Čína může být prostředníkem mezi Západem a Ruskem, tvrdí Borrell. Jako zprostředkovatel se nabízí i Turecko

Borrell řekl, že je jasné, že diplomatická jednání nemohou zprostředkovat evropské země či Spojené státy, které v konfliktu podporují Ukrajinu a proti Moskvě zavedly sankce. „Neexistuje ale jen evropská či americká diplomacie, roli by v tom měla sehrát čínská diplomacie,“ uvedl. V její zapojení prý doufá. „Nepožádali jsme je (Čínu) o to a oni se ani nenabídli,“ doplnil.

Asijská země se tento týden zdržela hlasování ve Valném shromáždění OSN ohledně rezoluce, která odsoudila ruskou agresi. Podobný postoj zaujalo i dalších třiačtyřicet států. Pět zemí proti rezoluci hlasovalo přímo. Drtivá většina z bezmála dvou stovek členských států dokument podpořila.

Čínští představitelé dříve opakovali argumenty Ruska, že za vypuknutí konfliktu může politika rozšiřování NATO. Šéf unijní diplomacie také uvedl, že limitem vojenské pomoci Ukrajině je přímá účast v bojích. „Nemůžeme tam mít vojáky ani být přímými protivníky, kteří podnikají vojenské útoky.“

Erdogan prý vyzve k zastavení palby

Jako zprostředkovatel jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se nabízí také Turecko. Ankara ohlásila, že v neděli se uskuteční telefonát mezi tureckým prezidentem a jeho ruským protějškem. Erdogan údajně v neděli vyzve Putina, aby invazi na Ukrajinu zastavil, oznámil jeho mluvčí Ibrahim Kalin, který dodal, že je naivní očekávat výsledky vyjednávání, zatímco boje stále zuří.

Turecká diplomacie také pracuje na schůzce ruského a ukrajinského ministra zahraničí na diplomatickém fóru v Antalyi, které se uskuteční příští týden od 11. do 13. března. „Zaměřujeme se na to, jaké můžeme podniknout kroky, abychom strany dovedly k vyjednávacímu stolu,“ prohlásil Erdoganův mluvčí. Je podle něj důležité, aby Moskva měla spolehlivý protějšek poté, co Západ „spálil všechny mosty“.

Turecko, které je členem NATO, sdílí s Ruskem a Ukrajinou hranici v Černém moři a s oběma zeměmi má dobré vztahy. Ankara sice kritizovala sankce na Putinův režim, ale zároveň vyzvala k zastavení palby a nabídla, že pomůže s vytvořením humanitárních koridorů, jimiž by civilisté mohli opustit bombardovaná města. Podle Kalina Erdogan tuto nabídku v neděli zopakuje.

To je údajně také důvod, proč Turecko na Rusko nechce uvalit sankce. „Nechceme být dotlačeni do pozice, kdy se staneme jednou z válčících stran. Musíme být schopní hovořit s oběma stranami,“ vysvětlil mluvčí.

Turecko s Ruskem úzce spolupracuje v oblasti obrany, energetiky a obchodu. Je také silně závislé na ruských turistech. Zároveň ale Kyjevu prodává bojové drony a staví se proti ruským aktivitám v Sýrii a Libyi. V roce 2014 také odsoudilo ruskou anexi Krymu.

Bennett jednal s Putinem, vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska by se mohly sejít v pondělí

Izraelský premiér Naftali Bennett se v sobotu setkal s ruským vůdcem Putinem, aby projednali situaci na Ukrajině. Předseda izraelské vlády po schůzce telefonoval s ukrajinským prezidentem Zelenským. Závěry z obou rozhovorů zatím zveřejněny nebyly. Šlo o první návštěvu zahraničního lídra v Moskvě od minulého týdne, kdy ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu.

Předseda vlády Izraele je nyní podle svého mluvčího na cestě z ruské metropole do Berlína, kde se setká s německým kancléřem Olafem Scholzem. Jednat mají ještě v sobotu, jak uvedla agentura DPA.

Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou budou pokračovat třetím kolem v pondělí. Informoval o tom jeden ze členů ukrajinského vyjednávacího týmu, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija. Naposledy se zástupci Ruska a Ukrajiny sešli ve čtvrtek, kdy se dohodli na ustavení humanitárních koridorů a možném dočasném příměří kvůli evakuaci civilního obyvatelstva z oblastí bojů. Ruská strana zatím datum dalšího kola vyjednávání nepotvrdila.

Zelenskyj v sobotu mluvil se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Diskutovali o bezpečnosti, finanční podpoře Ukrajině a pokračování sankcí proti Rusku, napsal Zelenskyj na Twitteru.

V sobotu se také objevila informace, že ukrajinská rozvědka během zatýkání zastřelila Denise Kirejeva – bankéře, který se podle dostupných informací účastnil na začátku týdne prvního kola rozhovorů mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Portál Ukrajinska Pravda s odkazem na své zdroje uvedl, že Kirejev byl podezřelý z velezrady a že agenti kontrarozvědky o tom měli důkazy.

Poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska sešly v pondělí, tehdy se ale obě strany shodly pouze na tom, že se znovu setkají. Ve čtvrtek pokračovaly rozhovory na běloruském území, v Bělověžském pralese, který leží u hranic mezi Běloruskem a Polskem. Obě delegace pak oznámily pokrok díky dohodě o humanitárních koridorech a evakuaci civilistů.

Putin varoval před zřízením bezletové zóny

Putin rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci, jak válku na Ukrajině označuje, jen na oblast Donbasu považuje za správné. Tvrdí také, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu a protivzdušnou obranu. Šéf Kremlu to údajně prohlásil na setkání se stevardkami z ruské letecké společnosti Aeroflot, kterou postihly západní sankce.

