V Chersonské oblasti zaplavené po zničení Kachovské přehrady začala voda klesat, evakuace ale pokračují

Ukrajinské úřady evidují po zničení Kachovské přehrady pět obětí v Chersonské a Mykolajivské oblasti a třináct pohřešovaných, uvedlo ministerstvo vnitra. Ruské okupační úřady mluví o pěti obětech. Hladina kachovské nádrže dál klesá, úřady v zaplavené Chersonské oblasti uvedly, že voda tam začala opadat. Situace je ale přesto na některých místech kritická a evakuace pokračují, v okupovaných oblastech při nich hrají důležitou roli dobrovolníci. Ukrajinská tajná služba tvrdí, že má odposlech, na kterém se Rusové přiznali ke zničení přehrady.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruští záchranáři našli v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti zatopené po zničení Kachovské přehrady tělo 84leté ženy, tvrdí ruská média. „Během záchranných prací jsme našli tělo ženy narozené v roce 1939. Byla to osmá oběť,“ citovala ruská státní agentura TASS nejmenovaného záchranáře. Ruští záchranáři v oblasti působí jako součást okupačních sil.

Ruské úřady do počtu obětí započetly i dva lidi, kteří podle nich přišli o život při ukrajinském ostřelování. Tato tvrzení nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoposelství uvedl, že Chersonskou oblast postiženou záplavami nadále ostřelují ruské síly, přičemž útočí i na místa, odkud se lidé evakuují.

Ukrajinské úřady evidují čtyři oběti v Chersonské a jednu v Mykolajivské oblasti, dalších třináct lidí se pohřešuje, uvedlo ministerstvo vnitra. Jedenáct lidí podle něj utrpělo při evakuacích zranění v důsledku ruského ostřelování.

Agentura AP ve čtvrtek s odkazem na představitele obou stran napsala, že obětí záplav po protržení přehrady je nejméně čtrnáct. Tisíce dalších lidí přišly o domovy a desetitisíce jsou bez dodávek pitné vody.

Tvrzení ukrajinských úřadů o ruském ostřelování zaplavených regionů potvrzuje reportáž televize Nastojaščeje vremja, zachycuje středeční ostřelování jedné z chersonských čtvrtí, kde se evakuují lidé. Videozáznam zachycuje mimo jiné starou ženu, která odevzdaně čeká před domem s připravenými taškami. Dunění palby ji přitom nechává naprosto chladnou.

Další část reportáže ukazuje zatopenou ulici s připravenými gumovými čluny. V jednom z nich sedí jakási žena. Krátký záběr ale přerušují silné exploze, které jsou podle novináře dílem velmi blízkého dělostřeleckého ostřelování.

V některých částech Chersonu soudě podle videozáznamu už voda lidi neohrožuje, nebezpečí ale dál představuje právě ruská dělostřelecká palba. Naopak v zatopených oblastech města se ne všichni chtějí evakuovat – někteří preferují zůstat ve vyšších patrech výškových domů. 

Voda v nádrži dál klesá, opadat začala v zaplavené Chersonské oblasti

U města Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, které leží na břehu v severní polovině Kachovské přehrady, klesla úroveň hladiny v nádrži k pátečnímu ránu na 11,74 metru, což je pokles o jeden metr za 24 hodin. Celkově hladina během tří dnů klesla o 4,7 metru. Napsala to agentura Unian s odvoláním na ukrajinskou společnost Ukrhidroenerho, která provozuje vodní elektrárny.

Další přehrady na Dněpru se podle podniku snaží akumulovat co nejvíce vody, aby vytvořily letní zásobu poté, co Kachovská přehrada definitivně přestane fungovat.

V zaplavené Chersonské oblasti voda začala klesat, během noci opadla o dvacet centimetrů, evakuace lidí a zvířat pokračuje, uvedl šéf ukrajinské oblastní správy Oleksandr Prokudin. V samotném Chersonu, který leží po proudu Dněpru pod přehradou, hladina vody nyní dosahuje výše 5,35 metru. Voda v Chersonské oblasti podle něj zaplavila 3624 domů a 32 obcí. 

Podle Svatopluka Matuly z České zemědělské univerzity nelze v tuto chvíli říct, jak dlouho bude trvat, než se voda vsákne. „Nevíme, v jakém rozsahu je hráz poškozena. Může dojít k tomu, že část přehradní hráze se ještě teď protrhne, důsledkem bude další povodňová vlna, která se údolím řeky Dněpr bude valit k Černému moři,“ řekl ve vysílání ČT24.

8 minut
Studio ČT24: Matula z České zemědělské univerzity k zemědělským škodám po zničení Kachovské přehrady
Zdroj: ČT24

V okupovaných oblastech evakuace vázne

Hráz obří Kachovské přehrady se protrhla v úterý ráno a od té doby voda zaplavila rozsáhlé území na dolním toku Dněpru. Ukrajinské úřady katastrofa přinutila evakuovat obyvatele. O evakuaci mluví i Rusové, podle obyvatel v jimi okupované části Chersonské oblasti ale pomoc nepřichází

V Ruskem okupovaném městě Hola Prystaň v některých částech hladina klesla o půl metru i metr, někteří lidé jsou ale uvězněni ve výškových domech, jejichž vchodové dveře nelze otevřít kvůli velkému tlaku vody, sdělila šéfka místní vojenské administrativy Svitlana Linnyková. Lidem uvězněných v domech podle ní pomáhají dobrovolníci, kteří jim dovážejí vodu a potraviny. I samotné evakuace podle ní provádějí hlavně aktivisté, k nimž se postupně připojily okupační úřady.

