Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v osmdesáti procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Tak špatnou situaci podle něj předchozí generace nezažily.
Do letošního roku vstupuje Česko v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché. Kvůli kumulaci srážkového deficitu a zvyšující se teplotě jde o situaci, kterou předchozí generace nezažily. Situace je o to horší, že je teprve duben, kdy v minulosti tál sníh na horách, a toky byly plné vody.
Aktuálně je například ve Vltavě v Praze dvaadvacet procent měsíčního průměru, v Labi v Ústí nad Labem pak bylo dvacet osm procent průměru. V povodí Moravy v dubnu některé drobné toky úplně vyschly.
„V řece Moravě protéká jen okolo dvaceti procent běžného dubnového průtoku,“ řekl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Hladiny vodních toků podle něj vykazují setrvalou tendenci, případně lehký pokles.
„Nejhorší situace je na řece Romže ve stanici Stražisko, vykazuje tři procenta obvyklého stavu, dále Velička ve Strážnici nebo Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí,“ vyjmenoval mluvčí. Parametry jsou tak horší než ve velmi suchém roce 2018.
Zatímco zemědělské sucho může zmizet rychle, půda se nasytí po kratším období dešťů, do spodních pater půdy a hlouběji se voda bude naplňovat dlouho.
„V některých krajích nám kumulativně za posledních šest let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí šedesát procent ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezoně,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho je současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.
Obce už začaly omezovat odběr vody
Například v několika obcích na Brněnsku a Blanensku už teď platí omezení ve spotřebě pitné vody. „Jde o obce, v kterých je nedostatečný vodní zdroj dlouhodobým problémem a kvůli srážkově chudým rokům není šance, že by se přes zimu voda doplnila. I nadále tak Vodárenská akciová společnost, která zdroje spravuje, naváží v cisternách vodu do vodojemů,“ řekla mluvčí vodárenské společnosti Iva Librová.
Obce omezily spotřebu pitné vody na sto litrů na osobu za den. Lidé nesmějí používat pitnou vodu pro napouštění bazénů a jakékoli zavlažování. Vodu je možné používat pouze pro pití a k hygieně.
Vědci řeší, jak zavlažit pole pomocí drenáží
Drenážní systémy vznikaly v minulých dekádách s cílem odvodnit příliš zamokřená pole, teď vědci hledají efektivní způsoby, jak naopak využít drenáž k udržení vody v suché zemědělské krajině. Na pětiletém projektu se podílejí také pracovníci Mendelovy univerzity v Brně.
Rozlišují se přitom dva druhy staveb: buď pracují jen s přirozeně přitékající vodou anebo přivádí do regulační drenáže třeba vodu z řeky. Stavba regulační drenáže je složitější varianta, avšak zcela nahrazuje závlahu. Regulační prvky umožňují vzdutí vody například šedesát až osmdesát centimetrů pod úroveň terénu.
„Působí to jako závlaha, protože se však s regulačními prvky dá nadále manipulovat, umožní to v případě potřeby také odvodnění pozemku, a tedy i vypuštění této 'podzemní vodní nádrže',“ řekla Milada Šťastná, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Navržená řešení neomezí způsob využívání pozemku, zdůraznila Šťastná. Výsledky pětiletého projektu, který podpořila Národní agentura pro zemědělský výzkum částkou víc než šestnáct milionů korun, budou známé v roce 2023.
Je třeba využít veškerou vodu, která „spadne“
Na 12. května ministr životního prostředí svolal Národní koalici pro boj se suchem, se zástupci krajů a obcí chce řešit krizové scénáře a připravenost na zásobování pitnou vodou.
Ministerstvo loni podpořilo víc než čtyři tisíce šest set projektů s náklady přes dvě miliardy korun, aktuálně jsou otevřené výzvy za dvě a půl miliardy korun, což by mohlo znamenat další tři tisíce projektů. Ministr Brabec vyzval samosprávy, aby se do akcí, které by vodu v krajině mohly zadržet, zapojily. Úřad jedná s ministerstvem financí o navýšení investic do boje se suchem o tři a půl miliardy.
Nově přidá sto milionů korun na program malá Dešťovka. Program slouží pro pořízení nádrží, které mohou v domácnostech pomoci zadržet a následně využít dešťovou vodu. I v souvislosti s dalšími projekty Richard Brabec zdůraznil, že je v současnosti důležité využít veškerou vodu, která „tady spadne“.
Ministerstvo životního prostředí také oznámilo, že přidá sto milionů korun na výsadbu stromů, kterých se dříve zavázalo vysadit deset milionů. Zvedne také podporu pro přípravu zelených střech z pěti set korun na metr čtvereční na osm set korun.
