Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.
Zastřelený terorista z Vídně se chtěl přidat k IS v Sýrii. Útočil zřejmě sám
Nehammer potvrdil, že při pondělní večerní střelbě byli vedle útočníka zabiti čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno. Útočník byl při zásahu zneškodněn během devíti minut. Stav postřeleného policisty, který byl při zásahu proti útočníkovi vážně zraněn, je po operaci stabilní. Podle vídeňského starosty Michaela Ludwiga (SPÖ) jsou tři lidé v nemocnicích v kritickém stavu.
Zastřelený útočník Kujtim Fejzulai měl podle Nehammera rakouské a severomakedonské občanství a byl příznivcem teroristické organizace Islámský stát (IS). Podle kosovského informačního serveru Gazeta Express se útočník narodil ve Vídni a měl albánské kořeny. Rakouské občanství mu chtěly vídeňské úřady odebrat, ale bylo patrně málo důkazů potvrzujících jeho aktivní radikální činnost, naznačil ministr Nehammer.
Útočník byl už jednou odsouzen, z vězení se dostal díky nízkému věku
V dubnu 2019 byl odsouzen k 22 měsícům vězení kvůli teroristickému spolčení, protože se pokusil odjet do Sýrie a přidat se k IS. V prosinci byl ale kvůli svému věku podmínečně propuštěn, spadal totiž pod jurisdikci pro mladistvé.
Útočník se podle Nehammera až donedávna účastnil deradikalizačního programu, ale jen předstíral, že se integruje. Ministr ostře kritizoval, že útočník dokázal ošálit justici, díky čemuž byl podmínečně osvobozen. Podle něj je třeba systém optimalizovat.
Fejzulaiův obhájce Nikolaus Rast řekl, že mladík „pocházel z naprosto normální rodiny“ a že se patrně radikalizoval v mešitě, kterou navštěvoval. Podle Rasta hledal své místo v životě.
V úterý večer se k útoku prostřednictvím své propagandistické platformy Nashir News přihlásil Islámský stát. Atentát provedl střelnými zbraněmi a nožem „voják chalífátu“, který v rakouském hlavním městě zabil nebo zranil kolem 30 lidí, uvedli islamisté.
Islámský stát své prohlášení nepodložil žádným důkazem. Rakouské ministerstvo vnitra prohlášení zkoumá. Podle něj se zatím nedá říct, zda je pravé.
Čtrnáct zatčených, pro střelivo se útočník vydal na Slovensko
Atentátník měl atrapu sebevražedného pásu s výbušninou, automatickou dlouhou zbraň, další střelnou zbraň a mačetu, dodal Nehammer. Po razii ve vídeňském bytě pachatele bylo provedeno dalších 18 domovních prohlídek, z toho dvě v dolnorakouském městě St. Pölten, a předběžně zadrženo 14 osob, které jsou vyslýchány, řekl Nehammer. V souvislosti s útokem byl zadržen také jeden muž v Linci a dva ve švýcarském Winterthur.
Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec potvrdil informace rakouského tisku, že útočník si střelivo chtěl obstarat v létě na Slovensku. Mladík na Slovensko údajně jel se svým známým. K cestě použil auto matky jistého Kosovana, kterého policie podle deníku považuje za jeden z jeho podezřelých kontaktů, neboť je úřadům několik měsíců či let znám svými radikálními postoji. Slovenská policie v reakci pouze uvedla, že na případu spolupracuje s rakouskými kolegy.
Kurz i Van der Bellen mluví o útoku z nenávisti
Rakouský kancléř Sebastian Kurz v pondělním projevu řekl, že útok byl beze vší pochybnosti islamistickým činem z nenávisti vůči rakouskému způsobu života. Národu přislíbil ochranu demokracie a vypátrání strůjců teroristického činu. „Je to boj mezi civilizací a barbarstvím,“ uvedl.
„Obracím se na vás v této těžké hodině naší republiky,“ prohlásil Kurz na úvod vystoupení. Vyjádřil soustrast rodinám obětí a ocenil statečnost policisty, který se útočníkovi postavil, ale byl postřelen.
„Je potvrzené, že včerejší útok byl islamistický,“ řekl kancléř. „Byl to útok z nenávisti, z nenávisti k našim životním hodnotám, z nenávisti k našemu způsobu života, z nenávisti k naší demokracii, ve které jsou si všichni lidé rovni,“ řekl. Útok podle kancléře vejde do rakouské historie jako brutální čin spáchaný na rakouské svobodné společnosti.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen označil útok v „srdci republiky“ za nejhorší v novodobé historii země. „Máme za sebou temnou a strašlivou noc,“ uvedl v projevu k národu. „Naše slzy patří těm, co přišli o své milované,“ řekl Van der Bellen, který ocenil práci bezpečnostních složek a záchranářů.
