Chtěli jsme zpátky, ale pak začali bombardovat i za městem, říká žena z Kyjeva. Do Česka přišlo přes 38 tisíc uprchlíků

V pátek se české cizinecké policii ohlásilo zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská armáda. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nově vzniklá krajská asistenční centra pomoci si zvykají na nápor běženců. Centrum na brněnském výstavišti opět vydává registrační čísla bez problémů, odbavení je plynulé. Před centrem v Praze a ve Zlíně se tvoří dlouhé fronty.

Oficiálně se podle úřadů do Česka uchýlilo 38 505 lidí prchajících před ruskou invazí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ale již v pátek prohlásil, že podle odhadů je v zemi přes padesát tisíc uprchlíků. Do Česka jich denně přicházejí tisíce.

Doposud nejvyšší počet, téměř jedenáct tisíc, nahlášených běženců byl podle ministerstva zaznamenán ve středu. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze země uteklo ai 1,3 milionu lidí, což jsou téměř tři procenta ukrajinské populace. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ale udává zhruba 1,5 milionu uprchlíků.

V Česku se vzedmula vlna solidarity s uprchlíky. Pomoc kromě vlády organizují neziskové organizace, ale i jednotlivci, kteří nabízejí ubytování nebo materiální a finanční podporu. Také několik Rusů žijících v Karlovarském kraji se zapojilo a pomohlo s dopravou utečenců.

„Mysleli jsme, že vyjedeme jenom za město, počkáme tam a vrátíme se. Kvůli tomu, že začali bombardovat i za městem, jsme museli jít dál,“ vypráví Taťána Naumenko z Kyjeva. Díky známým se její rodině podařilo dojet na slovenskou hranici, kde s cedulí Karlovy Vary čekali dobrovolníci.

„Prostě jsme se chtěli kamkoliv schovat, schovat děti, dostat je do bezpečí. Máma má nemocné srdce,“ pokračuje Naumenko, která s částí rodiny provizorně bydlí v karlovarském hotelu. Její manžel zůstal pomáhat v ukrajinském hlavním městě, který se snaží obklíčit ruské okupační jednotky.

„Holky nám nabídly odvoz, tak jsme si k nim sedli a jeli a ocitli jsme se tady,“ popisuje Kateryna Semeňuta. Mezi dobrovolníky byla také Ruska Jaroslava Bazajkina, která od čtrnácti let žije v Česku. „Bylo nás pět, jeli jsme se třemi auty, abychom mohli vyzvednou co nejvíc lidí a přivézt je sem. Během několika hodin jsme se rozhodli, že tam jedeme,“ vysvětluje Bazajkina, která již pomohla desítkám Ukrajinců.

Nahrávám video
Studio 6 Víkend: Utečencům v Česku pomáhají i Rusové
Zdroj: ČT24

Utečenci se musí registrovat do tří dnů

V celém Česku vznikla krajská asistenční centra, která mají uprchlíkům zajišťovat kromě registrace a zdravotních prohlídek také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu. Seznam všech asistenčních center je k dispozici na webových stránkách ministerstva vnitra.

Lidé opouštějící Ukrajinu, kteří mají v České republice zajištěno zázemí, je nemusejí navštívit ihned. Nutnou registraci si mohou vyřídit do tří dnů po příchodu, provést ji lze také na pracovišti cizinecké policie. Informace k hlášení pobytu cizinců lze najít na jejích webových stránkách. Ostatní dokumenty je možné vyřídit postupně.

Na vyřízení víza, o které mohou žádat na jakémkoliv pracovišti azylové a migrační politiky, mají devadesát dní. Mohou tam také vyřídit povolení k zaměstnání. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění.

Pro koordinaci dobrovolníků vznikla v Česku platforma Pomáhej Ukrajině. Na webu má v současnosti přes patnáct tisíc nabídek pomoci, ke kterým mají přístup desítky organizací a institucí. Platformu spravuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty.

