NATO na Ukrajině rozhodně nezasáhne, řekl německý kancléř Olaf Scholz na setkání s šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Kyjevu ale Scholz slíbil zbraně. O situaci na Ukrajině bude ve čtvrtek jednat i Rada bezpečnosti OSN. Hovořit by měla o humanitární situaci v zemi sužované válkou. Podle BBC také OSN uvažuje o možnosti, že by k Valnému shromáždění promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už ve čtvrtek přednesl projev v německém Spolkovém sněmu.
„Stojíme na straně Ukrajinců, podporujeme je v jejich odporu proti ruské agresi a podporujeme je v obraně jejich země finančními prostředky, humanitární pomocí a také pokračujícími dodávkami vojenského materiálu,“ prohlásil Scholz. „Je ale nutné jasně a srozumitelně říct, že NATO do této války vojensky nezasáhne,“ zdůraznil.
„Každý v Rusku musí vědět, že prezident Putin jako jediný nese odpovědnost za smrt a zranění ruských vojáků,“ řekl Scholz. Uvedl také, že Putin uvrhnul do utrpení nejen Ukrajince, ale i Rusy. Zopakoval, že na ohrožení bezpečnosti Evropy vyvolané Ruskem už Berlín zareagoval tím, že se země rozhodla navýšit výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Německo doposud neplnilo tento cíl, ke kterému se zavázaly státy Aliance, loni na zbrojení vydalo asi 1,6 procenta HDP.
„NATO nese odpovědnost, aby se konflikt nerozšířil do dalších zemí,“ řekl Stoltenberg. „Je to Putinova válka a on ji musí zastavit,“ dodal.
Stoltenberg se pozdě odpoledne sešel v Berlíně ještě s ministryní obrany Christine Lambrechtovou, která na tiskové konferenci ujistila, že Německo bezvýhradně stojí za svými spojenci z NATO. Připomenula, že Německo se v reakci na ruskou agresi mimo jiné rozhodlo připravit pro modernizaci armády zvláštní fond ve výši 100 miliard eur (2,49 bilionu Kč). „Dokazuje to, že Německo je i v této těžké době spolehlivým partnerem,“ řekla.
Stoltenberg ocenil větší investice na zbrojení, konkrétně se zmínil o rozhodnutí Německa pořídit 35 moderních amerických stíhaček F-35, které jsou obtížně zachytitelné radarem. Záměr koupit tyto stroje společně s 15 dalšími stíhačkami Eurofighter oznámila Lambrechtová v pondělí.
Po jednání s Lambrechtovou odjel šéf NATO za německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která na tiskové konferenci tvrdě odsoudila ruské bombardování civilních cílů v obleženém Mariupolu. „Jaký velitel může dát rozkaz k takovému bombardování?“ položila si otázku.
Baerbocková zdůraznila, že je nezbytné se co nejrychleji postarat o ukrajinské běžence, které není možné nechat na hranicích. „Potřebujeme pro běžence letecký most nejen v Evropě, ale i přes Atlantik,“ řekla. Uvedla, že Německo se již v rámci mezinárodní solidarity rozhodlo přijmout 2500 ukrajinských utečenců z Moldavska.
Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
O mimořádné zasedání Rady bezpečnosti požádali tři její stálí členové – Spojené státy, Velká Británie a Francie – k nimž se připojily Norsko, Albánie a Irsko jako nestálí členové. Jak ale připomněla BBC, předsednictví v Radě bezpečnosti má nyní Rusko, což jednání o situaci na Ukrajině komplikuje.
Rusko již na konci února, bezprostředně po začátku své invaze na Ukrajinu, v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, která měla jeho krok odsoudit. Později však drtivou většinou hlasů prošla podobná rezoluce ve Valném shromáždění OSN. K Valnému shromáždění by mohl promluvit ukrajinský prezident. Podle BBC se o tom nyní diskutuje.
Proslov k německým poslancům
Zelenskyj už ve čtvrtek promluvil přes telemost k poslancům německého Spolkového sněmu. Zelenského projev z Kyjeva, který se ruská armáda snaží obklíčit, se konal v den, kdy uplynulo sto dní od začátku vlády Olafa Scholze a tři týdny od zahájení invaze.
