Ruský prezident Vladimir Putin označil americký zásah v Sýrii za „agresi proti svrchovanému státu a za porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou“, což poškodí rusko-americké vztahy i společný boj proti terorismu. Moskva žádá o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a odsouzení americké akce. Pozastavuje také platnost dohody o letech nad Sýrií, která měla zabránit incidentům mezi ruskými letadly a stroji západní koalice. Británie a Izrael naopak útok USA podporují a podle Turecka přispěje operace k rychlejšímu dosažení míru. Podle NATO nese plnou opovědnost za poslední vývoj v Sýrii režim Bašára Asada.
Americký prezident Donald Trump v reakci na úterní chemický útok na město Chán Šajchún v provincii Idlib označil prezidenta Bašára Asada za hlavního aktéra dění a nařídil bombardování základny, z níž byl podle něj útok veden. Podle Trumpa je zásah v „životním národním bezpečnostním zájmu“ Spojených států. O tom, že Sýrie použila zakázanou chemickou látku, není podle něj pochyb.
Ruský prezident Vladimir Putin ovšem americký útok ostře odsoudil. Podle svého mluvčího Dmitrije Peskova ho vnímá jako pokus Spojených států „odvrátit pozornost světa od četných obětí mezi civilním obyvatelstvem v Iráku.“
„Syrská armáda nedisponuje zásobami chemických zbraní,“ zdůraznil Peskov a připomněl, že zničení všech syrských chemických zbraní potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). „Naprosté ignorování faktů o použití chemických zbraní teroristy podle Putinova názoru jen podstatně zhoršuje situaci,“ dodal.
Rusko považuje obvinění Damašku z použití chemických zbraní za dosud neprokázaná. Podle ruského ministerstva obrany se plyn do ovzduší rozšířil, když syrské letouny rozbombardovaly sklad zbraní povstalců, bojujících proti vládě v Damašku.
Moskva svého spojence Bašára Asada podpořila i zásahy vojenského letectva, které v Sýrii operuje od podzimu 2015. Po úterním útoku však Peskov naznačil, že ruská podpora není bezpodmínečná.
Rusko chce jednat v Radě bezpečnosti a pozastavuje dohodu o letech nad Sýrií
Putin se domnívá, že americká akce poškodí vztahy Washingtonu a Moskvy, které jsou už teď špatné, a znemožňuje efektivní boj proti terorismu, dodal Peskov s tím, že akce je překážkou vytvoření koalice proti terorismu.
Rusko po útoku žádá o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, které by jednostrannou akci USA odsoudilo. Agentuře Ria Novosti to řekl šéf branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. „Tento (útok) by bylo možné vnímat jako akt agrese Spojených států vůči členu Organizace spojených národů,“ prohlásil.
Rusové zároveň pozastavují dohodu s Američany o letech nad Sýrií, která měla zabránit incidentům mezi ruskými letadly a stroji koalice vedené USA. Podle ministerstva zahraničí je zjevné, že USA útok připravovaly ještě před událostí v Idlibu.
NATO: Plnou odpovědnost nese Asad
Za poslední vývoj v Sýrii je podle šéfa NATO Jense Stoltenberga plně odpovědný režim prezidenta Asada. Stoltenberg zdůraznil, že užití chemických zbraní je nepřijatelné a nesmí zůstat bez odpovědi. NATO podle něj pokládá použití chemických zbraní za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti.
Generální tajemník Aliance ujistil, že podporuje veškeré snahy směřující k dosažení míru a politického řešení v Sýrii.
Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera USA Evropskou unii informovaly, že údery jsou omezené a mají za cíl zabránit dalšímu využívání chemických zbraní. „Je jasný rozdíl mezi vzdušnými údery na vojenské cíle a použitím chemických zbraní vůči civilnímu obyvatelstvu,“ upozornil Juncker. Opakované použití takových zbraní podle něj nesmí zůstat bez odpovědi.
Podle Junkera by ale měly být nyní zdvojnásobeny snahy o ukončení spirály násilí. Juncker v prohlášení zopakoval postoj EU, že k trvalému míru může vést jen věrohodný politický přechod domluvený samotnými Syřany.
Ankara: Americký útok umožní mír. Je třeba vyhnat Asada
Podle tureckého vicepremiéra Numana Kurtulmse přispěje americká operace k dosažení míru. Celý proces by se podle něj měl nyní urychlit. Turecký vicepremiér také řekl, že mezinárodní společenství by mělo syrskou vládu potrestat a zaujmout vůči „barbarství“ režimu v Damašku tvrdý postoj.
Premiér Mevlüt Cavusoglu zase vyzývá k okamžitému odchodu Bašára Asada. „Je nutné vyhnat tento režim z vedení Sýrie. A pokud nebude chtít jít sám a bude pokračovat ve zločinech proti lidstvu, je nutné učinit kroky k jeho vyhnání.“
Vytvoření bezpečných zón pro obyvatelstvo je podle Cavusoglua nyní důležitější než kdy dříve. Potvrdil, že Američané své spojence o raketovém útoku na syrské cíle informovali.
Británie a Izrael vyjádřily USA podporu, Teherán je proti
Podporu Spojeným státům vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael zcela podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa a doufá, že tomuto poselství o odhodlanosti tváří v tvář odporným činům režimu Bašára Asada porozumí nejen v Damašku, ale i v Teheránu, Pchjongjangu a jinde.“
Bombardování přivítaly také Velká Británie, Francie, Saúdská Arábie a Austrálie. „Vláda Spojeného království plně podporuje americkou akci. Považuje ji za přiměřenou reakci na barbarský chemický útok syrského režimu a za krok, který by měl odstrašit od dalších případných útoků,“ uvedl mluvčí úřadu.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault řekl, že americký úder v Sýrii byl varováním zločinnému režimu. Budoucnost Sýrie není s Asadem, dodal. Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus řekl, že operace USA v Sýrii přispěje k dosažení míru. Celý proces by se tak podle něj měl zrychlit.
Pochopení pro americký krok vyjádřil i šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel: „Bylo téměř nesnesitelné vidět, jak je Rada bezpečnosti OSN neschopná jasně a jednoznačně reagovat na barbarský čin užití chemických zbraní proti nevinnému syrskému lidu.“ Vyzval také k tomu, aby OSN nyní „celým srdcem“ usilovala o politické řešení občanské války v Sýrii.
Írán: Američané situaci využili k jednostranné akci
Naopak Írán označil americký úder za „destruktivní a nebezpečný“. „Irán odsuzuje použití chemických zbraní. Zároveň ale soudí, že je nebezpečné, destruktivní a také porušením mezinárodního práva využít (chemické zbraně) jako záminku pro jednostrannou akci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí.
