Sněmovní strany chtějí zachovat vyšší volební práh pro koalice

Sněmovní strany se na úterní schůzce shodly, že pro úpravu volebního zákona použijí poslanecký návrh KDU-ČSL, který je již ve sněmovně. Informovali o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Novela se tak vyhne vládnímu legislativnímu procesu, což ušetří čas. Shoda je i na tom, že by koalice stran měly pro vstup do sněmovny získat více než pět procent hlasů, existuje ale víc návrhů. Podle šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) by se mělo sejít vedení sněmovny, Senátu a parlamentních frakcí a na změnách volebních pravidel se dohodnout.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Špičky sněmovních stran debatovaly o nové podobě volebního zákona

Okamura uvedl, že shoda je na zachování aditivní klauzule pro koalice. Ústavní soud minulý týden v rámci svého rozhodnutí zrušil požadavek, aby koalice potřebovaly pro vstup do sněmovny vždy o pět procentních bodů více za každou zúčastněnou stranu. „Je to o číslech, ale většina se kloní k sedmi, devíti a jedenácti procentům,“ uvedl Hamáček. Padly i další návrhy, SPD prosazuje variantu 9 procent pro dvojkoalici a 13 pro trojkoalici. Strany se podle Okamury shodují, že klauzule zajistí větší stabilitu sněmovny, aby nehrozily časté předčasné volby.

Podle senátora a předsedy ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) se Ústavní soud v minulosti zabýval právě i variantou sedmi, devíti a jedenácti procent. „Řekl, že je přijatelná a v Senátu na tom celkem shoda panuje. Otázkou je, zda to nějakým způsobem nemůže ovlivnit výsledek voleb, protože už teď je volební kampaň, už teď se mohou tvořit koalice a pokud bychom měnili v průběhu hry pravidla, tak by to někdo mohl napadnout u Ústavního soudu, případně u Nejvyššího správního soudu, že ty volby nebyly právoplatné, “ upozornil Goláň.

Podle členky ústavně-právního výboru Heleny Válkové (ANO) je momentálně nejdůležitější nalézt shodu. „Bez absolutní shody, která bude vyjádřena tím, že většina v Poslanecké sněmovně i většina v Senátu řekne ano, nebudeme mít novelu volebního zákona a jsme v krizi,“ varovala.

Video 90’ ČT24 - Jednání o podobě volebního zákona
video

90’ ČT24 – Jednání o podobě volebního zákona

Bonus pro vítěze voleb

Shoda nepanuje nad otázkou, zde by měl existovat bonus pro vítěze voleb a jakou by měl mít podobu. „Když říkám, že bonus ano, tak tím vůbec neříkám, že je to tak důležité, že bychom necouvli, kdybychom viděli, že ten konsenzus nebude,“ řekla Válková s tím, že za drobný bonus považuje pět mandátů.

Debatuje se také o tom, kolik by mělo být volebních obvodů. Hnutí ANO je pro to, aby byla celá republika jedním obvodem, ostatní subjekty jsou pro větší počet, uvedl Okamura. „Většina se kloní k systému 14 krajů, ale nejen ANO zmiňovalo jeden,“ konstatoval Hamáček, který schůzku svolal a od všech stran zjišťoval stanoviska ke konkrétním parametrům. Podle předsedy STAN Víta Rakušana se ale „nakonec v diskusi ukázalo, že k počtu 14 volebních obvodů jsou schopny přistoupit všechny strany“.

Také předsedkyně stálé sněmovní komise pro ústavu Kateřina Valachová (ČSSD) předpokládá, že se strany vesměs shodují na tom, že by krajské uspořádání mělo zůstat, i na tom, že by volební koalice měly získat vyšší podíl hlasů než pět procent, aby se dostaly do sněmovny.

Zásadní otázkou podle ní je, jak dosáhnout co nejpoměrnějšího rozdělení hlasů, což považuje za hlavní cíl nynějších jednání. „Aby síla hlasu každého z nás voliče a voličky byla stejná, měla stejnou váhu, ať jsme z Bruntálu, Brna nebo z krásné Prahy,“ uvedla.