Rakušanům prezident přislíbil, že země se nenávistí nenechá zlomit a bude své hodnoty bránit. „Nenávist nemůže být nikdy natolik silná jako naše společnost. Ať žije svoboda, ať žije Rakouská republika, ať žije naše společná a svobodná Evropa,“ dodal.
Střílelo se u synagogy, ve čtvrti plné restaurací či barů
Útok se odehrál v pondělí okolo 20:00 ve čtvrti známé nočním životem, kde se také nachází synagoga. První výstřely byly slyšet kolem osmé večer v bezprostřední blízkosti synagogy v ulici Seitenstettengasse. Další incidenty se staly poblíž, podle mluvčího ministerstva vnitra na náměstí Morzinplatz a v ulicích Fleischmarkt, Salzgries, Bauernmarkt a Graben.
Cílem útoku byla podle prvních zpráv z místních médií právě synagoga v ulici Seitenstettengasse, poblíž stanice metra Schwedenplatz v samém centru rakouské metropole. Policie ani ministerstvo vnitra nicméně dosud nepotvrdily, že terčem útoku byl skutečně židovský svatostánek. Útočník podle agentury AP náhodně střílel na lidi bavící se v kavárnách a restauracích před koronavirovou uzávěrou.
„Pondělní večer byl v tomto ohledu významný, od úterý v Rakousku totiž začínají platit opatření proti koronaviru. Mnoho lidí tak chtělo využít možnost si naposledy vyrazit ven,“ popsal zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský. Mnoho lidí zůstalo po nařízení bezpečnostních sil uvězněno v restauracích či v divadlech, mnozí byli evakuování až po půlnoci.
Synagoga v Seitenstettengasse i kancelářská budova na stejné adrese již nebyly v provozu. „V době, kdy padly první výstřely, byly uzavřeny,“ uvedl předseda vídeňské židovské obce Oskar Deutsch. Nicméně dodal, že se střílelo v bezprostřední blízkosti chrámu. Všichni členové obce byli úřady požádáni, aby zůstali doma.
Oblast v centru Vídně, kde se útok stal, byla úřady v pondělí večer uzavřena. Na místě nefungovala ani veřejná doprava, autobusy byly odkloněny, tramvaje nezastavovaly na zastávkách blízko zóny. Do střežení objektů se zapojili také vojáci. Podle agentury AFP ohlásili posílení kontrol také na hranicích, ve Vídni se utvořily uzávěry a kontrolní stanoviště. V úterý ráno se opatření začala uvolňovat.
Třídenní státní smutek
Rakousko vyhlásilo kvůli útoku třídenní státní smutek. Na veřejných budovách visí vlajky na půl žerdi a v poledne uctili památku obětí minutou ticha. Ve středu ráno budou držet minutu ticha také děti ve školách, uvedl deník Kurier.
Ve vídeňském chrámu svatého Štěpána se konala smuteční mše, která byla kvůli pandemii covidu-19 přenášena přes internet, informoval vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, který také vyzval k tomu, aby se na útok neodpovídalo nenávistí.
Pozornost rakouských médií upoutala dvojice mladíků tureckého původu, kteří při útoku pomohli jisté starší paní dostat se do bezpečí a odnesli na ramenou k sanitce postřeleného policistu. „My muslimové tureckého původu jsme znechuceni jakýmkoli teroristickým činem, stojíme za Rakouskem a za Vídní. Respektujeme Rakousko,“ uvedl jeden z nich. Média si všimla také palestinského mladíka, který odtáhl do bezpečí zraněného policistu a pokoušel se zastavit jeho krvácení.
Velkou pozornost uživatelů sociálních sítí vzbudila i věta ve vídeňském dialektu, kterou na útočníka jeden ze svědků události zakřičel. „Schleich di, du Oaschloch,“ znělo zvolání, které je možné přeložit jako „zmiz, hajzle“ a které je podle komentářů zcela upřímné.
Petříček: Mezi mrtvými nejsou čeští občané
Mezi oběťmi útoku nejsou čeští občané, uvedl v úterý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Zranění utrpěla jedna Slovenska.
