Senát chce v zákonu svázat restrikce s pandemickou pohotovostí. Předlohu vrátil do sněmovny

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Pravomoc vydávat širší restrikce k omezení šíření covidu-19 mají dostat ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav.

Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti sněmovny je zrušit. Stěžejní části zákona přitom mají být účinné do konce února příštího roku.

Horní komora také chce, aby souhlasu vlády podléhaly nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Senát se rovněž postavil proti tomu, aby se podle pandemického zákona mohla omezovat zejména shromáždění svolaná podle příslušného zákona.

Vystrčil vyzdvihl, že předloha byla společným dílem koalice a opozice

Blatný v Senátu uvedl, že případné nepřijetí zákona by pokládal za riziko, byť vláda bude chtít, aby nouzový stav neskončil sobotou. „Bude záležet na rozhodnutí sněmovny,“ připomněl ministr.

V Senátu se o pandemickém zákoně rozhořela dlouhá debata. „Sněmovna schválila roční neomezený diktát vlády a ministerstva zdravotnictví,“ kritizoval znění vycházející z dohody vlády a většiny sněmovní opozice Michael Canov (SLK). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) souhlasil s tím, že předloha vznikla překotně. Vyzdvihl však, že byla společným dílem koalice a opozice. Canovovi vzkázal, že neomezeným diktátorem je vláda při nouzovém stavu.

Senátoři Václav Láska (SEN 21) a Jan Horník (STAN) označili předlohu za paskvil. Miluše Horská z lidoveckého klubu varovala před podle ní nejednoznačnými pasážemi zákona, když vláda by podle ní případně mohla nařídit povinné testování na covid-19 a očkování proti nemoci. „Taháme tady hodně žhavé brambory z ohně,“ soudí.

Senát schválil jen úpravy, které někteří členové horní komory označovali za minimalistické. Je pravděpodobné, že sněmovna tyto úpravy potvrdí a návrh zákona dostane ještě v pátek k podpisu prezident Miloš Zeman.

Senát zamítl snížení horních hranic postihů

Horní komora zamítla návrhy ústavně-právního výboru, které se týkaly například snížení horních hranic postihů, i soubor úprav pirátského senátora Lukáše Wagenknechta. Senátor mimo jiné chtěl, aby opatření nesměla omezit obchod a služby, ale mohla stanovit jen podmínky provozu, a aby součástí každé restrikce byly náhrady vázané na ztrátu tržeb.

Na návrh Miroslavy Němcové (ODS) poděkovala horní komora Izraeli za poskytnutí pěti tisíc dávek vakcíny Moderna a rovněž Polsku a Německu za nabídku míst v tamních zdravotnických zařízeních pro české pacienty.

Vyřazení pandemického zákona z programu neprošlo

Místopředseda horní komory Jan Horník (za STAN) navrhoval vyřazení předlohy z programu. Návrh nakonec nebyl přijat, zvedlo pro něj ruku jen 14 senátorů. Senátoři za Starosty také neúspěšně požadovali, aby komora pandemický zákon projednávala v řádném, nikoliv zkráceném, jednání.

Odložit projednávání pandemického zákona, který má umožnit vydávat opatření mimo nouzový stav, chtěli někteří senátoři kvůli prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten uvedl, že vláda požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli eskalaci epidemie koronaviru. Podle Lásky by odklad umožnil pandemický zákon lépe upravit.

Senát vyzval vládu k narovnání podmínek pro podnikatele postižené epidemií

Ještě před projednáváním pandemického zákona přijali senátoři usnesení k dotačním programům státu pro podporu podnikatelů. Senát se usnesl na tom, že je podpora nedostatečná, selektivní a nespravedlivá mezi sektory. Cílí tak například pouze na uzavřené provozovny, a ne na celý dodavatelský řetěz, stát se podle usnesení také v žádostech ptá na údaje, kterými už disponuje.

Horní komora proto vládu vyzvala k upuštění od „plánu kompenzací založených na problematickém přepočtu podpory přes počet zaměstnanců na hlavní pracovní poměr“. Naopak by kabinet měl podpořit podnikatele „na principu náhrady veškerých prokazatelných nákladů nebo na principu ušlých tržeb“ a programy nastavila podobně jako kompenzační bonus pro živnostníky. Vládě Senát vytkl také chybějící vize po konci krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 5 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 5 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 6 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 10 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 13 hhodinami
Načítání...