Evakuace nepřipadá v úvahu, z levého břehu Dněpru udělali Rusové vězení z vody

Zvuk valící se vody probudil v noci na úterý obyvatele oblasti pod Kachovskou přehradou. Když vyšli ven, viděli blížící se vlnu, která cestou vybíjela okna domů. Vrhli se proto na střechy.

Na pravém břehu řeky Dněpr v oblasti, kterou ovládá Kyjev, k postiženým vyjeli záchranáři a civilisty začali evakuovat. Levý břeh řeky ale zůstává pod kontrolou okupačních sil. Pomoc civilistům z ruské strany podle svědectví nepřichází a mnoho lidí zůstává uvězněných na troskách domů zaplavených vodou z odpálené přehrady.

Jedním z nejvíce postižených měst pod ruskou kontrolou jsou Olešky, kde před začátkem plnohodnotné ruské invaze žilo 24 tisíc lidí. Lilii Mirošničenkové se před ruskou armádou podařilo z města uprchnout. Nyní se na dálku snaží koordinovat pomoc dobrovolníků po zničení Kachovské přehrady.

„Vyli tam psi i krávy,“ popsala situaci, kdy voda začala Olešky zaplavovat. „Lidé se je nejprve snažili zachránit, ale pak mnozí zpanikařili a začali zachraňovat sami sebe,“ uvedla pro server Politico. V prvních hodinách po výbuchu nálože v přehradě se mnozí pokusili evakuovat, ruské síly jim to ale zakázaly, popsala. „Nechtěli naše lidi nechat odejít. Jsou tam opuštění. Je to vězení z vody.“

Rusové nezrušili ani zákaz vycházení, tvrdí ukrajinská správa

Podobně o situaci na levém břehu hovoří i ukrajinské autority. Místopředseda Chersonské regionální rady Jurij Sobolevskij ji označil za „strašnou“. Ruské síly podle něj navíc evakuaci neměly v úmyslu vůbec provést. Okupační správa začala první kroky podnikat až v úterní poledne, nezrušila přitom ani zákaz vycházení, upozornil.

Ani ruská armáda se podle něj do pomoci postiženým záplavami nezapojila. Naopak vytvářela další překážky lidem, kteří se pokusili pomoci svým sousedům. Existují podle něj zprávy případů vymáhání peněz ruskými vojáky od dobrovolníků, kteří se pokusili zachránit oběti uvězněné na střechách domů. Okupační síly nezajistily ani přístup k lékařské péči, řekl podle agentury Ukrinform.

„Ve městě nejsou žádné lodě. Zákaz vycházení nebude zrušen. Genocida,“ napsal v příspěvku na sociálních sítích exilový starosta města Olešky Jevhen Ryščuk.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové navíc aktivně brání Ukrajincům z pravého břehu Dněpru v záchraně lidí na okupovaném území. „Je velmi těžké dostat lidi z okupované části Chersonské oblasti. Když se je naše jednotky snaží dostat ven, okupanti na ně z dálky střílejí,“ uvedl Zelenskyj. Lidé uvěznění na střechách kolem sebe vidí proplouvat těla utopených, popsal.

Šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin uvedl, že ruské síly ostřelovaly i město Cherson, které je pod ukrajinskou kontrolou, a přilehlé pobřežní oblasti.

Ve snaze pomoci obětem používají ukrajinští vojáci bezpilotní letouny, kterými doručují pitnou vodu. Kvůli střelbě ruských vojáků se ale na území vypravit nemohou. Jedinou nadějí na záchranu jsou tak pro oběti útoku na přehradu jejich sousedé.

„Prosím, pomozte“

Pomoc se snaží koordinovat i Jaroslav Vasyljev. Po hodinách, které strávil neúspěšnými pokusy dovolat se na ruské ministerstvo pro mimořádné situace, se rozhodl vzít osud do vlastních rukou. S nadějí na záchranu svého otce, který uvázl na střeše rodinného domu v Oleškách, založil chatovací skupinu na Telegramu.