V souvislosti s útokem přijala česká policie opatření na hranicích s Rakouskem, prováděla namátkové kontroly aut i cestujících. Ostrahu hranic s Rakouskem zpřísnila i německá a italská policie.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jsou policejní složky v kontaktu s rakouskými kolegy. Situaci kolem teroristického útoku ve Vídni sleduje také česká Bezpečnostní informační služba (BIS).
Světoví politici vyjádřili solidaritu s Rakouskem
Řada světových politiků vyjadřuje Rakousku solidaritu. „V těchto těžkých hodinách, kdy se Vídeň stala cílem teroristického násilí, jsem v myšlenkách s tamními obyvateli a s bezpečnostními složkami, kteří se postavili nebezpečí. Soucítím s příbuznými obětí, zraněným přeji plné zotavení,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Dodala, že Němci stojí plně na straně svých rakouských přátel. „Islamistický teror je naším společným nepřítelem,“ dodala.
„Toto je naše Evropa. Naši nepřátelé musí vědět, s kým mají co do činění. Neustoupíme,“ komentoval útok francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země zažila v minulých týdnech hned několik teroristických útoků radikálních islamistů.
Atentát z centra Vídně odsoudili i americký prezident Donald Trump a jeho rival v úterních prezidentských volbách Joe Biden. „Tyto zlé útoky proti nevinným lidem musí skončit. USA stojí po boku Rakouska, Francie a celé Evropy v boji proti teroristům, včetně radikálních islamistických teroristů,“ reagoval Trump. „Musíme být všichni jednotní proti nenávisti a násilí,“ řekl k útoku podle agentury Reuters Biden.
Myšlenky Británie jsou s lidem Rakouska, řekl Johnson
„Hluboký šok“ vyjádřil britský premiér Boris Johnson. „Myšlenky Británie jsou s lidem Rakouska – stojíme spolu v boji proti teroru,“ doplnil. Připravenost spolupracovat s Rakouskem v boji proti terorismu vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin, který v telegramu rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi útok označil za „krutý a cynický zločin“.
Útok odsoudil také generální tajemník OSN António Guterres. „Sleduji s velkým znepokojením násilný teroristický útok ve Vídni, ve městě, kde má OSN jedno ze svých sídel. Odsuzuji tyto útoky co nejdůrazněji a potvrzuji solidaritu OSN s lidmi a vládou Rakouska,“ uvedl.
Také italský premiér Giuseppe Conte útok odsoudil. „V našem společném evropském domě není místo pro nenávist a násilí,“ napsal na Twitteru.
Italský ministr zahraničí Luigi Di Maio navrhuje zpřísnit v Evropě legislativní opatření proti terorismu. Za vzor by podle něj mohl posloužit protiteroristický zákon známý pod označením Patriot Act, kterým Spojené státy reagovaly na útoky z 11. září 2001. V mešitách by podle Di Maia měly být zesíleny kontroly ve spolupráci s muslimskými obcemi a více pozornosti by se mělo věnovat také nelegální migraci.
„Evropa důrazně odsuzuje tento zbabělý čin, který jde proti životu a našim lidským hodnotám. Jsme s Rakouskem,“ komentoval situaci předseda Evropské rady Charles Michel.
Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa by měla „Evropa bít na poplach“ tváří v tvář „děsivé vlně terorismu, která kontinent ohrožuje“. „Musíme si uvědomit, že je ohrožena bezpečnost Evropy a tím i evropského životního stylu,“ napsal šéf maďarské diplomacie na Facebooku.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas na Twitteru označil zprávy z Vídně za šokující. „Myslíme v těchto těžkých hodinách na zraněné a oběti. Nesmíme ustoupit nenávisti,“ dodal. Podobně se vyjádřil i bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země s Rakouskem sousedí. „Jsme šokováni a zděšeni brutálním útokem ve Vídni,“ napsal Söder na Twitteru. „Stojime rozhodně na straně Rakušanů,“ doplnil.
Útok ve Vídni odsoudila i řada muslimských zemí, například Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE), Katar či Turecko. Také iránské ministerstvo zahraničí útok kritizovalo s tím, že ukázal, že „terorismus a extremismus nemá hranice“. Podle iránského ministerstva by ale ke konci islamistického teroru „mohl vést i konec islamofobie na Západě“.
Podle Konference evropských rabínů (CER) islamistické útoky v Evropě v posledních týdnech ukázaly, že Evropa potřebuje novou „náboženskou politiku“. CER podle agentury DPA míní, že je důležité vědět, kdo káže v mešitách a dalších svatostáncích, kým jsou financovány i jakou roli hrají při takových činech sociální média.