Poslanci přehlasovali prezidentské veto na snížení plateb za pojištěnce. Schválili také rozšíření NATO

5 minut
Události: Poslanci přehlasovali veto prezidenta Zemana na snížení plateb za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

K přehlasování veta Miloše Zemana potřebovala vládní koalice alespoň 101 hlasů. Ve sněmovně bylo přítomno 104 koaličních poslanců a všichni zvedli pro změny v pravidlech pro platby za státní pojištěnce ruku, čímž hlavu státu přehlasovali. Proti byli přítomní zástupci ANO a SPD.

Kabinet zdůvodňoval navržené změny tím, že díky nim jednak stát ušetří čtrnáct miliard korun, které podle něj zdravotní pojišťovny nepotřebují, jednak nastaví jasná pravidla pro to, kolik se bude za státní pojištěnce v budoucnu platit, takže již nebude potřeba, aby se tomu každoročně věnovala sněmovna.

Opozice – ve shodě s prezidentem – však vyjádřila obavu, že vytažení čtrnácti miliard korun ze zdravotnického systému povede ke snížení kvality a dostupnosti péče. „Na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých, ani v dobách zlých,“ apelovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní „extrémně nezodpovědná“ předloha může spolu s inflací způsobit chudobu českého zdravotnictví.

„Je to proti udržitelnosti českého zdravotnictví,“ prohlásil také lídr SPD Tomio Okamura. Po definitivním schválení novely prohlásil, že koalice vzala občanům čtrnáct miliard korun z veřejného zdravotního pojištění.

Ve sněmovně zněly takřka výhradně hlasy opozičních zákonodárců. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který zastupoval omluveného předkladatele novely ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), nevyužil možnost uvedení zákona ani závěrečného slova.

Poslanci se ostatně věci zdaleka nevěnovali poprvé. Již třetí čtení novely bylo pro koalici velmi komplikované, opozici se opakovaně podařilo její projednání zablokovat.

Jádrem schválené změny pro letošní rok je navrácení plateb za každého pojištěnce státu – k nimž patří děti a studenti, penzisté či nezaměstnaní lidé – na 1487 korun. Předchozí Babišova vláda zvýšila pro letošek tyto platby na 1967 korun měsíčně, loni byly o 200 korun nižší. Výsledkem změny by mělo být, že stát za letos odvede do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. O potřebě automatického navyšování plateb ovšem spor nebyl. Opoziční poslanci mechanimus v debatě podpořili, i když výchozí částka by podle nich měla být vyšší.

Předloha po dřívějších sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven. Prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění.

Na samotnou věc ve sněmovně došlo až docela pozdě večer – více než dvanáct hodin poté, co 33. schůze poslanců začala. Do té doby se debatovalo o programu. Předstupovali opoziční poslanci jeden za druhým a každý navrhoval změny pořadu, na kterém původně byl jen jeden bod. Většina z nich využila možnost zdůvodnit svůj návrh ke kritice vlády.

Mnoho z nich chtělo debatovat o ekonomice a cenách energií, někteří se vraceli také ke jmenování ředitele rozvědky Petra Mlejnka, o němž vyšlo najevo, že se v minulosti stýkal s podnikatelem, který je nyní jedním z obviněných v pražské korupční kauze. Objevily se ale i návrhy na debatu o cenách jízdného ve veřejné dopravě nebo o elektromagnetických bouřích a připravenosti na blackout.

Finsko a Švédsko mohou do NATO, rozhodli poslanci

Prošly pouze dva návrhy na změnu pořadu, které jako jediné přednesl koaliční poslanec. Jan Jakob (TOP 09) prosadil, aby sněmovna projednala ratifikaci přístupových protokolů Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Jejich vstup do NATO již dříve schválil i Senát, na české straně tedy zbývá již jen podpis prezidenta.

O vstupu dvou nových skandinávských členů do Aliance nebylo velkého sporu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že přistoupení Finska a Švédska bude pro NATO i Českou republiku jednoznačně přínosem. „Je v zájmu České republiky a bezpečnosti České republiky, abychom rozšířili Severoatlantickou alianci o tyto dva státy,“ poznamenal. Podpořil ho i bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Podle něj je vstup obou zemí významným krokem i pro českou bezpečnost. „Vstup obou zemí do NATO bude kromě ukotvení záruky vlastní bezpečnosti představovat bezprecedentní rozšíření plné alianční síly,“ uvedl.

