Události ČT: Pražané vydělávají na byt déle než lidé v Berlíně a Vídni
Na pražském trhu je asi o čtvrtinu volných bytů méně než v loňském roce. Za nové, průměrné 3+1 zájemce utratí své příjmy za 11,5 roku. Ještě loni přitom stačil příjem za necelých deset let. „Už teď jsme viděli inzeráty, kde se na druhotném trhu byt prodává o 40 procent dráž, než si ho klient koupil od nás po dobu výstavby,“ zmínil majitel Central Group Dušan Kunovský.
Praha hledí z vyšších pater i na další hlavní města v Evropě. V Berlíně stejně jako ve Varšavě se na průměrný byt vydělává šest let. Ve Vídni a Bratislavě to je devět.
Ceny rostou i jinde než v Praze. V bratislavské čtvrti Karlova Ves stál v roce 2012 čtyřpokojový byt v panelovém domě v přepočtu 2,7 milionu korun. Teď se stejná nemovitost prodává o tři čtvrtě milionu dráž. Ceny ženou nahoru stejně jako v Česku rekordně levné hypotéky.
V Berlíně ceny bytů a domů stoupají relativně rychle k poměru k příjmům. Za poslední rok o více než osm procent. Průměrný byt o 70 metrech čtverečních vyjde v přepočtu na téměř 7,5 milionu korun.
Dražší než pražské nemovitosti jsou pouze byty v Londýně, Bruselu a Paříži. Nové byty se však v Paříži staví hlavně v okrajových lokalitách. Mnohem víc se v centru Paříže prodávají a hlavně pronajímají byty staré. Pokud se přece jen novostavba objeví, může se cena sedmdesátimetrového dvoupokojového bytu snadno vyšplhat na milion eur (27 milionů korun).
Krb, nebo sauna? Mezi národy se preference liší
Rozdíly nejsou jen v cenách, ale liší se i vybavení bytu. Třeba Angličané požadují v bytě krb, ale netrápí je, že mají v oknech jen jedno sklo. Francouzům zase nevadí slyšet sousedy. Snem Rumunů je mít v bytě vanu.
„Byty ve Finsku jsou obecně menší, zcela jednoznačnou podmínkou bydlení ve Finsku je z hlediska zákazníka sauna,“ dodal ředitel marketingu developerské firmy YIT Marek Kontriš. Pokud si mohou vybrat mezi komorou a saunou Češi, jednoznačně preferují úložné prostory.