Květen byl na Sibiři o 10 stupňů teplejší, než je obvyklé. Hrozí tam zombie požáry

Teploty se během května na Sibiři pohybovaly asi 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Podle evropské služby Copernicus byl tento květen celosvětově nejteplejším měsícem od začátku satelitního měření.

Podle zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S) jsou teploty na Sibiři výrazně nadprůměrné už několik měsíců. „Velké anomálie tam začaly během ledna, od té doby tento jev přetrvává,“ uvedla Freja Vamborgová z C3S pro agenturu AFP.

Teploty 10 stupňů nad průměrem z let 1981–2010 panovaly zejména nad částmi řek Ob a Jenisej, které také zaznamenaly rekordní předčasné tání ledu, uvádí agentura, která sleduje globální teploty pomocí satelitního měření.

Tato oblast je nejrozsáhlejším místem s permafrostem na Zemi, ruské i světové vědce jeho tání znepokojuje – je na něm totiž umístěna řada průmyslových i obytných zařízení. Právě tání permafrostu bylo podle ruských úřadů příčinou katastrofy v arktickém městě Norilsk, během které se do vody dostalo více než 21 tisíc tun ropných produktů.

Vlna horka, která zasáhla části Sibiře a Aljašky, vyvolává obavy z požárů v těchto oblastech. Před rokem tam letní horka vedla k silným lesním požárům – podle Copernicu zřejmě tyto ohně stále doutnají pod zemí a mohou se snadno znovu vznítit. Experti tato ohniska nazývají „zombie požáry“.

Na některých místech Sibiře se už objevují lesní ohně, které z těchto zombie požárů vznikají; odborníci varují, že letošní léto by mohlo v severských lesích představovat významnou hrozbu.

Nejteplejší květen

Globálně bylo 12 měsíců do května 2020 průměrně o 1,3 stupně Celsia teplejších než klima v předprůmyslové době. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015, kterou podepsaly dvě stovky zemí světa, přitom vyžaduje, aby státy udržely globální oteplování do 2 stupňů Celsia, ideálně do 1,5 stupně Celsia oproti dobám před spalováním fosilních paliv.

Květen 2020 byl o 0,63 stupně Celsia teplejší než květny mezi lety 1981 a 2010. Nadprůměrné teploty byly naměřeny nejvíce na částech Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky a Antarktidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 7 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 8 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 10 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 11 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 12 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 13 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...