V Česku ve čtvrtek přibylo přes čtrnáct tisíc případů nákazy koronavirem, což je zhruba o tři tisíce víc než minulý čtvrtek. Tento týden tak počet nových nakažených neklesl ani jeden den pod jedenáct tisíc. Vláda plánuje v rámci zpřísnění současných protiepidemických opatření zakázat pohyb mezi okresy, zavřít se mají školky i školy a další část obchodů. Poté, co v pátek neuspěla její žádost o prodloužení nouzového stavu, vyhlásila nový, který je podle ministrů k novým restrikcím nezbytný.
Počty nových případů covidu v Česku dál stoupají, ve vážném stavu je rekordních 1531 lidí
Počty nových případů koronaviru v Česku dál stoupají, ve čtvrtek jich laboratoře potvrdily 14 457, což o je zhruba o 2800 víc než před týdnem a téměř o sedm set víc než ve středu.
V Brně se také potvrdila u tří případů z mateřské školy jihoafrická mutace koronaviru. Na Twitteru to uvedl ředitel laboratoře Elisabeth Pharmacon Omar Šerý. Podle něj se laboratoři zároveň potvrdilo, že má k dispozici rychlý působ, jak jihoafrickou mutaci analyzovat do dvou hodin. Jihoafrická mutace je výrazně nakažlivější a podle odborníků snižuje účinnost některých vakcín a léků na covid-19.
Podezření se ve školce objevila v první polovině února, školka je nyní zavřená. Hygienici prověřovali ve školce čtyři podezření na jihoafrickou mutaci u dvou dětí a dvou učitelek. Vzorky ale odebírá více laboratoří. Tři odebrala právě Elisabeth Pharmacon.
V Karlovarském kraji jsou v karanténě stovky dětí
Počet zavřených mateřských škol v Karlovarském kraji se za poslední týden zvýšil z osmi na 24. V karanténě je momentálně více než čtyři sta dětí a zhruba sedm desítek učitelů. Podobná situace je podle mluvčí krajské hygienické stanice Jany Háčkové i na základních školách, v karanténě je přes tři sta žáků i učitelů.
„Zaznamenali jsme až trojnásobný nárůst zavřených školek. Je to velký skok, v karanténě je momentálně 413 dětí a 71 učitelů. To je oproti minulému týdnu dvakrát víc,“ řekla Háčková. Podle ní za to může hlavně britská mutace koronaviru, kvůli které se děti nakazí mnohem rychleji. „Dříve se od pozitivní učitelky nakazilo jedno nebo dvě děti. Teď máme případy, kdy je od jedné učitelky nakažená polovina dětí. Proto je ten nárůst tak velký,“ uvedla mluvčí.
Podobná situace je i na základních školách. Počet zavřených tříd stoupl z 5 na 22. V karanténě eviduje hygienická stanice 316 dětí a učitelů. „Dříve jsme trasovali jen blízký kolektiv kolem nakaženého jedince. Například jen ty, kdo chodí na obědy. Teď už dáváme do karantény celou třídu, protože zkrátka nemáme jistotu,“ vysvětlila Háčková.
Jedeme na max, víc toho nemáme, zní z Libereckého kraje. Západočeské nemocnice již musí převážet pacienty jinam
Zatím nejvíce pozitivních testů za jeden den od loňského březnového začátku epidemie odhalily laboratoře 6. ledna, kdy potvrdily 17 765 nákaz. Celkem se od začátku epidemie v České republice nakazilo 1 212 780 lidí, přes 1,055 milionu se z nemoci vyléčilo. Počet zemřelých s covidem v Česku je téměř dvacet tisíc.
