V druhý den pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího se v neděli v teheránské velké mešitě Mosala shromáždilo ještě více lidí než v sobotu, informuje agentura AP. Ajatolláh Džafar Sobhání vedl modlitbu za Chameneího a jeho zesnulé příbuzné. Na pietním obřadu také poprvé zazněla od řečníků výzva ke smrti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Akce se zúčastnili i tři Chameneího synové. Další syn Modžtaba, který po otci funkci nejvyššího vůdce převzal, mezi nimi nebyl.
Státní televize odvysílala záběry Mostafy, Mejsáma a Masúda Chameneíových, jak se modlí za rakvemi vystavenými v rozlehlém nádvoří teheránské mešity Mosala. Masúd Chameneí byl zachycen, jak pláče a utírá si slzy kefíjou – kostkovaným šátkem, který je v Íránu symbolem revolučních ideálů a solidarity s Palestinci. Imám do toho přednášel pohřební modlitby. Přítomni byli třeba také íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf a velitel íránských revolučních gard Ahmad Vahídí.
Naopak chyběl nový nejvyšší duchovní vůdce Íránu, Chameneího syn Modžtaba. Ten se podle všeho skrývá od doby, kdy byl podle dostupných informací zraněn při stejném izraelsko-americkém útoku, který zabil jeho otce. Židovský stát pohrozil, že ho také zabije. Lidé z jeho blízkého okolí agentuře Reuters řekli, že má znetvořený obličej a utrpěl vážné poranění jedné nebo obou nohou.
Jedna z truchlících uvedla, že doufala, že nového nejvyššího vůdce v době pohřebních obřadů uvidí. „Až do poslední chvíle před začátkem modlitby jsem všem kolem říkala, že doufám, že přijde osobně. To bylo naše jediné přání,“ řekla mladá žena s nalíčením a slunečními brýlemi v rozhovoru s polooficiální agenturou Tasním.
Do chrámového komplexu dorazily desítky tisíc truchlících
V neděli dorazily do chrámového komplexu Mosala další desítky tisíc truchlících včetně vojáků, studentů náboženských škol i běžných občanů, aby vzdaly Chameneímu a jeho rodině poslední poctu. Mnozí plakali a někteří se bili do prsou. Lidé přicházeli i přes noc.
Teheránské metro uvedlo, že od sobotního večera do nedělního rána přepravilo sedm milionů cestujících, kteří mířili do centra metropole.
Mnozí lidé na pohřbu mávali vlajkami s hesly slibujícími pomstu Spojeným státům a Izraeli. Další se společně modlili v komplexu pojmenovaném po prvním íránském nejvyšším vůdci Rúholláhu Chomejním, kterého Chameneí v roce 1989 nahradil.
Před davem lidí jeden z řečníků na pohřbu přímo vyzval ke smrti amerického prezidenta. Už dříve se objevily plakáty a graffiti požadující smrt šéfa Bílého domu a také izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tyto radikální požadavky přicházejí v době, kdy Írán vyjednává s Washingtonem o ukončení války. Íránské úřady tvrdí, že dohoda v konečném důsledku přinese zemi významné hospodářské výhody. Potvrzuje podle nich vítězství nad světovou velmocí.
„Smrt Americe!“ a „Smrt Izraeli!“ provolával před davem smutečních hostů íránský básník Mohammad Rasúlí. „Proč je ten největší parchant na světě stále naživu?“ ptal se truchlících s odkazem na Trumpa. Tato otázka vyvolala jásot, stejně jako když Rasúlí doplnil, že „svět už není pro Trumpa dobrým místem“.
Smuteční hosté v černém oblečení kráčeli k místu konání s transparenty a vlajkami na počest Chameneího a volali po zabití prezidenta Trumpa. Ten ve stejném čase ve Washingtonu pronášel projev u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států, ve kterém mimo jiné hovořil o tom, že americké síly zničily íránskou armádu.
Ve válce zahynulo více než tři tisíce lidí, včetně řady nejvýše postavených íránských politiků a vojenských velitelů. Zničeny byly vojenské základny i významné infrastrukturní projekty, což způsobilo škody v hodnotě miliard dolarů.
Íránu se naopak podařilo zasáhnout americké základny v regionu, způsobit škody arabským státům Perského zálivu, kde jsou umístěny, a upevnit kontrolu nad Hormuzským průlivem. To vedlo k prudkému růstu světových cen energií, což podle Trumpa urychlilo jeho snahu dosáhnout míru.
Prozatímní dohoda uzavřená v červnu zahrnuje uvolnění miliard dolarů íránských aktiv držených v zahraničí i výjimky z finančních sankcí, které íránskou ekonomiku přivedly na pokraj kolapsu.
Státní pohřeb je plánovaný na šest dnů
Chameneí byl spolu s několika dalšími členy rodiny zabit při leteckém útoku z 28. února, kdy Izrael a Spojené státy válku zahájily. Státní pohřeb zabitého duchovního vůdce má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu. Po dni, kdy byla rakev vystavena uvnitř mešity pro představitele íránského vedení a zahraniční delegace, byla v sobotu přenesena ven a vystavena společně s rakvemi Chameneího dcery, zetě, snachy a 14měsíční vnučky. Íránská vláda kvůli pohřbu vyhlásila na neděli a na pondělí státní svátek v celé zemi, aby do metropole mohlo přijet co nejvíce truchlících.
Íránské vedení očekává, že piety v Teheránu se zúčastní na dvacet milionů lidí, což bude pravděpodobně největší akce svého druhu, jakou kdy toto město zažilo. Pohřeb duchovního vůdce byl odložen kvůli válce. Nyní jsou naopak do konce pietního obřadu pozastavena jednání o ukončení války. Islámská republika pořádá několikadenní sérii masových pohřebních průvodů za Chameneího jako demonstraci veřejné oddanosti státu a revolučního zápalu.
Po pondělním průvodu centrem Teheránu budou pozůstatky převezeny do šíitského poutního města Kom, kde se v úterý uskuteční další obřady. Odtud bude tělo ve středu letecky přepraveno do Iráku na ceremonie v dalších šíitských svatých městech Nadžaf a Karbalá. Ve čtvrtek se vrátí do Íránu, kde se uskuteční další pohřební průvod v Mašhadu. Následně bude Chameneí pohřben v mauzoleu imáma Alího Rezy v Mašhadu, kde se narodil. Úřady plánují v následujících dnech zmobilizovat miliony lidí k účasti na velkých pohřebních průvodech a zajistit jim dopravu, jídlo i ubytování.
Ředitel Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana sdělil, že pohřeb je vedle náboženského aktu i aktem politicko-symbolickým. „Jeden ze signálů je samozřejmě jednota. To znamená snažit se vyslat zprávu o tom, že íránská společnost je jednotná, jakkoliv to reálně není pravda,“ vysvětlil Smetana, podle něhož je cílem režimu ukázat, že po válce získal u vlastního obyvatelstva novou legitimitu.
Politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar míní, že režim ukazuje domácí opozici sílu. „Je to vizitka toho, že ta akce (americko-izraelská) nebyla dotažena do konce. A že prezident Trump to zastavil v době, kdy byl režim možná u konce s dechem. Ale teď získává novou sílu, nadechl se a bude pronásledovat opozici ještě tvrději, než to dělal dříve,“ sdělil.
