Zničená Kachovská přehrada na řece Dněpr ztratila už 70 procent vody, oznámilo ministerstvo životního prostředí. Kvůli poklesu hladiny přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova okupovaného Ruskem. Informovala o tom britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí. Voda postupně mizí také ze zaplavených oblastí pod přehradou.
Severokrymský kanál, který měří asi 400 kilometrů, začíná mezi Tavrijskem a Novou Kachovkou, měst, ležících u zničené hráze. Poté, co pravděpodobně Rusové v úterý hráz zničili, se hladina vody v přehradě dostala pod úroveň přívodu do kanálu.
„Hladina vody v nádrži pravděpodobně do 9. června 2023 klesla pod úroveň a voda na Krym brzy přestane téct,“ uvedla britská vojenská rozvědka s tím, že v jižní části Chersonské oblasti a na severu Krymu se zhorší její dostupnost.
Předpokládá, že ruské úřady na anektovaném poloostrově potřebu vody tamních obyvatel pokryjí z nádrží, vrtáním nových studní nebo dodávkami balené vody z Ruska. Vyloučená není ani distribuce vody na příděl. Krym se ostatně musel bez vody z kanálu obejít mezi lety 2014 a 2022, tedy v období, kdy ho okupovalo Rusko, ale Kachovskou přehradu kontrolovala Ukrajina, která přítok zavřela.
To, že vody v kanálu výrazně ubylo, zachycují uživatelé sociálních sítí, kteří ukazují zbytky vody na dně kanálu, nebo satelitní snímky, na kterých je vidět pokles hladiny u přívodu nad zničenou hrází Kachovské přehrady.
Britská rozvědka také v souvislosti se zničením přehrady varuje před hrozící zdravotní krizí kvůli omezenému přístupu k nezávadné vodě a zvýšenému riziku přenášených nemocí v zaplavených oblastech kontrolovaných jak Ruskem, tak Ukrajinou.
Rusové ostřelovali evakuační člun
V důsledku ruského ostřelování člunu, který evakuoval obyvatele z Ruskem okupovaného levého břehu řeky Dněpr, v neděli také zemřeli tři lidé a deset dalších je zraněných. Informoval o tom šéf ukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin, podle něhož jsou mezi zraněnými dva strážci zákona. „Když nepřítel zahájil palbu, 74letý muž kryl svou ženu vlastním tělem. Rusové ho střelili do zad. Na následky zranění zemřel, lékaři mu už nestačili pomoci,“ uvedl Prokudin.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak krátce předtím uvedl, že ruská armáda „zahájila palbu do zad civilistů“, kteří se chtěli evakuovat z levého břehu v Chersonské oblasti. „Dostali se do Chersonu a byli hospitalizováni. Lékaři bojují o životy zraněných,“ napsal na Twitteru.
Ukrajinské úřady již dříve obvinily ruské okupační úřady, že nechávají napospas svému osudu obyvatele na levém břehu Dněpru, které postihla povodeň vyvolaná úterním protržením hráze obří Kachovské přehrady. Ukrajinská média v minulých dnech uvedla, že Ukrajinci podnikají riskantní mise na okupovaný břeh s cílem evakuovat odtamtud povodní ohrožené civilisty.
Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths pro agenturu AP uvedl, že řádný přístup k pitné vodě nemá na ukrajinské i Ruskem okupované straně přibližně 700 tisíc lidí.
Dodal, že ničivé povodně v jedné z nejdůležitějších světových obilnic téměř nevyhnutelně povedou ke snížení vývozu obilí, zvýšení cen potravin na celém světě a k tomu, že miliony lidí v některých chudších zemích budou mít méně jídla. „A toto bude teprve začátek důsledků tohoto činu,“ podotkl.
Rusko zatím OSN přístup neumožnilo
Zmínil, že OSN spolupracuje s ukrajinskými humanitárními organizacemi a už se dostala k 30 tisícům lidí v zaplavených oblastech, které jsou pod ukrajinskou kontrolou. Naopak Rusko podle něj dosud OSN neumožnilo přístup a dodání pomoci do oblastí, které okupuje.
Dodal, že se kvůli tomu ve středu setkal s ruským velvyslancem při OSN Vasilijem Něbenzjou a požádal ruské úřady o přístup pro týmy na Ukrajině, „aby mohly přejít přes frontovou linii a poskytnout pomoc a podporu Ukrajincům v těchto oblastech.“
„V průběhu rozhovoru jim poskytujeme podrobnosti, abychom Moskvě umožnili splnit to, co jak doufáme, bude pozitivním rozhodnutím v této věci,“ řekl. „Doufám, že se to podaří.“
Podle něj rovněž hrozí problém se zajištěním chladicí vody pro Záporožskou jadernou elektrárnu, největší v Evropě, která byla z přehrady zásobována.
Griffiths také poznamenal, že se voda prohnala oblastmi, kde byly nastražené miny a ty tak mohou vybuchovat kdekoliv. „Je to tedy kaskáda problémů, která začíná tím, že lidem umožníme přežít dnes a pak jim dáme nějaké vyhlídky na zítřek,“ řekl.
Voda klesá
Hladina vody v oblasti pomalu klesá. „Průměrná hladina vody v Chersonské oblasti se od odpálení hráze snížila o 27 centimetrů a plocha zaplavených území klesla téměř o polovinu,“ uvedl podle agentury Ukrinform také šéf chersonské oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin s tím, že voda ustoupila z Mykolajivky, Lvové a Olhivky v Beryslavském okresu.
„Na pravém břehu je stále zaplaveno 32 sídel. Pod vodou je 3784 obytných budov,“ uvedl.
Česká humanitární organizace v Chersonu
V Chersonu působí také česká humanitární organizace Koridor UA. Její zakladatel a ředitel Matouš Bláha ve vysílání ČT uvedl, že další pomoc vyrazí na cestu v pondělí, povezou nemocniční lůžka, zdravotnický materiál a pitnou vodu.
„Cesta trvá zpravidla třicet hodin z Prahy do Mykolajivu nebo Chersonu,“ uvedl Bláha s tím, že nepředpovídatelné je čekání na hranicích. „Z Evropské unie na Ukrajinu je to většinou na dlouhé čekání, i když máme právo přednostního průjezdu, tak se ne vždy respektuje.“
Zmínil, že v Chersonu je nyní 50 tisíc lidí z původních 300 tisíc obyvatel. „Jsou to všichni, kteří se vrátili po okupaci, ale ta situace, která nastala, je naprostý šok pro všechny,“ uvedl Bláha s tím, že lidé jsou rozhodnutí město neopustit.
Podotkl, že na místě dlouhodobě působí humanitární organizace, takže sklady jsou velice dobře zásobené. „Krize z nedostatku jídla nebo hygieny tam nyní nehrozí,“ uvedl s tím, že problémem jsou nyní infekční choroby a následky odklízení ekologické katastrofy. „Myslím si, že je velký problém s proočkovaností obyvatel nebo postupem při povodních. S těmi má zkušenost málokdo,“ uvedl Bláha a dodal, že se tým radí s odborníky.
Hráz Kachovské přehrady i tamní vodní elektrárnu vyhodilo do povětří pravděpodobně Rusko. Jeho jednotky od prvních týdnů obnovené invaze hráz kontrolují a několik měsíců otevřeně říkaly, že ji zaminovaly a jejím zničením hrozily. Moskva odpovědnost odmítá. Kromě záplav tato katastrofa znamená obrovskou škodu na životním prostředí i problém nejen pro zásobování vodou obyvatel, ale i rozsáhlých zemědělských oblastí.
