Senát chce v zákonu svázat restrikce s pandemickou pohotovostí. Předlohu vrátil do sněmovny

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil. 

Pravomoc vydávat širší restrikce k omezení šíření covidu-19 mají dostat ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav.

Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti sněmovny je zrušit. Stěžejní části zákona přitom mají být účinné do konce února příštího roku.

Horní komora také chce, aby souhlasu vlády podléhaly nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Senát se rovněž postavil proti tomu, aby se podle pandemického zákona mohla omezovat zejména shromáždění svolaná podle příslušného zákona.

Vystrčil vyzdvihl, že předloha byla společným dílem koalice a opozice

Blatný v Senátu uvedl, že případné nepřijetí zákona by pokládal za riziko, byť vláda bude chtít, aby nouzový stav neskončil sobotou. „Bude záležet na rozhodnutí sněmovny,“ připomněl ministr.

V Senátu se o pandemickém zákoně rozhořela dlouhá debata. „Sněmovna schválila roční neomezený diktát vlády a ministerstva zdravotnictví,“ kritizoval znění vycházející z dohody vlády a většiny sněmovní opozice Michael Canov (SLK). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) souhlasil s tím, že předloha vznikla překotně. Vyzdvihl však, že byla společným dílem koalice a opozice. Canovovi vzkázal, že neomezeným diktátorem je vláda při nouzovém stavu.

Senátoři Václav Láska (SEN 21) a Jan Horník (STAN) označili předlohu za paskvil. Miluše Horská z lidoveckého klubu varovala před podle ní nejednoznačnými pasážemi zákona, když vláda by podle ní případně mohla nařídit povinné testování na covid-19 a očkování proti nemoci. „Taháme tady hodně žhavé brambory z ohně,“ soudí.

Senát schválil jen úpravy, které někteří členové horní komory označovali za minimalistické. Je pravděpodobné, že sněmovna tyto úpravy potvrdí a návrh zákona dostane ještě v pátek k podpisu prezident Miloš Zeman.

Senát zamítl snížení horních hranic postihů

Horní komora zamítla návrhy ústavně-právního výboru, které se týkaly například snížení horních hranic postihů, i soubor úprav pirátského senátora Lukáše Wagenknechta. Senátor mimo jiné chtěl, aby opatření nesměla omezit obchod a služby, ale mohla stanovit jen podmínky provozu, a aby součástí každé restrikce byly náhrady vázané na ztrátu tržeb.

Na návrh Miroslavy Němcové (ODS) poděkovala horní komora Izraeli za poskytnutí pěti tisíc dávek vakcíny Moderna a rovněž Polsku a Německu za nabídku míst v tamních zdravotnických zařízeních pro české pacienty.

Vyřazení pandemického zákona z programu neprošlo 

Místopředseda horní komory Jan Horník (za STAN) navrhoval vyřazení předlohy z programu. Návrh nakonec nebyl přijat, zvedlo pro něj ruku jen 14 senátorů. Senátoři za Starosty také neúspěšně požadovali, aby komora pandemický zákon projednávala v řádném, nikoliv zkráceném, jednání.

Odložit projednávání pandemického zákona, který má umožnit vydávat opatření mimo nouzový stav, chtěli někteří senátoři kvůli prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten uvedl, že vláda požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli eskalaci epidemie koronaviru. Podle Lásky by odklad umožnil pandemický zákon lépe upravit.

Senát vyzval vládu k narovnání podmínek pro podnikatele postižené epidemií

Ještě před projednáváním pandemického zákona přijali senátoři usnesení k dotačním programům státu pro podporu podnikatelů. Senát se usnesl na tom, že je podpora nedostatečná, selektivní a nespravedlivá mezi sektory. Cílí tak například pouze na uzavřené provozovny, a ne na celý dodavatelský řetěz, stát se podle usnesení také v žádostech ptá na údaje, kterými už disponuje.

Horní komora proto vládu vyzvala k upuštění od „plánu kompenzací založených na problematickém přepočtu podpory přes počet zaměstnanců na hlavní pracovní poměr“. Naopak by kabinet měl podpořit podnikatele „na principu náhrady veškerých prokazatelných nákladů nebo na principu ušlých tržeb“ a programy nastavila podobně jako kompenzační bonus pro živnostníky. Vládě Senát vytkl také chybějící vize po konci krize.