Metr bydlení už v krajských městech stojí 50 tisíc korun. V Praze 65 tisíc

Prodejní ceny bytů v Praze a v krajských městech v Česku vzrostly ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 procenta na 49 800 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 65 700 korun, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 800. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Po Praze byly ve druhém čtvrtletí nejdražší byty v Brně, kde dosahovaly necelých 80 procent cenové úrovně hlavního města. Následoval Středočeský kraj, ve kterém jsou údaje vypočítány jako průměr za okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ. Naopak po Ústí nad Labem byly nejlevnější byty v Ostravě a Karlových Varech.

Ceny meziročně vzrostly ve 13 krajích ze 14, pouze v Karlových Varech klesly o 3,8 procenta. Naopak nejvíce byty zdražily v Jihlavě a Českých Budějovicích, a to zhruba o pětinu. V porovnání s průměrem roku 2014 byly v letošním druhém čtvrtletí ceny bytů v Česku vyšší o 30 procent. Podle ředitele realitní kanceláře Ondřeje Mašína růst cen bude i nadále pokračovat, možná ale zpomalí.

Nejvíc se byty prodávaly v Praze

Celkem se za druhé čtvrtletí prodalo zhruba 6700 bytů za 21,2 miliardy korun. Počet vzrostl o pět procent, hodnota o 14 procent. Téměř dvě třetiny celkového objemu připadaly na Prahu, následovaly Brno, Olomouc a Plzeň.

Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 59 400 korun, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 39 100 korun. Ceny v panelových domech ovšem vzrostly meziročně nejvíce, o 15 procent. Naopak v developerských projektech o tři procenta.

V hlavním městě je nejdražší Praha 1 s průměrnou cenou 122 200 korun za metr čtvereční. Centrum Prahy je tak zhruba desetkrát dražší než Ústí nad Labem. Naopak nejlevnější je v metropoli městská část Praha 9, kde stojí metr čtvereční v průměru 56 100 korun. V Praze vzrostly ceny meziročně o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...