Ukrajinský prezident zkritizoval podle něj příliš pomalé přijetí sankcí proti Rusku, které tak nezabránily konfliktu. „Viděli jsme, kolik vazeb mají vaše koncerny s Ruskem, se zemí, která využívá vás a mnohé jiné státy k tomu, aby financovala svou válku,“ řekl německým poslancům. Přípravou na válku podle něj byl i plynovod Nord Stream. „My jsme tvrdili, že i Nord Stream je způsob přípravy na válku. Od vás jsme ale dostávali odpověď, že je to čistě hospodářská věc,“ připomněl.
Podle Zelenského politici vždy říkají „nikdy více“, tato slova jsou ale bezcenná. V Evropě podle něj znovu vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. „Zničte tu zeď, strhněte ji,“ apeloval na německého kancléře.
„Tato zeď roste s každou svrženou bombou, s každým rozhodnutím, které není uděláno,“ řekl Zelenskyj. Zeď roste podle něj také udržováním obchodních vztahů s Ruskem a nedůsledností a pomalostí odvetných opatření. „Některé kroky byly učiněny příliš pozdě, sankce nejsou dostatečné, aby zastavily válku,“ prohlásil.
108 zabitých dětí
Zelenskyj uvedl, že zatímco za sovětské blokády západní části Berlína bylo možné město zásobovat letecky, v případě Kyjeva, který se snaží obklíčit ruská armáda, to není možné. Ukrajina proto podle Zelenského potřebuje zajistit vzdušný prostor.
Zelenskyj zdůraznil, že boj za svobodu je krvavý. „Za tři týdny zemřelo mnoho lidí, tisíce Ukrajinců. Okupanti zabili 108 dětí – ve středu Evropy a v roce 2022,“ řekl.
Zelenského vystoupení před německými poslanci začalo s asi desetiminutovým zpožděním. Místopředsedkyně Spolkového sněmu Katrin Göringová-Eckardtová to zdůvodnila bombardováním v blízkosti místa, kde je prezident. Jakmile se spojení podařilo navázat, poslanci přivítali Zelenského dlouhým potleskem vstoje.
Zelenskyj apeloval na Rusy. Obléhání Mariupolu přirovnal k obležení Leningradu
Ve svém videovzkazu, kterým ve čtvrtek oslovil Ukrajince, se Zelenskyj obrátil i k Rusům. Srovnal obležení přístavního města Mariupol s obléháním Leningradu německými vojsky za druhé světové války. „Občané Ruska! Jak se vaše blokáda Mariupolu liší od blokády Leningradu za druhé světové války?“ řekl v ruštině. Leningrad byl obléhán v letech 1941 až 1944, v té době zemřelo ve městě přes milion civilistů.
Ruským vojákům prezident slíbil, že budou mít šanci přežít, pokud složí zbraně. Podle BBC je však nepravděpodobné, že jeho vzkaz uslyší v Rusku mnoho lidí, jelikož tamní úřady informace o válce přísně kontrolují.
Ukrajinský prezident zároveň Moskvu znovu obvinil z páchání válečných zločinů a vyzval svět k dalšímu zpřísnění protiruských sankcí. „Ruská ekonomika je stále schopna udržovat svou vojenskou mašinérii. Proto jsou zapotřebí nové balíky sankcí proti Rusku. Svět musí konečně oficiálně uznat, že se Rusko stalo teroristickým státem,“ uvedl Zelenskyj.
Šéfové diplomacie Česka a Litvy jsou pro vstup Ukrajiny do EU
Česko a Litva mají stejný postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Nevyprovokovaná agrese, bezdůvodné napadení demokratického státu a vraždění civilistů nemůže zůstat bez odezvy, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem.
„Ruský a běloruský režim zaútočily na demokracii jako takovou, na základy našeho právního a svobodného státu,“ uvedl Lipavský. Landsbergis poznamenal, že Litva a Česko jsou mezi zeměmi, které Ukrajině pomáhají nejvíce a prakticky. „Posílají zbraně, zbraňové systémy, různé vybavení, které pomáhají zastavit nebo alespoň zpomalit ruský postup,“ uvedl.
Další evropští partneři a NATO by podle litevského ministra měli dělat ještě více na pomoc zemi napadené Ruskem. „Je třeba nepolevovat v sankcích a celkovém izolování Ruska,“ doplnil. Podle Landsbergise se některé světové státy ještě jasně nevyjádřily, na jaké straně stojí.