Souhlas s přístupovými protokoly obou zemí podpořil za frakci SPD její poslanec a někdejší ministr Jaroslav Bašta. Byl však jediným ze svého klubu, kdo hlasoval pro ratifikaci přístupových smluv, ostatní poslanci hnutí byli buď proti, nebo se zdrželi. Pro bylo v případě Finska 134 přítomných poslanců, v případě Švédska 135.

V červenci zástupci třiceti členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. Ratifikován byl vstup obou zemí do NATO dosud v třiadvaceti zemích z třiceti členských států.

Další schůzi poslanci odložili

Podle původního pořadu měla čtvrt hodiny po skončení schůze svolané kvůli prezidentskému vetu začít další mimořádná schůze svolaná na podnět opozice. Poslanci ANO na ní chtěli debatovat o energetické krizi. Přes její pevné zařazení ale nakonec 34. schůze nezačala. Nad ránem se sněmovna – která byla beztak celý den přinejlepším poloprázdná – nadobro vylidnila. Přihlášeno bylo pouze padesát poslanců, takže plénum nebylo usnášeníschopné.

Navíc vypukl spor o postup, kterým předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) schůzi svolala. Předseda sněmovního ústavně právního výboru a bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) upozornil, že podle jednacího řádu se měla uskutečnit do deseti dnů od podání podnětu k jejímu svolání. Tato lhůta uplynula v pátek. Protože se předchozí jednání tolik protáhlo, nakonec na ni došlo až v sobotu, tedy jedenáctý den. Vondráček to označil za nebezpečný precedens.

Předseda klubu ODS Marek Benda uvedl, že s Vondráčkovou námitkou celkem souhlasí. Dodal však, že kdyby se opozice chovala v pátek odpovědněji, mohla sněmovna zahájit mimořádnou schůzi dřív. „Kdo seje vítr, sklízí bouři,“ poznamenal. Schillerová interpretovala jeho vyjádření slovy: „Protože jste zlobili, my můžeme porušovat jednací řád.“ Proti tomu se však ohradil předseda lidovského klubu Marek Výborný. Že ve sněmovně nebyl potřebný počet poslanců, vyčetl opozici. Předsedající schůze Jan Bartošek (KDU-ČSL) nicméně podotkl, že Vondráčkův podnět byl zcela namístě.

Nakonec se zástupci klubů s Bartoškem dohodli, že o situaci včetně náhradního termínu pro mimořádnou schůzi bude jednat sněmovní grémium. Tím jednání sněmovny definitivně skončilo. Poslanci se opět sejdou ve čtvrtek. Na ten den svolala Pekarová Adamová další mimořádnou schůzi. Opozice na ní chce zkusit vyslovit nedůvěru vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteBabišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 31 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
14:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Záchranáři se psy nacvičují pomoc z lavin

Desítky horských záchranářů i policistů včetně psovodů nacvičují v rámci mezinárodního lavinového a kynologického kurzu záchranu lidí z lavin. Na hřebenech v okolí krkonošské Pece pod Sněžkou, kde se akce koná, je v těchto dnech až 70 centimetrů sněhu. Účastníci si během výcviku již vyzkoušeli jak mrazivé, tak i deštivé počasí.
před 6 hhodinami

Teplický soud zamítl žádost exposlance Feriho o podmíněné propuštění

Bývalý poslanec Dominik Feri zůstává ve vězení, okresní soud v Teplicích totiž ve čtvrtek zamítl jeho žádost o podmíněné propuštění. Odsouzen byl na tři roky za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění, žádost podal po odpykání poloviny trestu. Podle žalobce ani soudu zatím Feri neprokázal polepšení, zcela mu chybí sebereflexe. Někdejší politik podal proti usnesení teplického soudu stížnost, pravomocně rozhodne Krajský soud v Ústí nad Labem. Státní zástupkyně ho v úterý obžalovala z dalšího znásilnění.
11:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...