Nepolevuje ani vytíženost nemocnic. Hospitalizovaných je kolem 7200, z toho ve vážném stavu bylo ve čtvrtek rekordních 1531 pacientů. Kvůli vysoké zatíženosti nemocnic vláda požádá o pomoc Německo a Polsko. V Česku je nyní podle dat ministerstva zdravotnictví volných čtrnáct procent lůžek na ARO a jednotkách intenzivní péče (JIP), pro pacienty s covidem jich je volných 162. Standardních lůžek s kyslíkem je pro nakažené ještě k dispozici zhruba 650. Další volné kapacity jsou také na takzvaných reprofilizovaných lůžkách, která jsou jinak určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti.
Vážných případů v posledních dnech přibývá, při podzimní vlně bylo v nemocnicích na začátku listopadu přes 8000 nemocných s covidem, počet pacientů ve vážném stavu byl ale nižší, maximem bylo 1200.
Velmi problematická je situace v nemocnicích v Plzeňském kraji, jsou nejvíce zatížené od počátku epidemie. Podle krajského koordinátora lůžkové péče Jana Beneše jsou prakticky vyčerpané kapacity intenzivní péče. „Ve FN Plzeň je 268 pacientů, což z ní činí již po dobu deseti dní nejvytíženější zdravotnické zařízení v České republice,“ upozornil. Část pacientů odesílají nemocnice do jiných krajů. Deset pacientů intenzivní péče odjelo do Prahy, jeden do Jihočeského kraje.
I v Libereckém kraji nemocnice slovy vedoucího lékaře ARO krajské nemocnice Pavla Sedláka fungují „totálně na max“. Pro pacienty v těžkém stavu přidali poslední možné kapacity. „Víc toho nemáme,“ zdůraznil Sedlák. Kraj podle radního pro zdravotnictví Vladimíra Richtera (ODS) žádá o pomoc armádu, ale i Německo a Polsko.
Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie stouplo k pátku zhruba o setinu na 1,19. Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se původně měla v Česku řídit opatření proti šíření nemoci covid-19, zůstává druhý den na 75 bodech. Je tak těsně ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti.
Česko má opět v EU suverénně nejvíce nových případů za 14 dní, ve většině zemí nárůst zvolnil. Nejvíce zemřelých má za 14 dní Slovensko, Česká republika je druhá.
Od 27. prosince se v Česku proti koronaviru očkuje. Od té doby bylo ke čtvrtečnímu večeru podáno podle dat ministerstva skoro 624 tisíc dávek vakcín a přibližně 233 tisíc lidí už dostalo obě potřebné dávky. Ve čtvrtek bylo podáno 19 364 dávek, o zhruba tři sta méně než předchozí čtvrtek.
Od března se má otevřít registrace pro lidi nad 70 let a do očkování se mají na začátku týdne zapojit také praktičtí lékaři, což má proces očkování urychlit. Při registraci lidí nad 70 let k očkování proti covidu nebude přitom rozhodovat pořadí přihlášených, ale věk. Nebude se vyplňovat zdravotní stav, uvedl v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Lék bamlanivimab proti těžkému covidu dostala první pacientka
Ve čtvrtek dostala první pacienta v Česku lék bamlanivimab, který má bránit vážnému průběhu nemoci covid-19. Thomayerova nemocnice ji pak bez komplikací propustila domů, oznámilo její vedení.
Bamlanivimab se píchá do žíly. Lékaři pak hodinu pacienta pozorují, poté odchází domů. Lék dostanou pro nemocné, kteří splní nastavené požadavky, i ostatní nemocnice. Podle zástupců Thomayerovy nemocnice jsou „indikace zatím poměrně omezené“, bamlanivimab označili za průlom v léčbě. Česko by mohlo dostat i lék od firmy Regeneron a další přípravky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale v této souvislosti kritizoval klinickou skupinu ministerstva zdravotnictví za rozhodování o nových lécích proti covidu, považuje její přístup za velice rezervovaný a měl by se změnit. „Mě dost mrzí, že klinická skupina ministerstva zdravotnictví se k těmto lékům staví velice rezervovaně. Indikace byly velice zúžené. Je to chyba,“ uvedl při návštěvě Thomayerovy nemocnice Babiš.