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) je ale přesvědčen, že Ústavní soud svým rozhodnutím nevynucuje striktní poměrný systém bez jakýchkoli většinových prvků. „Ústavní soud nám vytýkal, že nerovnoměrnost zejména v posledních volbách (…) byla vysoká. Ale nemyslím, že musíme jít nutně do systému, který bude absolutně poměrný a nebude v něm žádný bonus pro větší,“ poukázal. 

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že předpis by měl absolvovat úvodní čtení tak, aby druhé připadlo na začátek března. Strany mají ambici do té doby najít shodu na komplexním pozměňovacím návrhu. Do Senátu by pak měl předpis ze sněmovny putovat ještě v březnu. Kateřina Valachová, ale i místopředseda Senátu Jiří Růžička (STAN) věří, že by do konce dubna mohlo být vše schváleno.

Jako nosič chtějí strany využít poslaneckou volební novelu, kterou předložila KDU-ČSL v roce 2019 a která ještě čeká na první čtení. „Výrazně bychom tím ušetřili v první fázi čas a mohli bychom to dobře stihnout,“ poznamenal předseda ODS Petr Fiala. Strany se shodly, že nikdo nebude tento fakt politicky využívat, předpis bude pouze „prázdnou schránkou“, do které se vloží kompromisní návrh. Pokud by se mělo čekat na vládní předlohu, zdržel by se legislativní proces například meziresortním připomínkovým řízením.

Hamáček úterní jednání označil jako úspěšné. „Účelem bylo zmapovat terén a zjistit, jestli je možné najít dohodu. První závěr je, že je vůle dohodu najít a našli jsme i nosič,“ uvedl. Využití lidoveckého návrhu je podle něj v zájmu všech stran, protože bude projednávání rychlejší.

Senát chce 14 volebních krajů

O volebním zákoně jednali v úterý také senátoři. Všechny kluby se podle předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) shodly na tom, že chtějí zachovat čtrnáct volebních krajů. Současně se senátoři dohodli na tom, že nechtějí klást nepřekročitelné podmínky.

„Shodli jsme se na tom, že si nebudeme jako Senát klást žádné nepodkročitelné požadavky a že jsme skutečně připraveni se s Poslaneckou sněmovnou bavit takovým způsobem, abychom našli co možná nejlepší řešení,“ tlumočil Vystrčil výsledky jednání.

Nad možnými cestami by se podle něj měly sejít expertní skupiny a poté by se měla na půdě Senátu uskutečnit schůzka vedení sněmovny, senátu, šéfů poslaneckých klubů a také šéfů senátorských klubů.

Jednání obou komor by se mohlo podle Vystrčila uskutečnit už příští týden, nebo v týdnu následujícím. Záležet bude na tom, jaké změny se v komorách povede předjednat i za přispění ústavních komisí a ústavně-právních výborů. Podle předsedy senátorů STAN Petra Holečka by sněmovna mohla novelu schválit v dubnu tak, aby dala Senátu dost času na její projednání. Na volebních úpravách se sněmovna a Senát musejí shodnout.

Vedení horní komory navrhuje korespondenční volbu

Senátoři se budou snažit o to, aby se součástí chystané volební novely stalo také zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí, pokud to bude možné, uvedl Vystrčil po jednání vedení Senátu a jeho frakcí.

„Pro podzimní sněmovní volby je to teda velký otazník. Myslela jsem, že se opravdu budeme držet toho, co v tom nálezu je, a tohle už je přesně ten kreativní prvek, který bychom si měli nechat pro kvalitně a důkladně systematicky připravenou novelu volebního zákona,“ řekla Válková s tím, že zároveň chápe potřeby Čechů žijících v zahraničí.

Ústavní soud zrušil minulou středu část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Nově také koalicím stran stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Případná novela se uplatní již i při letošních sněmovních volbách.