Ochrana vody a krajiny je prioritou, shodli se zástupci parlamentních stran v diskusi

Nahrávám video
Speciál ČT24: Zelená země, první část
Zdroj: ČT24

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Prioritou se podle diskutujích musí stát ochrana vody a půdy i obnova lesů zdecimovaných suchem a kůrovcem. Jsou to faktory, které jdou ve výsledku při boji s klimatickou změnou ruku v ruce: pokud jsou lesy a půda v dobré kondici – dokážou vodu do krajiny v době sucha dodávat vypařováním, a naopak během extrémních dešťů ji pohlcovat a zabraňovat povodním.

„Jsme vystaveni dopadům klimatické změny, pro koalici Pirátů a STAN je důležité pracovat s krajinou, aby byly lesy odolné,“ zůraznila v debatě předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Koalice Pirátů a STAN je podle ní připravena zvážit ukotvení ochrany vody v ústavě. 

Podobně na věc pohlíží i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Voda se stává čím dál dražší a vzácnější komoditou, je důležité ji chránit. Naše koalice chce, aby byla i v ústavě ochrana vody.“ Vedle legislativního procesu ale musí podle ní dojít ke změnám přímo v krajině: k zadržení vody by mělo podle Pekarové Adamové přispět i budování remízků, tůní nebo vysazování odolnějších lesů.

Poslanec a místopředseda ČSSD Jiří Běhounek však upozornil, že „tůňka nám pitnou vodu nepřinese“ a kritizoval dlouhé debaty o vzniku nových přehrad v Česku; v posledních letech se hovoří o šesti nových projektech.

„Od nás všechna voda odteče, pokud si ji tady nedokážeme zadržet. Kdyby nebyla Želivka a Švihov, Praha dnes nemá co pít. To si musíme uvědomit. Ministr Toman už ústavní ochranu vody připravil, tak jsem zvědav, jak se k tomu nová sněmovna postaví,“ podotkl Běhounek.

Nové stromy jako krmivo pro zvěř?

„Je třeba každou přehradu zvážit, přesvědčit se, že to bude fungovat. Abychom byli schopni tu nádrž vůbec naplnit,“ reagoval na Běhounkova slova místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS).

„Pokud sto let nebo víc vyháníte vodu z krajiny, pak ji tam za dvacet let nevrátíte,“ zdůraznil Bendl s tím, že je třeba urychlit pozemkové úpravy a obnovu lesů, což však často naráží na přemnoženou spárkatou zvěř, pro kterou se vysazené stromky stávají kvalitním krmivem.

Také předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO) vidí potíž při obnově lesů postižených suchem a kůrovcovou kalamitou právě v přemnožené zvěři, proto je podle něj nutné rychle vyřešit novou podobu mysliveckého zákona. Další věcí je podle něj zbavit republiku smrkových monokultur. „Kůrovec nám ukázal, že před 100 lety, kdy se začaly vysazovat monokultury, to byla špatná cesta. Ale přijali jsme zákony, díky nimž jde dost peněz na obnovu lesů, na pestrou druhovou skladbu. Lesy ČR dávají ročně asi dvě miliardy korun na výsadbu,“ upřesnil.

Nulové emise: příležitost k růstu, nebo obavy ze ztrát?

Česko se zavázalo společně se zbytkem EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyčíslil náklady na „smazání“ české uhlíkové stopy na 675 miliard korun. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí Jany Krutákové (STAN) je třeba rychle začít zvažovat opatření, která ke splnění tohoto závazku budou třeba.

„A je potřeba je hned dělat, protože je pět minut po dvanácté. Evropská unie bude opatření podporovat, takže budeme mít i zdroje formou dotací,“ dodala poslankyně Starostů s tím, že do snahy o snížení emisí se musí zapojit celý svět včetně klíčových hráčů, jako je Rusko, Čína a Spojené státy. „Ale někde začít musíme, takže začneme u nás,“ vyzvala.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka připustil, že Česko není v oblasti „zelené“ infrastruktury a technologií v nejlepší pozici, je ale třeba pracovat na tom, aby se stát začal posouvat správným směrem.

„Nechci říkat, že jen elektromobilita je jediný správný směr. Ale myslím, že to bude důležitý sektor. Bude to dávat logiku tehdy, když lidé, kteří mají střechy a fasády, na nich budou mít fotovoltaický panel. Aby nebyl na polích. A aby z něj využívali elektřinu pro své domácnosti a třeba z něj i nabíjeli auto. Vyrábět dnes elektromobil a nabíjet ho z elektrárny, která jede na fosilní paliva, není to, co chceme,“ zdůraznil Jurečka s tím, že oblast nabízí velký potenciál pro inovativní české firmy.

To členka sněmovního výboru pro životní prostředí a poslankyně SPD Karla Maříková nedává elektromobilitě velké naděje. „Elektromobily potřebují lithiové baterie, přidává se do nich také kobalt. Mimochodem až 60 procent se ho těží v Demokratické republice Kongo, kde ho těží lidé bez ochranných pomůcek, ale také děti,“ připomněla. „Další věc je nabíjení, nemáme dostatek stanic. Jak budeme schopní zajistit, aby – pokud stanice postavíme - nestrhly celou síť?“ tázala se v diskusi a svým kolegům připomněla, že „až tenhle boom přestane, budeme řešit, jak baterie likvidovat.“

Automobilový průmysl nyní zaměstnává v Česku 170 tisíc lidí přímo, s navazujícími obory je to až 400 tisíc lidí. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíkové (KSČM) by však automobilový průmysl v nových podmínkách tolik lidí neuživil.

„Pokud přejdeme čistě jen na elektromobily, které jsou v současné době drahé, tedy pro běžného občana nedostupné, bude nám klesat výroba a tím pádem nám budou stoupat sociální problémy, protože nám poroste nezaměstnanost,“ varovala zástupkyně komunistů v debatě.

Nahrávám video
Speciál ČT24: Zelená země
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud za pronásledování chartisty potrestal důstojníky StB podmínkami

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 1 hhodinou

Aktuálně: Obrana zakázala armádě vysílat rozhovor s Pavlem, Hrad mluví o cenzuře

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.
15:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od pozorování ptáků k jejich ochraně. Česká společnost ornitologická slaví 100 let

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.
před 4 hhodinami

Neumím si představit, co by na summitu NATO dělal prezident, řekl Babiš

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.
14:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 7 hhodinami

Kauza poslaneckých trafik končí. Ústavní soud smetl stížnost náměstka Bočka

Kauza takzvaných trafik pro exposlance po třinácti letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.
před 11 hhodinami
Načítání...