Vláda chce na tři týdny zakázat pohyb mezi okresy a zavřít školky. V pátek kvůli tomu požádá o delší nouzový stav

Vláda chce zakázat pohyb mezi okresy s výjimkou cest do práce či k lékaři, uzavřít mateřské a základní školy a dále omezit obchody a služby, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Konkrétní podobu představí vláda v pátek, nejprve chce jednat s opozicí. Podle Babiše mají opatření snížit mobilitu obyvatel, trvat by měla tři týdny. Vláda v pátek požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, bez něj se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nové restrikce neobejdou. Pokud prodloužení nouzového stavu ve sněmovně projde, nejspíše začne uzávěra okresů platit od pondělí 1. března.

  • Pravděpodobně od 1. března vyhlásí vláda nová přísná opatření:
  • - zákaz pohybu mezi okresy
    - uzavření mateřských škol a dalších dosud otevřených škol
    - nová omezení obchodu a služeb
  • Omezení potrvá tři týdny.
  • Karanténa nově bude 14denní namísto dosavadní 10denní.
  • V MHD či obchodech nebude možné používat dvě roušky přes sebe.
  • Stát podpoří testování ve firmách, proplatí čtyři testy na osobu za měsíc.
  • Vláda požádá o převzetí pacientů s covidem-19 do Německa a Polska.

Vláda připravuje zpřísnění opatření, jejich základem bude uzavření všech okresů, jejich hranice nebude možné překročit až na několik výjimek, jako je cesta do práce nebo péče o blízké. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) bude na dodržování zákazu dohlížet policie.

Doma zřejmě zůstanou i všechny děti. „Počítá se s uzavřením školek, škol a dětských skupin,“ uvedl Andrej Babiš. Otevřené by měly zůstat pouze vybrané školy pro děti zdravotníků a příslušníků integrovaného záchranného systému. „Shodně s tím, co je patrno z britských ostrovů, se nová mutace velice rychle šíří i mezi dětmi, včetně těch malých,“ zdůvodnil uzavření zbylých škol ministr zdravotnictví Jan Blatný. Žádná nová omezení by se naopak neměla dotknout profesionálního sportu.

Blatný dodal, že vláda chystá i výrazné pozavírání obchodů, které jsou nyní otevřené, zbudou jen nezbytně nutné provozy. Konkrétní výjimky, které zůstanou, ale nechtěl zatím jmenovat, nebylo by to podle něj korektní. Momentálně jsou kromě prodejen potravin, drogerie či lékáren v provozu například i železářství, květinářství, papírnictví nebo prodejny dětských oděvů.

Přehled okresů ČR
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle premiéra je cílem minimalizovat kontakty mezi lidmi, a to na další tři týdny. Důvodem je, že „máme dramatický nárůst v nemocnicích“, uvedl předseda vlády. „Potřebujeme na tři týdny omezit mobilitu obyvatelstva, protože nové mutace jsou skutečně agresivní,“ dodal.

První, komu Babiš konkrétní podobu opatření představí, budou zástupci opozičních stran, s nimiž se sejde v pátek v 8:30. Bude od nich chtít podporu pro prodloužení nouzového stavu. „Opatření, která chceme udělat, není možné bez nouzového stavu realizovat,“ řekl. Veřejnost vyzval, aby se přes všechny výhrady snažila „na tři týdny maximálně minimalizovali kontakty“.

Vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček je přesvědčen, že třítýdenní uzávěra okresů významně pomůže. „Pokud to všichni vydrží v následujících třech týdnech, potom začne postupné rozvolňování. V kombinaci s očkováním a masivním testováním (…) věříme, že se začneme dostávat za horizont problému,“ řekl Havlíček v Událostech, komentářích. 

Opozice má výhrady k prodloužení nouzového stavu, chce raději nový

Podle předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) může nastat problém s přístupem lidí. „Zásadní problém, který máme, je přeplněná kapacita nemocnic. (…) Vláda bude muset přijít s opatřeními, ale má problém, že dlouhodobě poztrácela důvěru lidí tím, že některá opatření postrádala smysl, dělala se v době, kdy to smysl nedávalo,“ míní. Do přesvědčování se proto podle něj bude muset zapojit i opozice.

Opoziční politici akcentovali, že premiérem avizované restrikce znamenají velký zásah do svobody občanů, ale s výjimkou místopředsedy SPD Radima Fialy se nevyslovili jednoznačně proti nim. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ovšem upozornil, že opozice zatím nedostala žádné textové podklady k avizovanému pátečnímu jednání a prakticky vše, co nevládní politici vědí, se doslechli na čtvrteční tiskové konferenci vlády.