Humanitární pomoc do krizových oblastí dopravují lidé z Česka auty, kamiony i vlaky. V sobotu se k nim z letiště v Kunovicích na Uherskohradišťsku připojily také dva vrtulníky, které podporu dopravují na slovensko-ukrajinskou hranici.

„Cílem dnešní mise je zmapovat okolí, přivézt samozřejmě humanitární pomoc a případně spojit další letecký most pod záštitou Červeného kříže,“ vysvětluje vedoucí celé akce a pilot Marek Vašňák. Doprava je koordinována také s dalšími neziskovými organizacemi a bezpečnostními složkami. Vrtulníky pomohou i s transportem utečenců.

Nahrávám video
Studio 6 Víkend: Humanitární pomoc dopravují dobrovolníci také vrtulníky
Zdroj: ČT24

Vzdušná cesta na hraniční přechod Vyšné Nemecké je podle Vašňáka zatím dostupná a bezpečná. Cílem místní soukromé letecké společnosti ale bylo dostat se až do válkou zasažené země. „Reálné by to dle mého bylo. Otázkou je to z bezpečnostního hlediska. Vzdušný prostor s Ukrajinou je uzavřen čili snažíme se získat nějaká povolení a uvidíme, jak to bude probíhat. Samozřejmě jsme tomu nakloněni a jsme připraveni operovat i v západní části Ukrajiny,“ vysvětluje Vašňák.

Asistenční centra si zvykají na nábor běženců

V Brně na výstavišti se může opět registrovat každý, kdo utíká před válkou, potvrdila Markéta Chumchalová z tiskového oddělení Jihomoravského kraje. Kvůli velkému náporu dostávali v pátek čísla jen lidé, kteří neměli zajištěné ubytování.

Situace se zlepšila už v pátek večer. „Opadl nápor. Registrační čísla se nyní dávají všem, odbavení je plynulé. V nárazových frontách stojí jednotky lidí,“ uvedla Chumchalová. Mluvčí jihomoravských hasičů Petr Příkaský informoval, že ráno odjelo šestadvacet uprchlíků autobusem do Blanska, kde naleznou ubytování. Noc strávili na výstavišti.

V pátek otevřené pražské středisko v Kongresovém centru na Vyšehradě do půlnoci odbavilo již 2600 běženců. Nápor byl i v noci obrovský, uvedl na Twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kdo umí ukrajinsky a může o víkendu přijít pomáhat s tlumočením, je podle Hřiba vítán.

Centrum na Vyšehradě zažívá nápor i v sobotu. Kapacita je koncipována pro dva tisíce lidí, do 12:00 ale pracovníci již odbavili na dvanáct set běženců a další tisíc na vyřízení registrace čeká. „Pokud je kapacita uvnitř Kongresového centra ve velkém sále, tak jsou v něm usazeni lidé, kteří čekají na registraci, aby nečekali venku v nevlídném počasí,“ doplnil primátor.

Před centrem v areálu zlínské nemocnice vytvořili v sobotu uprchlíci dlouhou frontu. Podle odhadů hasičů, kteří se na provozu zařízení podílejí, čekalo už ráno na vyřízení dokladů dvě stě lidí. Centrum funguje od čtvrtka, za první den odbavilo 180 lidí, v pátek jich bylo 260, oznámila mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková.

Centrum je otevřené denně od 7:00 do 19:00. Pokud nebude prodloužena jeho provozní doba, případně posílen personál, zvládne podle Javoříkové denně odbavit okolo tří stovek uprchlíků. „Konfliktní situace nevznikají. Proces odbavování lidí se pořád zajíždí,“ dodala mluvčí.

Do centra podle ní zatím přicházejí v drtivé většině lidé, kteří už mají v regionu ubytování u někoho zajištěné. „Včera (v pátek) se řešilo prvních devět lidí, které si převzala Správa uprchlických zařízení, která je ubytovala,“ řekla Javoříková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 10 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 12 hhodinami
Načítání...