Státní rozpočet skončil za loňský rok s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený schodek činil 40 miliard. Dosažený výsledek je nejhorší za poslední čtyři roky, nebo, jak řekla v pátek ministryně, čtvrtý nejlepší za dvacet let.
Státní rozpočet za minulý rok skončil s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla Schillerová
Události: Rozpočet roku 2019 (zdroj: ČT24)
Plnění plánovaných příjmů činilo 103,9 procenta a plnění plánovaných výdajů 103,0 procenta, uvedlo ministerstvo financí. Dosažený schodek činí 0,5 procenta hrubého domácího produktu, dodala Schillerová.
„Po celý uplynulý rok jsme podporovali hospodářský růst, důvěru v ekonomiku i životní úroveň obyvatel. Výrazným způsobem jsme pomohli k nárůstu celkové mzdové úrovně v zemi a navíc jsme proinvestovali o 17 miliard korun více, než stanovoval rozpočet. Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních 20 let,“ uvedla ministryně.
Rozpočet celých veřejných financí (do kterých se započítávají i rozpočty krajů, obcí nebo zdravotních pojišťoven) by měly podle ministryně i za loňský rok vykázat mírný přebytek kolem 0,3 až 0,4 procenta HDP. Předloni veřejné finance vykázaly přebytek 1,1 procenta.
Co o rozpočtu soudí politici
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček označil dosažený výsledek za účetní číslo, ke kterému je třeba připočítat „pomoc“ 18 miliardami korun z privatizačního účtu, který zbyl po Fondu národního majetku. Při tomto počítání by dosažený deficit přesáhl ten schválený, dodal. Šlo podle něj o rezervu pro mimořádné situace a neměl by být využit v době ekonomického růstu.
Člen rozpočtového výboru sněmovny a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš připomněl, že jeho strana, která vládní koalici toleruje, rozpočet podpořila jako jakýsi „pragmatický kompromis,“ i při vědomí, že „daňovou filosofii máme poněkud odlišnou“. Příjmy mohly být podle něj pochopitelně razantněji navyšovány, zejména s ohledem na daňovou progresi. Výdaje tím pádem mohly být štědřejší zejména směrem ke klíčovým sociálním skupinám, jako jsou platy zaměstnanců nebo výše důchodů.
Dolejš se domnívá, že se splnilo nejen saldo příjmů a výdajů, ale i základní proporce rozpočtu. Míra investic je podle něho taková, jakou rozpočet umožnil. Plakat nad tím, že byly využity také privatizační peníze, nemá smysl, protože to se dělo i v minulém období, řekl Dolejš.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vnímá číslo schodku 28,5 miliardy korun jako neúplné. I ona v této souvislosti připomněla 18 miliard použitých z privatizace během roku, místo toho, aby sloužily coby rezerva například pro řešení ekologických škod. Připomněla solidní růst ekonomiky i nízkou nezaměstnanost, „takže vláda k tomu měla mimořádné dobré předpoklady, aby byla schopna hospodařit s vyrovnaným rozpočtem“.
Pekarová Adamová dodala, že je to nejhorší výsledek za poslední čtyři roky, takže „vládě se daří stále hůř“. Kritizovala také priority kabinetu, kterými podle ní jsou rapidně vyšší počty státních úředníků a sociální dávky, zatímco investice jsou naopak na úbytě, tvrdila předsedkyně TOP 09. Dodala, že ministryně sice zmiňuje nárůst loňských investic vůči roku 2018, který však prý byl z tohoto pohledu katastrofální. Kritizovala i to, že si vlády netvoří rezervy pro horší doby a pro nenadálé události. „Polštář, který bychom potřebovali, se nevytváří“. Teď je podle Pekarové Adamové na to vhodná doba.
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) nepovažuje dosažený schodek za velké překvapení. Číslo je podle něj výrazně vylepšeno „účetními triky vlády,“ protože vláda využila peníze ze státních podniků a přebytek důchodového účtu. „To si myslím, že je velká chyba, že se z přebytku výběru sociálního pojištění financují běžné výdaje místo toho, aby se třeba investovalo do malometrážních bytů nebo jiných věcí, které by mohly v budoucnu důchodcům snížit náklady,“ řekl.
Také kritizoval, že vláda v době prosperity utrácí všechny možné rezervy a hledá jednorázové příjmy, kde se dá (technické rezervy pojišťoven) či příjmy z ČEZu. Peníze, které měly jít na investice s dlouhodobou návratností se podle Ferjenčíka utrácí za běžný provoz. Stále také narůstá závislost rozpočtu na zdanění práce, uvedl dále.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka zmínil, že máme nízký deficit vztaženo k HDP a nízké zadlužení. Připomněl růst výdajů na důchody i na platy ve veřejné sféře. „Je to vynikající výsledek,“ řekl v této souvislosti k rozpočtu.
