Pražští zastupitelé po chaotickém jednání zvolili výbory až v noci a přerušili schůzi

Pražští zastupitelé v noci ze čtvrtka na pátek na pokračování své ustavující schůze ustavili 14 výborů a zvolili jejich členy. Předcházelo tomu asi 18 hodin jednání doprovázených řadou přestávek a zmatků. Po půlnoci primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhl zřízení nového výboru o energetice a s využitím paragrafu jednacího řádu přerušil projednávání bodu o výborech do 09:00, nakonec však zastupitelé začali znovu jednat už ve tři hodiny ráno. Poté zasedání, které od čtvrtečního rána provázely dlouhé spory, opět přerušili do 15. prosince.

Ustavení výborů navrhla koalice Spolu s ohledem na to, že ani po dvou měsících od obecních voleb neexistuje dohoda o nové koalici a město stále vede rada vzešlá z minulých voleb. Podle zástupců Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a ANO měly vzniknout výbory, které budou projednávat tisky schvalované radou, a bude se tak promítat názor aktuálního, z letošních voleb vzešlého zastupitelstva. Zastupitelé již na první části jednání 3. listopadu zřídili kontrolní, finanční a školský výbor.

Návrh kritizovali někteří členové Prahy sobě a Pirátů, kteří vytvoření výborů považovali za zbytečné. Ustavení výborů bylo posledním bodem, zastupitelé o něm začali jednat ve čtvrtek před 20. hodinou. Jednání začalo v 9:00. Volba se nakonec uskutečnila v pátek od tří hodin v noci, mezitím Piráti a Praha sobě jednání zhruba na tři hodiny přerušili a vypadalo to, že pauza bude až do devíti hodin, což kritizovali zástupci Spolu.

Nakonec se kluby dohodly na tom, že nemá smysl čekat tak dlouho. Původní návrh na zřízení nového výboru pro energetiku, který přednesl Hřib a který byl důvodem pro přerušení jednání, v hlasování neuspěl. Volby také provázela v několika případech hlasování o tom, ze kterého uskupení v zastupitelstvu bude předseda daného výboru. Zastupitelé označili tento proces slovem „rozstřel“. Rozdělení míst ve výborech má být dočasné.

Zastupitelé se přeli i o dalších otázkách, například o revokaci několika usnesení radních v sociální oblasti, které navrhovala koalice Spolu. Zastupitelé se vzájemně obviňovali z toho, kdo a jak dobře či špatně pracoval. Projednávání dokumentu nakonec po několika hodinách přerušili do příštího zasedání.

Koaliční vyjednávání: Pracovní skupiny budou jednat o programu

Zástupci SPOLU, Pirátů a STAN se později v pátek sešli i ke koaličnímu vyjednávání. Dohoda o společné vládě v Praze sice nevznikla, přesto hovořili o detailech možné spolupráce. „Bavili jsme se o konkrétních věcech. Jsou to tři oblasti –⁠ program, gesční rozdělení v radě a jako třetí věc mechanismy spolupráce v koalici,“ řekla zástupkyně Pirátů Jana Komrsková.

Strany vytvořily tři pracovní týmy, které se dál budou programem podrobně zabývat. „Budou v následujících dnech velmi intenzivně pracovat jednak na programových otázkách, jednak na principech koaliční spolupráce a také na rozdělení gescí, které by v případné nové radě jednotliví reprezentanti našich politických stran mohli zastávat,“ přiblížil předseda zastupitelského klubu SPOLU Zdeněk Zajíček (ODS).

Letošní čekání na pražského primátora je nejdelší v historii samostatné České republiky. Od zářijových voleb už uplynulo 52 dní a dosud není známá ani podoba budoucí magistrátní koalice. Od voleb na podzim 1994 se přitom na zvolení nového vedení města čekalo nejdéle měsíc a půl. V roce 2010 byli rada a primátor zvolení 45 dní po volbách, o čtyři roky později to trvalo jen o den déle. V letech 1994 a 1998 byli primátoři zvoleni už po necelých dvou týdnech od voleb.

Komunální volby v Praze letos vyhrála koalice Spolu, když získala v 65členném zastupitelstvu 19 mandátů. Druhé skončilo ANO se 14 a třetí Piráti se 13 zastupiteli. Čtvrtá Praha sobě má 11 mandátů, pět zastupitelů má na pátém místě STAN. Šesté je SPD se třemi mandáty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 13 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 22 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 23 hhodinami

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
včera v 16:19

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Evropský pohled