Rozhodnutí o invazi ale bylo podle Putina těžké. Prý ho k němu přivedly údajné snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ho ruskojazyčná verze britské stanice BBC. Údajným důkazem, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, pro něj bylo vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.

BBC ale objasňuje, že Zelenskyj v projevu o vývoji jaderných zbraní nehovořil. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž Rusko, USA a Británie slíbily zemi bezpečnost výměnou za to, že se nukleárních raket z dob SSSR vzdá.

Šéf Kremlu také varoval před zřízením bezletové zóny nad Ukrajinou, které požaduje Kyjev. „Jakýkoliv krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky.“ Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek ale oznámil, že Aliance zónu nevyhlásí, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice.

Západ se chová jako bandita, kritizuje Peskov

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na uvalené sankce prohlásil, že se Západ zapojil do „ekonomického banditství“ proti Rusku, na které Moskva odpoví. O jakou reakci půjde, ale nespecifikoval. „Svět je pro Evropu a Ameriku příliš velký, aby jakoukoliv zemi izoloval, natož tak velkou zemi, jako je Rusko. Na světě je mnohem víc států,“ zlehčoval dopad sankcí mluvčí.

Zahraniční společnosti se jednoho dne vrátí do Ruska, ale některé zjistí, že jejich místo už zabral někdo jiný, varoval Peskov. Rusko se podle něj totiž pro investory stane brzy velmi atraktivní. Také poznamenal, že pokud Spojené státy zavedou opatření proti ruskému exportu ropy a plynu, tak to otřese s celým světovým energetickým trhem. Diskuse mezi Moskvou a Washingtonem je podle něj ale stále možná.

Opusťte Rusko, vyzývá své občany Kanada a USA

Ministerstvo zahraničí USA vyzvalo své občany v Rusku, aby zemi neprodleně opustili. „Necestujte do Ruska vůli nevyprovokovaným a neodůvodněným útokům ruských vojenských sil na Ukrajině, potenciálnímu obtěžování amerických občanů (…) a omezeným možnostem velvyslanectví asistovat americkým občanům v Rusku,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Američtí občané by měli z Ruska okamžitě odcestovat,“ dodalo.

Podobné doporučení vydala i kanadská diplomacie. „Dostupnost letů začíná být velmi omezená,“ napsalo tamní ministerstvo zahraničí. I podle tohoto úřadu mohou být možnosti kanadského velvyslanectví v Rusku asistovat kanadským občanům do budoucna omezeny.

Británie své občany vyzvala, aby opuštění Ruska zvážili. „Pokud není vaše přítomnost v Rusku nutná, silně doporučujeme, abyste zvážili, že zbývajícími komerčními cestami odcestujete,“ uvedla britská vláda v prohlášení.

Ukrajina může zvítězit, věří Blinken

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken je přesvědčený, že Ukrajina může zvítězit. „Časem rozhodně. Nemůžu vám říct, jak dlouho to bude trvat,“ reagoval na otázku v rozhovoru pro BBC. Podle něj Ukrajinci ukazují výjimečnou houževnatost a těžko si lze představit, že si je invazní síly dokážou podmanit, aniž by je neustále utlačovaly.

Válka podle něj nejde podle plánu ruského prezidenta. „Pokud je záměrem Moskvy nějakým způsobem svrhnout (ukrajinskou) vládu a dosadit místo ní loutkový režim, tak to pětačtyřicet milionů Ukrajinců odmítne.“ Mezinárodní komunita je podle Blinkena odhodlána napadené zemi pomoci a „vyvinout trýznivý tlak na Rusko“, aby ukončilo tuto válku.

NATO vyšle vojáky do Litvy

Státy Severoatlantické aliance přesto pošlou další vojáky a bojovou techniku do Litvy. Oznámilo to v sobotu tamní ministerstvo obrany. Spojené státy odvelí do pobaltské země pěchotní prapor s tanky a Německo posílí její protivzdušnou obranu. Nové jednotky rozmístí v Litvě i Nizozemsko.

Litva vyzvala i další členy Aliance, aby kvůli ruskému útoku na Ukrajinu posílily vojenské jednotky v této zemi. Podle ministerstva obrany se počet vojáků zvýší do konce března ze tří na čtyři tisíce. Země tento měsíc také hostí vojenské cvičení.

Vojenské letiště u litevského města Šiauliai je navíc základnou bojových letounů z USA, Polska a Dánska, které chrání vzdušný prostor v Pobaltí. Na základně jsou rozmístěné i bojové a dopravní vrtulníky Spojeného království.

Blinken však zopakoval dřívější vyjádření americké administrativy, podle nějž cílem USA není změna režimu v Rusku. „O to neusilujeme a každopádně to nezáleží na nás. O svém vedení si musí rozhodnout Rusové,“ vyjasnil šéf americké diplomacie.

Demonstrace na podporu Ukrajiny napříč Evropou

V Římě, Hamburku a Paříži v sobotu vyšly do ulic desetitisíce lidí na protest proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Hamburkem prošel protestní pochod, do kterého se podle odhadu policie zapojilo na 30 tisíc lidí, uvedla agentura DPA. Téměř stejný počet demonstrantů se sešel v Římě, kde lidé vykřikovali protiválečná hesla a kromě Ruska odsuzovali i NATO. Přes 15 tisíc lidí protestovalo v Paříži.

Demonstrace se konaly i v dalších francouzských či německých městech – například v Mnichově či Stuttgartu. Originální formu měl happening v litevském Vilniusu – na podporu Ukrajiny se tam do vzduchu vzneslo osm horkovzdušných balónů, které nesly 20 metrů dlouhé ukrajinské a litevské vlajky.