rozvoj, tak to nepovede k velkému výsledku,“ navrhl.
Se sjednocením agendy souhlasila ministryně pro místní rozvoj a jednička plzeňské kandidátky hnutí ANO Karla Šlechtová. Jen její rezort nabízí několik dotačních programů: žádat se dá o peníze na byty pro seniory nebo třeba na bydlení pro rodiny s dětmi. „V tuto chvíli navrhuji, že ministerstvo veškeré dotace na bytovou politiku předá Státnímu fondu rozvoje bydlení a uděláme z něj fond regionálního rozvoje,“ popsala návrh úřadu Šlechtová. „Podle ústavy má každý občan právo na bydlení,“ dodala.