Bez ruského plynu a ropy se obejdeme. Rusko bez jejich prodeje ne, říká Bartuška

Nahrávám video

Vláda deklaruje, že vzhledem k vrbětické kauze nepustí do tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany zájemce z Ruska. To by podle velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nemělo tendr ohrozit. Obávat se podle něj nemusíme ani případného „utažení kohoutků“ s ropou a plynem, Kreml je totiž na prodeji závislý a Evropa už ukázala, že se bez dodávek dokáže obejít. Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozornil, že Rusko se stále více izoluje, což vede k jeho zaostávání za srovnatelnými ekonomikami Asie i Latinské Ameriky.

Podle zvláštního velvyslance pro energetickou bezpečnost Bartušky nehrozí, že by po vyřazení Rosatomu hrozil konec celého tendru na dostavbu Dukovan. Za klíčové považuje najít politickou shodu a pak zajistit financování.

„Na světě je řada států, které umí postavit jadernou elektrárnu. Projekt bude složitý s kýmkoliv, ať už vybereme Francouze, Američany nebo Korejce. Rusové nebo Číňani by byli ještě dodatečná další složitost navíc. Politická a bezpečnostní,“ uvedl.

Žádnou hrozbu nevidí ani v tom, že by jaderné elektrárně došlo palivo. Zásoby má na tři roky a pak umí koupit další případně odjinud. „Máme vcelku unikátní znalosti, díky tomu, že reaktor v Dukovanech i v Temelíně se vyráběl u nás, ve Škodě Plzeň. Jak UJV Řež, tak samotný ČEZ mají znalost takzvané reaktorové mřížky, čili jsme schopni si to palivo objednat poměrně přesně, o to bych se vcelku nebál. Ani pro palivo pro Temelín. Myslím si, že v tomhle směru vydíratelní nejsme,“ uvedl Bartuška.

Ropa a plyn

Strach není podle diskutujících na místě ani v případě dodávek ropy a zemního plynu. Bartuška připomněl, že jsou to přesně dva roky, co se 19. dubna zastavil ropovod Družba.

„Nikoliv, protože by ho zastavili Rusové, zastavili jsme ho my, Evropané, protože ropa byla špinavá, plná chloridu. Rusko ztratilo dva měsíce exportu, nějakých deset miliard dolarů. A my jsme všichni byli bez problémů, auta dál jezdila. Máme ropovod z Německa, máme strategické rezervy, i my, i Polsko, Maďarsko, Slovensko. Všichni jsme to zvládli,“ zdůraznil.

V případě plynu Rusko „zavřít kohoutky“ nemůže už vůbec, protože veškerý do Česka dodává přes burzu v Rotterdamu. „Zda je fyzicky ruský, norský, nebo alžírský, je vcelku lhostejné,“ dodal Bartuška.

Upozornil, že sedmdesát pět procent příjmů ruského státu přichází z ropy a zemního plynu, takže konec dodávek by byl riskantní hlavně pro Rusko.

Také podle Bureše by zastavení dodávek šlo dlouhodobě realizovat jen těžko.„Rusko ztrácí konkurenceschopnost v poslední dekádě poměrně výrazně a tohle je pro něj hlavní zdroj obživy, takže dlouhodobě si to nedovedu představit, i když krátkodobě samozřejmě vůči vybraným partnerům, pokud upřednostní jiné než ekonomické cíle, si to představit lze. Ale nesmí to být zásadní odběratelé,“ uvedl.

Zaostávání

Bureš vše zasadil do dlouhodobějšího rámce: „Atmosféra, ve které se Rusko nachází prakticky už v poslední dekádě, tedy rostoucí mezinárodní izolace a postupné působení mezinárodních sankcí, dohromady s odlivem řady zahraničních investorů, se samozřejmě na ruské ekonomice podepisuje.“ Izolace se bude podle něho ještě prohlubovat.

Upozornil, že Rusko v poslední dekádě poměrně výrazně hospodářsky zaostávalo nejenom za střední Evropou, ale i za srovnatelnými rozvíjejícími se trhy v Asii i v Latinské Americe. Může tak projít něčím, čemu se říká ztracená dekáda. Nejnovější zprávy o rostoucí izolaci tak nejsou vůbec dobrou zprávou.

Na druhou stranu je podle něho také daleko finančně silnější než třeba na konci 90. let. „To znamená, že má poměrně velké devizové rezervy, hospodaří s relativně málo schodkovými veřejnými financemi, má relativně konzervativní centrální banku, na rozdíl od jiných rozvíjejících se trhů, jako například od Turecka,“ připomíná s tím, že to mu dává určitý manévrovací prostor.

„Může si dovolit minimálně v nějakém kratším horizontu na sebe nechat uvalit nové sankce. Nebude to nějaký startér pro finanční krizi v Rusku,“ dodal.

Jak účinné jsou protiruské sankce

Dosud nejpoužívanějším protiruským nástrojem k odvetě za agresivní kroky Moskvy byly sankce. A ty podle Bureše efekt mají, jak už ukázala minulost, i když lze obtížně zcela oddělit jejich dopad od jiných negativních vlivů na tamní eknomiku – především slabých institucí, velice nepříznivého demografického vývoje a chabého právního prostředí.

„Bezesporu nicméně sankce, především ty, které postihly čelní představitelé některých ruských podniků a které znemožnily přístup velkým a významným ruským podnikům na zahraniční finanční trhy, svoji roli v ruské ekonomice sehrály,“ uvedl s tím, že rozhodně přispěly k tomu, že ruská ekonomika letos zůstane v nejlepším případě  tři až čtyři procentní body nad úrovní produkce z roku 2014, kdy odstartoval rusko-ukrajinský konflikt a sankce. „A to je velice málo ve srovnání s jinými rozvíjejícími se trhy a ekonomikami,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
16:25Aktualizovánopřed 12 mminutami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 1 hhodinou

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.