Květen byl na Sibiři o 10 stupňů teplejší, než je obvyklé. Hrozí tam zombie požáry

Teploty se během května na Sibiři pohybovaly asi 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Podle evropské služby Copernicus byl tento květen celosvětově nejteplejším měsícem od začátku satelitního měření.

Podle zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S) jsou teploty na Sibiři výrazně nadprůměrné už několik měsíců. „Velké anomálie tam začaly během ledna, od té doby tento jev přetrvává,“ uvedla Freja Vamborgová z C3S pro agenturu AFP.

Teploty 10 stupňů nad průměrem z let 1981–2010 panovaly zejména nad částmi řek Ob a Jenisej, které také zaznamenaly rekordní předčasné tání ledu, uvádí agentura, která sleduje globální teploty pomocí satelitního měření.

Tato oblast je nejrozsáhlejším místem s permafrostem na Zemi, ruské i světové vědce jeho tání znepokojuje – je na něm totiž umístěna řada průmyslových i obytných zařízení. Právě tání permafrostu bylo podle ruských úřadů příčinou katastrofy v arktickém městě Norilsk, během které se do vody dostalo více než 21 tisíc tun ropných produktů.

Vlna horka, která zasáhla části Sibiře a Aljašky, vyvolává obavy z požárů v těchto oblastech. Před rokem tam letní horka vedla k silným lesním požárům – podle Copernicu zřejmě tyto ohně stále doutnají pod zemí a mohou se snadno znovu vznítit. Experti tato ohniska nazývají „zombie požáry“.

Na některých místech Sibiře se už objevují lesní ohně, které z těchto zombie požárů vznikají; odborníci varují, že letošní léto by mohlo v severských lesích představovat významnou hrozbu.

Nejteplejší květen

Globálně bylo 12 měsíců do května 2020 průměrně o 1,3 stupně Celsia teplejších než klima v předprůmyslové době. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015, kterou podepsaly dvě stovky zemí světa, přitom vyžaduje, aby státy udržely globální oteplování do 2 stupňů Celsia, ideálně do 1,5 stupně Celsia oproti dobám před spalováním fosilních paliv.

Květen 2020 byl o 0,63 stupně Celsia teplejší než květny mezi lety 1981 a 2010. Nadprůměrné teploty byly naměřeny nejvíce na částech Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky a Antarktidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...