Podle něj Česko dostalo nabídku 10 500 dávek bamlanivimabu, objednalo jich 2500. Léku od firmy Regeneron mohlo získat 20 tisíc dávek a v březnu má dorazit čtyři tisíce dávek, řekl premiér. „Klinická skupina by měla slyšet i na odborné znalosti lidí z jednotek intenzivní péče. Pokud jsme vydali patnáct miliard na roušky a respirátory, nemáme šetřit na těchto látkách,“ dodal Babiš. Podle něj je přístup absurdní. Chce tak o něm mluvit s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO).
Blatný a Dušek očekávají až dvacet tisíc nakažených denně
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) očekává denní přírůstky až dvacet tisíc nakažených. „I když budou opatření nastavena a všechno se podaří, tak i ty nejoptimističtější modely pořád hovoří o tom, že lze předpokládat nárůst až o dvacet tisíc nově diagnostikovaných osob denně jako kulminační bod. A potom teprve nějaký pokles,“ řekl Blatný po čtvrtečním jednání vlády.
Podobné je očekávání ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška. „Udržení stávajících opatření, tlak na jejich dodržování a další posílení mají potenciál šíření nákazy zbrzdit a po asi čtrnácti dnech od zavedení virovou nálož v populaci snižovat. I tak je nutné počítat s minimálně desetidenním nárůstem hodnot od zavedení opatření, přičemž na počátku března denní počty nakažených překročí dvacet tisíc,“ uvedl.
Nová opatření, která ve čtvrtek avizovala vláda, by podle něj měla snížit na nulu školní kontakty, pracovní kontakty by se mohly snížit o dvacet procent i díky posílení práce z domova a podobně je sníží i další omezení volnočasových aktivit. Pokud by se omezení nezavedla, může být podle Duška v březnu průměrně denně nově nakažených více než třicet tisíc lidí. Až sedmnáct procent z nich budou lidé v riziku vážného průběhu nemoci.
Vývoj počtu nových případů covidu-19 odpovídá reprodukčnímu číslu 1,2. Ministerstvo předpokládá, že se bude dál zhoršovat. „V průběhu února došlo k jejímu zrychlení, a to i přes zachování opatření ke snížení počtu osobních kontaktů. Zásadní podíl na zhoršení situace má vzestup a rychlé šíření nových variant koronaviru,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Chystaná přísnější opatření
V následujících třech týdnech chce vláda v Česku vzhledem k sílící pandemii co nejvíc omezit pohyb lidí a kontakty mezi nimi. Kabinet ve čtvrtek večer projednal nová omezení, zatím ale představil jen jejich obrysy. Od pondělí tak zřejmě zakáže až na několik výjimek cestování mezi okresy, uzavře školy a školky a taky část dosud otevřených obchodů. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je k tomu ale nutný nouzový stav, o jeho prodloužení bude sněmovna v pátek jednat.
Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého bude uzavření prvních a druhých tříd zřejmě větší problém pro rodiče než pro školy. Pokud potrvá distanční výuka těchto dětí tři týdny, školy to podle něj dobře zvládnou. „My jako školy to zvládneme. Pro nás distanční výuka první a druhé třídy a třeba čtvrté třídy není vlastně rozdíl,“ dodal s tím, že s uzavřením škol už počítá, i když o něm vláda zatím definitivně nerozhodla.
Podle vedoucí platformy Ředitelky a ředitelé mateřinek Andrey Benešové měla vláda provoz školek omezit už dříve. Situace se v nich od podzimu nadále zhoršila, řekla. V současnosti je podle ní situace v mateřinkách ještě horší než na podzim. „Už vlastně pomalu není školka bez karantény,“ uvedla.
„Divím se, že to (uzavření školek) neudělali už dávno, protože to je vážně semeniště nákazy nejenom kvůli dětem,“ řekla Benešová, která je zároveň ředitelkou Mateřské školy Paculova v Praze 14. Poukázala i na to, že v šatnách se denně ráno i odpoledne setkává velké množství rodičů. Podotkla, že ale chápe, že pro pracující bude nyní uzavření školek komplikace.
Až se školky znovu otevřou, uvítaly by podle ní možnost testování dětí i pedagogů na covid-19 ze slin. Děti podle ní nyní mívají covid-19 bez příznaků a kvůli tomu se infekce často odhalí, až když se rozšíří i mezi učitelky.
Hromadné testování zatím připravuje ministerstvo školství pro základní a střední školy, vláda je původně chtěla v souvislosti s testy otevřít od počátku března, plány však přehodnotila kvůli rychlému růstu počtu nakažených. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) ale objednané testy přesto dorazí. „První dodávka byla lehce pod milion testů. Ta by tu měla být podle plánu,“ řekl. Není jasné, k čemu testy nakonec poslouží. Buď počkají, až bude možné otevřít školy, v úvahu ale podle Hamáčka připadá i využití k testování státních zaměstnanců. „Oboje je možné,“ poznamenal.
Učit se v pondělí nebude ani v pražském Gymnáziu na Zatlance. Nejvyšší správní soud přiznal jejich stížnosti proti rozsudku z tohoto týdne odkladný účinek, potvrdil advokát školy. Gymnázium mělo totiž podle Městského soudu v Praze obnovit denní výuku, protože příslušné krizové opatření vlády vydané kvůli epidemii koronaviru podle něj povstalo z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu.
Žádná nová omezení, o kterých vláda uvažuje, by se naopak neměla dotknout profesionálního sportu. V tuto chvíli se nepočítá ani s uzavřením firem včetně velkých průmyslových provozů, kde se od 1. března spustí plošné testování.
Stát a pojišťovny budou podnikům hradit čtyři testy na osobu za měsíc. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka bude systém nejprve dobrovolný – v průběhu března by pak měl být povinný. Havlíčkovo ministerstvo ale zatím hledá způsob, jak testování prosadit v co největším rozsahu. Zatím totiž bude dobrovolné. Podle odborového předáka Josefa Středuly zaměstnavatelé nemohou pracovníkovi test nařídit, což by podle něj měl změnit zákon.
Havlíček však uvedl, že se „během následujících několika dní“ přejde k povinnému testování. MPO odhaduje, že by se testování mohlo týkat asi 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů. Náklady by činily asi 450 milionů korun.
- Pravděpodobně od 1. března vyhlásí vláda nová přísná opatření:
- - zákaz pohybu mezi okresy
- uzavření mateřských škol a dalších dosud otevřených škol
- nová omezení obchodu a služeb - Omezení potrvá tři týdny.
- Karanténa nově bude 14denní namísto dosavadní 10denní.
- V MHD či obchodech nebude možné používat dvě roušky přes sebe.
- Stát podpoří testování ve firmách, proplatí čtyři testy na osobu za měsíc.
- Vláda požádá o převzetí pacientů s covidem-19 do Německa a Polska.
Poslanci neschválili prodloužení nouzového stavu, vláda vyhlásila nový
Poslanci v pátek odpoledne neschválili žádost menšinového kabinetu ANO a ČSSD o prodloužení nouzového stavu do konce března. Žádost vláda zdůvodnila zrychlováním šíření nákazy koronavirem a hrozícím přetížením nemocnic.
Část opozičních politiků vyzvala vládu, aby místo prodlužování nynějšího nouzového stavu, který opozice považuje za protiústavně vyhlášený, stanovila nový. To se vzápětí stalo. Podle důvodové zprávy je nynější epidemická situace nejhorší od propuknutí pandemie.
Již před jednáním o nouzovém stavu poslanci schválili pandemický zákon ve znění, které jim vrátil Senát. Předpis umožní ministerstvu zdravotnictví a hygienickým stanicím vydávat širší restrikce než nynější zákon o ochraně veřejného zdraví. Senát chtěl opatření svázat s pandemickou pohotovostí, kterou bude moci sněmovna ukončit nebo obnovit.