Zelenskyj už na konci února podal žádost o přijetí své země do EU. Česko i Litva vstup Ukrajiny do bloku podporují. „Musíme udělat vše pro to, aby i některé státy, které jsou třeba zdrženlivější, tyto evropské ambice Ukrajiny podporovaly,“ zmínil Lipavský. Podle Landsbergise je třeba i vytvořit skupinu expertů, kteří Ukrajině v tomto ohledu pomůžou.
Lipavský také připomněl, že čeští stíhači převezmou od začátku dubna do konce července dohled nad vzdušným prostorem Litvy. Do mise bude nasazeno pět stíhacích letadel JAS-39 Gripen a do 95 vojáků. Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům NATO bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé. V Pobaltí budou čeští stíhači hlídat počtvrté.
Ministři ocenili úzké partnerství mezi zeměmi. Vzájemně si podle Lipavského pomohly v souvislosti s vrbětickou kauzou nebo poté, co „Putinův a Lukašenkův režim uměle vyvolaly migrační krizi na hranicích s Litvou“.
Ministr obrany Austin odmítl vyhlášení bezletové zóny
Spojené státy americké budou nadále jednat se spojenci o formě pomoci Ukrajině. „To, v čem Ukrajinci mají úspěch, je, že dokázali zabránit Rusku ovládnout nebe. Dělají to prostřednictvím raketových systémů. Naším cílem je, abychom je podporovali v tom, co jim funguje,“ řekl americký ministr obrany Lloyd Austin novinářům po schůzce se svým slovenským kolegou Jaroslavem Naděm. Podle Austina budou USA ve zmíněné záležitosti oslovovat vícero spojenců a partnerů, podrobnosti ale neuvedl.
Naď na tiskové konferenci zopakoval připravenost Slovenska předat Kyjevu svůj systém S-300 ruské produkce, Bratislava ale žádá alternativní řešení k zajištění své ochrany. „Spolupracujeme se Spojenými státy a spojenci na možnosti darovat systém S-300 Ukrajincům. Jsme ochotni to udělat, když budeme mít odpovídající náhradu,“ řekl Naď.
Austin ale neodpověděl na dotaz, zda by USA mohly zmíněnou náhradu poskytnout. Nizozemsko a Německo v rámci chystaného vytvoření mnohonárodní mise NATO na Slovensku plánují nasadit v této středoevropské zemi i americký systém protivzdušné obrany Patriot.
Americký ministr obrany zopakoval odmítavý postoj Spojených států k žádosti Kyjeva vyhlásit nad Ukrajinou bezletovou zónu s cílem zastavit ruské letecké a raketové útoky. „Pokud bychom měli vytvořit bezletovou zónu, dostali bychom se do bojových akcí s Ruskem,“ řekl. Za zločin označil útoky na civilní obyvatelstvo na Ukrajině v probíhajícím ozbrojeném konfliktu.
Nad Kanadu nesmějí ani běloruská letadla
Rusko, které před třemi týdny zahájilo invazi na Ukrajinu, čelí sankcím od západních států. Některé z nich je rozšiřují i na Bělorusko, které je ruským spojencem a jeho území využívají ruské jednotky k invazi do sousedního státu. Kanada oznámila, že letadlům z Běloruska uzavírá svůj vzdušný prostor.
Totožné omezení vyhlásila Kanada již dříve pro letadla z Ruska. Ta nesmějí ani nad Spojené státy a Evropskou unii. Rusko na zákazy reagovalo obdobně a uzavřelo svůj vzdušný prostor západním aeroliniím.
Ruskému vzdušnému prostoru se ale vyhýbají i některé aerolinky, kterým Moskva průlet nezakázala. Již dříve přetrasoval své lety australský Qantas, nově oznámily také hongkongské aerolinie Cathay Pacific, že ani jejich stroje nebudou létat nad Ruskem.
Macron nevylučuje cestu do Kyjeva
Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že se po vzoru premiérů z Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné. Šéf Elysejského paláce také prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu uštědřila „elektrický šok“ Severoatlantické alianci a dala jí novou strategickou srozumitelnost, která jí chyběla.
K případné cestě do Kyjeva Macron poznamenal, že by se musela uskutečnit ve správnou chvíli a musela by být užitečná, pokud jde o řešení nynější krize. „Bez něčeho hmatatelného by se cesta minula účinkem. Udělám to, když to bude užitečné,“ prohlásil prezident, který oficiálně zahájil kampaň za své znovuzvolení. Zdůraznil, že prioritou je pro něj pokračování rozhovorů s prezidenty Ukrajiny a Ruska. Řekl, že s nimi bude opět hovořit v příštích hodinách.