K daňovým příjmům uvedl, že se tam projevilo negativně i odložené zavedení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb. Reagoval i na kritiku opozice ohledně využití peněz z privatizace. Uvedl, že nevyužití těchto peněz, které tam ležely ladem, by bylo znakem špatného hospodáře. Připomněl navíc, že vláda investovala o 17 miliard více, než plánovala. Odmítl také návrhy opozice nechat si tyto peníze na horší časy. „Myslím si, že peníze nemají ležet ladem a mají se investovat do budoucnosti.“
Jak to vidí experti
Dosažený schodek je sice podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy lepší výsledek, než jaký během roku 2019 očekávala minimálně část trhu (počítalo se se schodkem až 40 miliard), zároveň však půjde o nejhorší výsledek hospodaření státní kasy od roku 2015. „A pro ten se vzhledem k solidnímu výkonu tuzemské ekonomiky v loňském roce a nejnižší míře nezaměstnanosti v EU i v OECD i nepříliš slavné investiční činnosti vlády jen těžko hledá ekonomické opodstatnění,“ míní Kovanda.
„Schodek státního rozpočtu ve výši 28,5 miliardy korun je přijatelný a umožňuje snižovat zadlužení České republiky vůči hrubému domácímu produktu. Naše země se díky hospodaření v posledních letech dostala mezi země Evropské unie s nejnižším zadlužením,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Dodal, že vysoké daně a odvody umožnily snížit úroveň schodku státního rozpočtu pod úroveň plánu ve výši 40,0 miliardy korun. Státní rozpočet navíc podpořila extrémně nízká nezaměstnanost, která donutila zaměstnavatele ke zvyšování mezd.
Analytik Raiffeisen Research Vít Hradil uvedl, že ačkoliv za rok 2019 bylo dosaženo výsledku lepšího, než s jakým počítal rozpočet, nadále zůstává skutečností, že výběr daní nenaplňuje očekávání a celková bilance rozpočtu byla významně ovlivněna mimořádnými nedaňovými příjmy. „Pro příští rok (2020) tak předpokládáme, že problém s naplněním vládních rozpočtových ambicí opět vyvstane, a to hlavně v oblasti daňových příjmů“.
Také ekonom Komerční banky František Táborský soudí, že v letošním roce bude situace komplikovanější. „Tuzemská ekonomika letos dále zpomalí, s čímž však počítá i makroekonomická prognóza ministerstva financí. Nicméně některé odhady daňových příjmů se nám zdají nadhodnocené v čele se zvýšenými daňovými sazbami v rámci daňového balíčku. Proto pro letošek očekáváme, že stát bude hospodařit s deficitem 60 miliard korun a i celé veřejné finance sklouznou do deficitu 0,2 procenta hrubého domácího produktu.“
Největší propad státního rozpočtu byl v roce 2009
S největším schodkem skončil český státní rozpočet v roce 2009. Propad činil 192,4 miliardy korun. Šlo o rok, kdy naplno vypukla světová finanční krize.
Největším problémem byl propad daňových příjmů, které skončily na 81,5 procenta roku 2008. Původně schválený deficit rozpočtu 38,1 miliardy korun byl na podzim zvýšen na 52,2 miliardy, aby měl stát na výplatu důchodů. Bylo však jasné, že hospodaření státu skončí kvůli hospodářské krizi s ještě vyšším deficitem. Ministerstvo financí očekávalo, že bude kolem 165 miliard korun. Levicoví politici tehdy hovořili o schodku kolem 200 miliard korun.
Jak hospodařil stát v letech 2009 až 2018 (v miliardách korun)
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček považuje tento státní rozpočet za jednoznačně nejhorší v celé historii České republiky. „Navržený státní rozpočet nepočítal s příchodem ekonomické krize, která tvrdě dopadla na naši ekonomiku. V důsledku toho se nepodařilo udržet rozpočet pod kontrolou. V následujících letech se vláda pokoušela schodky postupně snižovat. To se sice povedlo, ale restriktivní rozpočtová politika zadusila ekonomický růst,“ uvedl pro web ČT24.
Potíže s evropskými penězi
V roce 2010 byly daňové příjmy téměř o 27 miliard nižší, než si ministerstvo financí naplánovalo. I tak ale meziročně stouply o téměř 23 miliard korun. Neplnění rozpočtu bylo ovlivněno především inkasem daně z příjmu právnických osob a spotřebních daní, uvedlo ministerstvo. Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek k tomu tehdy uvedl, že pokus vlády získat více peněz do státní kapsy zvýšením daní skončil relativním neúspěchem.
