Ceny bytů rostly loni nejvíc od krize, na konci roku tak byly dražší v průměru o deset procent. Někde se ale jejich cena zvedla ještě více. Například v Praze stojí o třetinu víc než před šesti lety. A podle realitních odborníků se křivka nezastaví ani v příštích čtyřiadvaceti měsících. Vzhůru ji žene poptávka a fakt, že nemovitostí na trhu trvale ubývá.
Když projdeme republiku, uvidíme ale v cenách bytů velké rozdíly. V hlavním městě platí lidé pětkrát víc než v nejlevnějším regionu, Ústeckém kraji.
V Praze bývá často zájem o luxusní byty. Za nejluxusnější projekt společnosti Central Group – byt 4 plus 1 přímo nad Václavském náměstím v centru Prahy – zaplatí zájemce zhruba 23 milionů korun. Podobně luxusních bytů je jen v této budově přes čtyřicet. A většina z nich už je prodaná.
Právě Praha táhne celorepublikové ceny nahoru a 50metrový byt tak v hlavním městě vyjde na 3 miliony a sto tisíc. Ale jen podle statistik. „Cena novostaveb v Praze vzrostla v loňském roce o dvacet procent,“ potvrzuje mluvčí Central Group Marcela Fialková.
„Jakýkoliv byt, který nám přijde do nabídky, ať už je to panel, cihla, novostavba, je do měsíce pryč,“ konstatuje realitní makléř Re/max Jan Fleischner.
Rostou tedy i ceny bytů v panelácích. V panelové zástavbě v Praze na typickém sídlišti je v současné chvíli cena za metr čtvereční mezi 50 až 60 tisíci korunami.
Jedny z nejlevnějších bytů nabízí Karlovarský kraj
Na opačném konci realitního ceníku stojí kromě Ústeckého také Karlovarský kraj. Tady se byty prodávají skoro nejlevněji. Například na sídlišti v centru Rotavy žijí dva tisíce lidí. Cenu nemovitostí tady ovlivňuje chladné horské počasí, ale také horší infrastruktura. Byt, který není v moc dobrém stavu, se dá tady sehnat za cenu kolem padesáti tisíc, v dobrém stavu pak za sto tisíc korun. V průměru se ale v kraji padesátimetrový byt prodává za cenu jedenáctkrát vyšší.
O několik set kilometrů dál, v Ostravě, vyjde družstevní byt na necelých osm set tisíc. Jsou tu druhé nejlevnější ceny v zemi. V celé Ostravě se za tři měsíce prodalo přes 250 bytů.
Naopak druhé nejdražší byty v republice jsou v Jihomoravském kraji a prodávají se nejlépe za posledních několik let. „Objekty ještě nejsou ani zkolaudované, ale už jsou rozprodané a každá bytová jednotka má svého vlastníka. Vedle už je také vydáno stavební povolení a vznikne zde také bytový dům,“ popisuje vedoucí oddělení rezidence společnosti Real Spektrum Petr Broža.
Poptávka po bydlení každopádně roste napříč celou republikou. Společně s cenami.
Bezbariérových bytů je stále málo
Zhruba dvě stě tisíc lidí v Česku ovšem podle ministerstva práce a sociálních věcí nemá domov žádný. Žijí na ubytovnách nebo na ulici. A čím dál častěji se mezi nimi objevují různě hendicapovaní. Bezbariérových bytů je totiž málo a čeká se na ně až několik let.
Zástupci sociálních organizací proto na politiky naléhají, aby co nejrychleji přijali zákon o sociálním bydlení.
Handicapovaný Tomáš Pik skončil kvůli svému zdraví na vozíku. Najít bezbariérový byt mu trvalo dlouhé dva roky. Pomoc marně hledal i přes realitní kanceláře. S hledáním mu pomáhala i sociální pracovnice Magdalena Poláková. Opakovaně se obracel na pražský magistrát, který mu nakonec byt přidělil. Ale i tak měl vlastně štěstí, protože někteří byt nenajdou vůbec. „Moje zkušenost je taková, že se byt získá do dvou až tří let, ale znám i lidi, kteří ho nezískali vůbec,“ říká sociální pracovnice Asistence Poláková.
Praha má ve fondu zhruba pět set bytů pro zdravotně postižené. Podobně jsou na tom i další větší města, která mají v plánu budovat nové levnější malé byty.
„Určitě jich není dostatečné množství, a my právě v zákoně o sociální bydlení počítáme s touto skupinou zdravotně postižených, jsou na seznamu, přičemž by ten byt měli dostat přednostně,“ konstatuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
A další jsou senioři, samoživitelky, oběti domácího násilí nebo mládež z dětských domovů. Jejich počty podle ministerstva práce pořád rostou. Na potřebu sociálních bytů upozornila i nová iniciativa Mít svůj domov před Úřadem vlády. Ta sdružuje přes 70 organizací. „Děláme to proto, aby do konce ledna tohoto roku vláda přijala funkční zákon o sociálním bydlení,“ říká předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
Podle původních plánů měl už v lednu platit. Politici se ale zatím neshodli na jeho podobě.
