Už roky se v Česku mluví o zákonu, který upraví takzvané sociální bydlení. K jeho prosazení se zavázala i současná koalice, schválit ho se ale nepodařilo. Představy politických stran o tom, kdo by na byty určené lidem v nouzi měl mít nárok, se dál rozcházejí.
Zákon o sociálním bydlení stále není. Strany se neshodnou, kdo má mít na byty nárok
Události ČT: Politici se stále neshodnou na sociálním bydlení (zdroj: ČT24)
Zákon o sociálním bydlení připravila už současná vláda. Do sněmovny se ale dostal s rozpory a přes poslance neprošel. Spor je třeba v tom, kdo by měl sociální byt dostat. „Nárok by měli mít všichni, kdo vydávají za bydlení od určitého procenta výš, v tom návrhu to bylo 40 a více procent svých příjmů,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
„Je zbytečné dělat sociální případy z lidí, kteří sociální případy nejsou a kteří pouze potřebují ekonomicky dostupné bydlení,“ myslí si místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. „Na trhu nabídka tohoto typu bytů není dostatečná. Developeři nabízejí zajímavé bydlení, ale na to buď máte peníze, nebo musíte do hypotečního chomoutu“, dodává místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Klíčová by pak měla být sociální práce v těchto bytech. Na přípravě nového zákona by se také měly výrazněji podílet obce. „Spousta obcí už dnes dokáže nabízet sociální bydlení i bez zákona, nicméně stát by neměl masivně investovat do výstavby nových bytů,“ domnívá se místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je otázka jestli to sociální bydlení, ten zákon, by měl být povinný pro všechny, nebo povinný pro obce nad určitý počet obyvatel, což by bylo diskriminující pro ostatní,“ konstatuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). „Určitě nepodporujeme nějakou přímou snahu organizovanou státem stavět sociální byty nebo je rozdělovat. O potřebnosti toho by měly především rozhodovat obce,“ říká poslanec Vladislav Vilímec (ODS).
V azylovém domě zpravidla maximálně rok
Na výsledek čeká i paní Petra. Kromě dvouleté dcery má s manželem ještě šestiletého syna. Od jeho narození se ale rodina už několikrát stěhovala a vždy bydleli v azylových domech. „Chtěli bychom to jinak, chtěli bychom bydlet stále na stejném místě,“ dodává.
Jenže na jiné bydlení teď nemají peníze a to sociální se jim zatím nepodařilo sehnat. V azylovém domě, kde paní Petra žije, bydlí dalších šestnáct rodin. Být tam ale můžou maximálně rok.
Paní Petra už teď ví, že v bytě, kde právě žije, bude moci zůstat nejdéle do příštího léta. Jestli do té doby sežene vlastní bydlení nebo jí přidělí sociální byt, je ale zatím nejasné.