Fialovi se nelíbí ani to, jak rychle se plány vlády mění. „Před třemi dny jsme mluvili o tom, že pustíme děti do škol,“ upozornil poté, co vláda avizovala, že naopak zavře i školky.

Především je ale opozice zdrženlivá k plánované žádosti o prodloužení nouzového stavu. SPD je jasně proti němu, další strany spíše než se samotným pokračováním mají problém s tím, jak byl nynější nouzový stav vyhlášen. Odkazují na vyjádření některých ústavních právníků, kteří se domnívají, že vyhlášení nového nouzového stavu bez jeho nového zdůvodnění poté, co Poslanecká sněmovna nepovolila pokračování předchozího nouzového stavu, by mohlo být protiústavní.

Část opozičních politiků proto dává najevo, že by považovali za nejlepší, kdyby vláda znovu vyhlásila nový nouzový stav a tentokrát jej i nově odůvodnila. Vyslovila se pro to například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

„Nedovedu si představit, že bychom ho prodlužovali, ale dovedu si představit, že by vláda přišla s novou variantou,“ uvedla Konečná.

Předseda vlády je však přesvědčen, že k tomu není důvod a nynější nouzový stav je v pořádku. „To je bitva nějakých právních názorů, naši legislativci si myslí, že ten nouzový stav, který jsme vyhlásili na základě žádosti hejtmanů, je v souladu se zákony,“ poznamenal Babiš.

Komunisté ani SPD pak v pátek nepodpoří pandemický zákon, který se s požadavkem na technickou úpravu vrátil ze Senátu, naopak Piráti i koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) dali najevo, že budou hlasovat pro něj. Podle Jana Blatného ale pandemický zákon pro všechna chystaná opatření nestačí, nelze podle něj například omezit pohyb lidí.

Karanténa bude opět čtrnáctidenní

Ministr zdravotnictví Jan Blatný upozornil po zasedání vlády, že se v souvislosti s novými variantami koronaviru vrátí také čtrnáctidenní karanténa, a to „s ohledem na nově se šířící mutace“. V Česku se rozšířila britská varianta, ve čtvrtek byl potvrzen také první případ jihoafrické mutace.

Do karantény nemusí nyní ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil. Od března do karantény nebudou muset ani lidé, kteří už byli očkováni oběma dávkami vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů.

Zároveň se kabinet shodl na žádosti o pomoc s péčí o pacienty nakažené covidem-19 adresované Německu a Polsku. Podle Blatného je cílem pomoc desítek až sta lůžek. „Budeme se také snažit na situaci reagovat tak, aby v nezbytném případě bylo možno využít pomoci i od našich dalších sousedů, kteří ji nabízejí,“ řekl Blatný.

Přehraniční pomoc bude podle něj nutná, protože i kdyby nová opatření zabrala, nárůst počtů nakažených se nezastaví okamžitě. „Nejoptimističtější modely hovoří o tom, že lze předpokládat nárůst až o 20 tisíc nově diagnostikovaných osob denně jako kulminační bod. A potom teprve nějaký pokles,“ zdůraznil ministr zdravotnictví.

Poněkud se od pondělí opět zpřísní i pravidla pro nošení ochranných pomůcek. Ve veřejné dopravě či obchodech podle ministra zdravotnictví nebudou již stačit zdravotnické roušky, byť dvě přes sebe. Každý tedy bude muset mít respirátor.

Testování ve firmách: Stát proplatí čtyři testy měsíčně na člověka

Vláda také ve čtvrtek projednala podporu testování ve firmách, podle Karla Havlíčka budou pojišťovny hradit čtyři testy na každého zaměstnance měsíčně. V první fázi bude systém dobrovolný, později povinný, upřesnil Havlíček. Od počátku bude povinné hlásit všechny pozitivně testované pracovníky hygienickým stanicím. Ministerstvo zdravotnictví podle Havlíčka zveřejňuje seznam dodavatelů testů, které mohou firmy oslovit.

Pro masivní testování ve firmách se vyslovuje opozice, požadují ho například Piráti a Starostové a nezávislí. Opatření by podle nich mohlo být jedním z řešení nelepšící se pandemické situace. Posílení testování opakovaně požadovali také zaměstnavatelé.

Hejtman Kuba však varoval před přeceňováním testování a neodbornými odběry. „Čím budou jednodušší testy, čím méně invazivní, tím větší poneseme riziko, že budou ukazovat negativní výsledky v případě, že bude člověk pozitivní,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 6 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 7 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...