Hospodaření v roce 2011 skončilo podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) vyšším schodkem kvůli potížím při čerpání z evropských fondů. Financování programu EU zajišťuje nejdříve stát, kterému pak Unie zasílá svůj příspěvek.
„To působí jako určitý ,polštář‘ ve prospěch příjemců dotací, nicméně také vytváří rizika pro státní rozpočet v případě zdržení plateb z EU, což se stalo právě v roce 2011,“ uvedl Kalousek.
V roce 2012 skončilo hospodaření státu s menším schodkem, než byl naplánován. „Je nesporným úspěchem vlády, že se jí podařilo zamezit překročení plánovaného schodku přes citelné zhoršení stavu ekonomiky, které zkrátilo daňové příjmy o desítky miliard,“ řekl Sobíšek ČTK. Za problematičtější tehdy považoval snížení transferů státním fondům, jež značí méně peněz na infrastrukturní investice.
„Od roku 2012 dopadly všechny státní rozpočty lépe, než jak byly naplánované. Ukazuje se, že plánování státních rozpočtů je problematické a nedaří se přesně odhadnout příjmovou ani výdajovou stranu,“ soudí dnes Křeček. Mělo by proto podle něho dojít k úpravě modelů, kterými jsou příjmy a výdaje odhadované, tak aby přesněji předpovídaly realitu.
„Speciální pozornost by měla být věnována čerpání evropských peněz, které mohou mít výrazný vliv na konečné hospodaření státních rozpočtů,“ dodal.
Šetření, které dusí růst
Také roku 2013, kdy podruhé za sebou poklesl hrubý domácí produkt, byl dosažený schodek menší než naplánovaný. Schodek rozpočtu zůstal podle Sobíška bezpečně pod udržitelnou hranicí. Tehdejší ekonom Roklenu, nyní Czech Fund, Kovanda soudil, že zprávu o rozpočtu pozitivně přijmou mezinárodní investoři i ratingové agentury, pro které to bude potvrzení poměrně dobrého vývoje českých veřejných financí.
V tomto roce naše ekonomika poklesla, i když ekonomiky okolních států rostly. Mohlo za to pokračování restriktivní hospodářské politiky a zvýšení daní, uvedl Křeček. To umožnilo dosáhnout schodku státního rozpočtu o velikosti 81 miliard korun, přestože byl plánován schodek 100 miliard korun.
„Státní rozpočet z roku 2013 můžeme označit za strategicky nejhůře promyšlený, protože nebral v potaz všechny makroekonomické veličiny a příliš se soustředil jen na výši schodku,“ domnívá se Křeček.
Start do lepších časů a hvězdné chvíle
Rok 2014 byl příznivě ovlivněn nastartovaným růstem ekonomiky, který trvá doposud. To tehdy konstatoval i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Rozpočet byl postaven na předpokladu, že HDP reálně poroste o 0,8 procenta,“ uvedl. Statistici dnes uvádějí, že hospodářství meziročně stouplo o 2,7 procenta.
V roce 2015 skončil rozpočet s deficitem 37,2 miliardy, tedy méně, než byl schválený rozpočet (deficit 100 miliard). Analytici se tenkrát převážně shodovali, že důvodem nižšího schodku je především vyšší růst české ekonomiky, nikoliv úsporná opatření vlády.
Hvězdné chvíle zažil státní rozpočet v roce 2016, kdy skončil s přebytkem 61,8 miliardy korun. To byl nejlepší výsledek od vzniku Česka. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 70 miliard korun. Podle tehdejších soudů analytiků odrážel přebytek dobrý výkon ekonomiky a nízké investice. Vláda odmítala, že málo investovala. Dařilo se také čerpat evropské peníze.
Křeček se však domnívá, že tento rok ukázal, že vláda nedokáže odhadovat příjmy z Evropské unie, když se tolik „sekla“. Došlo k obrovskému paradoxu, kdy místo schodku 70 miliard korun bylo dosaženo přebytku 62 miliard korun, uvedl ekonom. Tento rozpočet podle něho jasně ukázal obrovský přínos evropských dotací, který zaskočil vládu i většinu analytiků.
Zdravé finance i výhodné půjčování
Opět do minusu se ponořil státní rozpočet v roce 2017. Analytici oslovení ČTK se tehdy shodli, že za nižším než plánovaným schodkem státního rozpočtu byl především dobrý výkon ekonomiky a nižší vládní investice. Ocenili to, že Česko má jedny z nejzdravějších veřejných financí v rámci EU. Vláda si tak i nadále bude moci půjčovat za jedny z nejvýhodnějších podmínek, uvedl Kovanda.
S mírným přebytkem pak skončilo hospodaření státu v roce 2018. Za lepším výsledkem, než se čekalo (plánovaný deficit činil 50 miliard), byl podle ministerstva i ekonomů především dobrý vývoj ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění.