Poslanecká sněmovna v pátek odmítla prodloužení nouzového stavu. Vláda tak schválila vyhlášení nového, který bude platit od 27. února do 28. března, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Právě k tomu vládu sněmovna na pátečním jednání vybídla. Pandemický zákon poslanci schválili v senátní verzi, podepsal ho už i prezident Miloš Zeman. Naopak neschválili příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě.
Pro vládní žádost hlasovalo 68 poslanců z vládních ANO a ČSSD. K jejímu schválení bylo zapotřebí 77 poslaneckých hlasů. Sněmovna předtím odmítla také návrh nezařazeného poslance Lubomíra Volného na okamžité zrušení nozového stavu.
Ještě před hlasováním o prodloužení stavu nouze se poslanci shodli, že by ho vláda měla vyhlásit znovu. „Poslanecká sněmovna konstatuje, že po ukončení nouzového stavu k 27. únoru je v návaznosti na šíření nových mutací koronaviru a snižující se kapacitu zdravotního systému v kompetenci vlády vyhlásit nový nouzový stav za účelem přijetí opatření proti šíření epidemie nad rámec pandemického zákona,“ usnesla se dolní parlamentní komora.
Usnesení podpořilo 132 ze 156 přítomných poslanců. Proti byli jen zástupci SPD, dva komunisté a poslanci bez klubového zařazení.
Premiér ještě předtím řekl, že pokud poslanci neschválí prodloužení nouzového stavu, okamžitě svolá vládu. Ta podle něj nouzový stav hned vyhlásí znovu. Nakonec jej také vyhlásila, a to na třicet dní od 27. února.
Prodloužení současného nouzového stavu, který skončí podle poslance KDU-ČSL Marka Výborného nejpozději ze soboty na neděli, opozice odmítla podpořit. Poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který sněmovna odmítla prodloužit. Postup vlády už byl napaden u Ústavního soudu mimo jiné senátory, kteří požádali o zrušení současného nouzového stavu.
Opatření podle nového nouzového stavu by podle opozice měla být řádně zdůvodněna, aby obstála při případném přezkumu Ústavním soudem. Měl by být také stanoven jejich účel. Vláda by měla sněmovnu pravidelně informovat, zda jsou chystaná opatření účinná.
Také předsedovi KDU-ČSL Marianovi Jurečkovi přišlo nevhodné, aby pokračoval současný nouzový stav, který nemusel být vyhlášený úplně správně podle ústavního pořádku. Nechce riskovat, že by ho například zrušil Ústavní soud. „I v těchto těžkých dobách se má respektovat ústava a právní řád České republiky,“ říká Jurečka.
„Revokovat usnesení o nouzovém stavu je protiústavní nesmysl. A taky proti zdravému rozumu. Pokud vládě nestačí pandemický zákon, ať vyhlásí na základě zhoršené situace nouzový stav sama. To je jediná cesta,“ sdělil předseda ODS Petr Fiala.
Nouzový stav potřebujeme
Počet nakažených koronavirem i po zavedení přísnějších opatření podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) stoupne v příštím jednom až dvou týdnech na zhruba 20 tisíc denně, poté se ale sníží. Pokud by platil jen pandemický zákon, bylo by to nad 20 tisíc nakažených denně přinejmenším po celý březen. V případě rozvolnění by se počet nakažených vyšplhal na 35 tisíc denně, řekl ministr během rozpravy.
„Musíme počítat s tím, že v průběhu přelomu února a března, to znamená v příštím jednom až dvou týdnech, bude situace znamenat další kulminaci k hodnotám kolem 20 tisíc nově diagnostikovaných osob denně a z toho vyplývající zátěž nemocnic,“ uvedl ministr. Ve druhé polovině března by se nárůst počtu pacientů s nemocí covid-19 měl vrátit na nynější úroveň, řekl Blatný.
Vláda proto plánuje nad rámec současných opatření omezit pohyb lidí a kontakty mezi nimi, potvrdil ministr. Od pondělí kvůli tomu chce s výjimkami zakázat pohyb lidí mezi okresy, zavést povinné nošení respirátorů, povinné antigenní testování ve firmách, uzavření všech škol včetně mateřských nebo „omezení prodeje na nezbytně nutné zboží“. V platnosti má zůstat zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 05:00.
Kabinet kvůli tomu potřebuje podle ministra prodloužit nouzový stav. Bez nouzového stavu nelze zakázat noční vycházení, omezit pohyb mezi okresy nebo redukovat prodej, uvedl Blatný.
Pandemický zákon
Vedle debaty o prodloužení nouzového stavu sněmovna schválila v senátní verzi pandemický zákon. Ten už podepsal i prezident Miloš Zeman.
Zákon umožní ministerstvu zdravotnictví a hygienickým stanicím vydávat širší restrikce než nynější zákon o ochraně veřejného zdraví. Senát chtěl opatření svázat s pandemickou pohotovostí, kterou budou moct poslanci ukončit nebo obnovit.
Ministerstvo a stanice budou moci výslovně omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu.
Bez senátního návrhu by poslanci nemohli vůči opatřením ministerstva a hygienických stanic nijak zasáhnout. Platila by, byť by dolní komora pandemickou pohotovost zrušila. Stěžejní části zákona budou účinné do konce února příštího roku.
Souhlasu vlády budou podle schválených senátních úprav podléhat nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Podle pandemického zákona se navíc nebudou smět omezovat zejména veřejná shromáždění svolaná podle příslušného zákona, což původní sněmovní znění předlohy umožňovalo.
Horní komora navrhla změnit i bonus k nemocenské pro lidi v nařízené karanténě, aby se jí kvůli snížení příjmů nevyhýbali. Senát prosazuje prodloužení doby vyplácení příspěvku až 370 korun denně z deseti dnů na dva týdny. Posoudí i senátní úpravy příspěvku lidem v karanténě.
Příspěvek zamítnut
Poslanecká sněmovna naopak neschválila příspěvek až 370 kroun pro lidi, kteří musejí nastoupit do karantény. Pro prosazení chyběl vládní koalici jenom jeden hlas. Zdrželi se tři poslanci hnutí ANO. Sněmovna nejprve neschválila senátní verzi s pozměňovacím návrhem a měla hlasovat o tom, že setrvává na svojí verzi. K tomu bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro jich ale hlasovala jen rovná stovka. Vládní návrh tak definitivně končí.
Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka uvedl, že poslanci budou muset hlasovat o této takzvané izolačce někdy jindy. Výsledek pátečního hlasování přičítá tomu, že desítka poslanců ČSSD a ANO je v karanténě.
Lidem v nařízené karanténě měl přinést příspěvek k náhradě mzdy po dobu deseti dnů. Senát chtěl prodloužit tuto dobu až na 14 dní. Chtěl také vypustit z předlohy některá ustanovení, která se do ní dostala ve sněmovně na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD. Opoziční poslanci i senátoři je označovali za přílepky. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je naopak hájila.
Šlo hlavně o povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná místa a dohody mimo pracovní poměr. Kritici těchto návrhů upozorňovali například na to, že hlášení dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti by postihlo například sdružení vlastníků bytových jednotek nebo třeba církve, které si najmou varhaníka na bohoslužbu.
Maláčová hájila tyto pozměňovací návrhy. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce.
Maláčová příspěvek pro lidi, kteří se vrátí ze zahraničí, odmítla
Ministryně odmítla i Senátem navrhované rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátili ze zahraničí. Upozorňovala na to, že by příspěvek dostávali i lidé, kteří byli na dovolené a potom museli do karantény. Výhrady ohledně přílepků, tedy změn nesouvisejících s návrhem zákona, jsou podle ní zástupný argument, a opakovala, že takzvaná izolačka měla být nástroj jak dostat epidemii pod kontrolu.
„Já jsem chtěl říct, že to není motivace, ale to je skoro spíš stimulace pro to, aby ti lidé do té práce nechodili,“ řekl poslanec ANO Pavel Juříček, který se při hlasování zdržel. „Když už jsem se ptal dokonce ve své firmě dělníků, tak řekli: Hele šéfe, máme vás rádi, ale když už nám bude stát dávat takovéhle peníze, tak my už sem nebudeme chodit vůbec,“ řekl. Návrh označil za nešťastný.
Podnikatelů a firem se zastala i poslankyně KSČM Květa Matušovská, která upozorňovala na to, že zaměstnavatelům přibudou administrativní povinnosti a zatíží to jejich zaměstnance, kteří mají na starosti mzdovou agendu.
„Udělejte si pořádek u svých poslanců a dejte nám pokoj,“ reagoval na emotivní vystoupení Maláčové poslanec TOP 09 Dominik Feri. Jan Skopeček z ODS kladl vinu za výsledek hlasování poslankyni ČSSD Aleně Gajdůškové, která do předlohy prosadila takzvané přílepky. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek poznamenal, že jakmile vláda návrh předloží bez přílepků, projde sněmovnou jako „nůž máslem“.
Sněmovna v pátek opět nerozhodla o senátním vetu novely, která zavádí až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování proticovidových restrikcí.