Také v okupovaných Oleškách převzali iniciativu dobrovolníci, popsala stanici BBC jedna z aktivistek. Jádro aktivistů prý tvoří místní, do Olešek se ale sjeli i dobrovolníci z oblasti blíž k poloostrovu Krym, kteří přivezli čluny. I v Oleškách je podle aktivistky mnoho lidí ve velmi nebezpečné situaci, a to zhruba lidé z dvou set domácností. Na evakuaci nebo jinou pomoc podle ní čeká přes dva tisíce lidí.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné informace tvrdí, že v Oleškách požadují ruští okupanti od dobrovolníků za evakuaci peníze. 

SBU: Rusové přiznali, že přehradu zničili

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že získala odposlech telefonátu dvou Rusů, kteří připisují vinu za zničení Kachovské přehrady ruským silám. Ve zveřejněném záznamu muži hovoří také o tom, že Rusové původně neplánovali destrukci tak obrovského rozsahu. Informoval o tom web Ukrajinska pravda.

„Udělali to naši. Ne jejich,“ říká jeden z mužů na zveřejněném videu. „Tam to (udělala) naše diverzní skupina. Chtěli tam jakoby tou přehradou vyděsit. Ale nešlo to podle plánu – (bylo to) větší, než plánovali.“ Kdo přesně jsou muži, kteří spolu na záznamu hovoří, ale SBU neuvedla a popsala je jenom jako „vetřelce“ a „okupanty“.

Jeden z mužů na záznamu také popisuje snižování závažnosti situace v ruských médiích. „Včera bylo v telce takový video – stojí tam voják se zahaleným obličejem, v celý uniformě. A mluví o tom, že tam žádné záplavy nejsou, že lidi tam žijou normálně. A za ním je okno a tam je vidět, že tam je sakra úplný moře.“

Norští seismologové zaznamenali výbuch

Norští seismologové v době, kdy byla zničena Kachovská přehrada, zaznamenali v dané oblasti výbuch, uvedl server BBC News ve svém ruskojazyčném vydání. Explozi v oblasti přehrady zaznamenali odborníci z norského centra Norsar, které se zabývá seismologickou aktivitou, v úterý ve 2:54 ráno místního času. Tento čas i uvedené souřadnice odpovídají zprávám v médiích o zničení přehrady.

Ukrajinské úřady bezprostředně po protržení přehrady informovaly, že ji ruské síly vyhodily do povětří. Podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho výbuch nastal přímo ve strojovně.

Ruská okupační správa naopak ze začátku popírala, že by se v oblasti přehrady dělo něco mimořádného. Posléze ruští představitelé přišli s několika vysvětleními. Podle jednoho z nich ukrajinské síly údajně přehradu během několika měsíců tak dlouho ostřelovaly, až se protrhla. Podle druhého, jehož se drží také ruská státní tisková agentura TASS, Ukrajina zasáhla přehradu během raketového útoku.

Agentura AP ve čtvrtek zveřejnila záběry pořízené den po protržení přehrady s tím, že nepodporují ruskou verzi o příčinách zničení vodního díla. Přestože je většina areálu nádrže zatopená, zbytky budov, které v něm jsou vidět, nenesou žádné známky typické pro ostřelování, jako ožehnutou fasádu nebo zjizvení od střepin, podotkla AP.

Matula: Může přijít proměna v poušť

Zničení Kachovské přehrady je ekologická, zemědělská i vodohospodářská katastrofa, zdůraznil Matula. Nádrž tvořila hlavní zavlažovací systém pro obrovské území.

„Obávám se, že tady nebude řešením změna plodinové skladby, protože ve velice krátké době, během několika let, dojde ke změně klimatu,“ upozornil Matula s tím, že Kachovská přehrada byla druhou největší na Ukrajině a samotná její existence měla velký dopad. „Vlivy na klima, na hydrologii povrchových i pozemních vod, jsou obrovské,“ zdůraznil s odkazem na mohutnost nádrže.

Podle něj bude mít zničení přehrady obrovský vliv nejen na zemědělství, ale na využití celého regionu jakýmkoliv způsobem, protože obnova nádrže bude náročná a potrvá několik let.

„Mezitím dojde k vysušení celé oblasti na původní stav (před vybudováním přehrady). Když se podíváte na historii této oblasti, tak velmi často trpěla suchem, dokonce i takovým suchem, že obyvatelstvo v některých vesnicích v těch suchých obdobích vymřelo,“ dodal Matula. Některé části regionu se podle něj mohou proměnit v poušť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 7 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 8 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 14 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 17 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...