„Lidé četli zprávy, ale nic nedělali a další se topili. Tak jsem vytvořil skupinu a začali se přidávat dobrovolníci,“ řekl Vasyljev. Okrajové části Olešek jsou podle něj zcela pod vodou, útočištěm pro stovky rodin se tak stalo centrum města.

Dobrovolníci strávili první noc prohledáváním oblasti, sháněním malých člunů a nouzových zásob. Zajistili i speciální čluny na záchranu hospodářských zvířat a domácích mazlíčků opuštěných těmi, kteří prchli před záplavovou vlnou.

Zprávy o aktuální situaci i volání o pomoc od obyvatelů okupované části Chersonské oblasti se objevily i na dalších sociálních sítích. Rodinní příslušníci těch, kteří uvázli v záplavové vodě, popsali zoufalé situace:

„Olešky, Severnyj 7, dvě ženy. Neumějí plavat. Dva muži a dědeček nad 80 let, pes a kočka, prosím, zachraňte je!“

„Prosím, pomozte evakuovat rodinu. Manžel a manželka, pětiletá dcera jsou na střeše vedle obchodu Rodzinki, čtvrť Rybchoz.“

„Dva starší lidé. Hroutí se jim podkroví, neumějí plavat. Prosím, pomozte.“

I podle Vasyljeva přitom ruské síly dobrovolnickým pokusům o záchranu brání. „Úřady nepomáhají,“ řekl pro The Washington Post. „Jen brání procesu, protože nepropouštějí autobusy a lodě, které jsme zaplatili, k dobrovolníkům.“

Rusové nejdřív zapírali

Okupační úřady zpočátku riziko záplav zlehčovaly. Vedoucí Ruskem okupovaných oblastí Chersonské oblasti Volodymyr Saldo v úterý ve videu řekl, že lidé se i nadále věnují svým denním povinnostem a klidně se pohybují po ulicích. Zatímco mluvil, administrativní budovu za ním pomalu zaplavovala kalná voda.

Ve středu Saldo řekl ruské televizi, že v některých postižených oblastech probíhá evakuace, ale jen málo místních chce odejít. Dále trval na tom, že situace je pod kontrolou. Ve středu večer však okupační správa změnila tón a situaci označila za „tragédii“.

Saldo prohlásil, že evakuováno bylo 1300 ze čtyřiceti tisíc obyvatel. Děti podle něj byly ze záplavové oblasti odvezeny a poslány „k moři do dobrých prázdninových táborů v Chersonské oblasti nebo na Krym“. Většina dospělých podle něj chce „počkat, až voda opadne, a pokračovat v práci na svých pozemcích“.

Moskvou dosazení úředníci také tvrdí, že civilisté jsou v oblasti uvěznění kvůli ukrajinskému ostřelování. Mnoho obyvatel Olešek potvrdilo, že slyší stálou palbu, ale nedokázali určit, jestli pochází z ukrajinské, nebo ruské strany.

Mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková popřela, že by za ostřelováním stál Kyjev. „Jsme si vědomi rozsahu vypouštění (vody),“ řekla. „Na zaplavené osady neútočíme.“

Občasná ruská pomoc místní děsí

Podle výpovědi místních se i mezi ruskými vojáky našli tací, kteří chtěli obětem odstřelené přehrady pomoci. Tato snaha byla ale sporadická a komplikovala ji i nedůvěra místních v okupační síly.

Obyvatelé postižených oblastí tak v zoufalé situaci stojí před palčivou otázkou, zda mají v případě evakuace ruskou stranou možnost záchrany přijmout. Okupační úřady místním řekly, že zajistí autobusy, které je odvezou do bezpečí.

Řadu postižených katastrofou však tento scénář děsí. Nevědí totiž, kam by je tyto autobusy dovezly. Obávají se deportace do Ruska.