Súdánská občanská válka, která trvá již čtvrtým rokem, se označuje za nejhorší humanitární krizi na světě – zejména pro ženy a děti. Znepřátelené strany navíc používají jako zbraň sexuální násilí. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali případy hromadných znásilnění, zotročování i etnicky motivovaných sexuálních útoků. Řada dětí v Súdánu nyní vyrůstá bez otců, rodného listu a právní identity, tudíž bez šance na řádnou lékařskou péči a vzdělání. OSN proto varuje před „ztracenou generací“.
„Můj syn nemá otce, rodný list ani rodné číslo,“ řekla BBC sedmnáctiletá súdánská dívka, která z bezpečnostních důvodů používá přezdívku Amira. Spolu s rodiči žila dříve ve městě Fášir, které nyní ovládají paramilitární Jednotky rychlé podpory (RSF), jež od dubna 2023 bojují v brutální občanské válce proti armádě.
Fášir byl poslední baštou vládních sil v západním regionu Dárfúr, než v říjnu loňského roku po roce a půl padl do rukou RSF a spojeneckých arabských milicí. Pro desítky tisíc civilistů uvězněných ve městě bylo vleklé obléhání jako noční můra – s neustálým bombardováním, střety a hladověním.
Amira a její rodina se ze zoufalství rozhodli rodné město opustit začátkem minulého roku. Když se pohybovali po silnici jihozápadně od Fáširu, unesli ale dívku tři ozbrojenci z RSF a drželi ji v zajetí. „Zavázali mi oči a odvezli mě do oblasti Tabit jižně od Fáširu. Dva měsíce mě drželi zamčenou v místnosti a každý den mě jeden po druhém znásilňovali,“ popsala mladá Súdánka.
Po několika týdnech zjistila, že je těhotná, navíc vážně onemocněla. Amira BBC řekla, že když se jí muži chtěli zbavit, vysadili ji poblíž místa, kde ji původně zajali. Do nemocnice se dostala díky pomoci ostatních uprchlíků z Fáširu.
Syna porodila o několik měsíců později v nemocnici zřízené v humanitárním centru provozovaném organizací Mezinárodní lékařské sbory. Tam se jí dostalo podpory od súdánské humanitární organizace Nadace Nada al-Azhar pro prevenci katastrof a udržitelný rozvoj. Této skupině se nakonec podařilo najít její rodinu, která se dostala do tábora, kde našly útočiště stovky tisíc lidí z Fáširu.
Dětství bez právní identity
Osm měsíců po porodu však Amira stále nedokáže své dítě zaregistrovat. Získat z nemocnice byť jen oznámení o narození potomka vyžaduje údaje, které neexistují, konstatovala Súdánka, která o otci potomka nedokáže poskytnout žádné podrobnosti. Bez toho ale nedostane oficiální uznání právní identity dítěte.
„Nemohu ho nechat naočkovat ani ho přihlásit do školky nebo do školy,“ říká. „Bojím se o jeho budoucnost, protože není vůbec nikde evidovaný. Má finanční situace je velmi těžká a nemohu si dovolit platit za jeho léčbu ani péči. Nemohu jít ani do práce ze strachu, že bych byla znovu vystavena násilí,“ svěřila se Amira.
Podle humanitárních pracovníků nejde o ojedinělý případ, nýbrž součást reality, jež se odehrává napříč zemí zbídačené konfliktem.
„Mnoho dětí přichází na svět za komplikovaných okolností, často bez vědomí otce – což znamená, že jejich narození nelze zaregistrovat,“ vysvětluje Abú Bakr Júsif Jakúb, ředitel ochranných programů v organizaci Nada. „Registrace dítěte vyžaduje identifikační údaje, národní identifikační číslo a rodný list. Když je ale otec nepřítomný nebo neznámý, je to extrémně obtížné,“ sdělil BBC.
Matka je často s dítětem, které potřebuje neustálou péči, sama. Tento stav přitom ovlivňuje i budoucí vzdělávání, možnost cestovat nebo získat oficiální dokumenty, dodal.
Kolik dětí se narodilo v důsledku znásilnění, není snadné zjistit. Podle generální ředitelky organizace Nada Šazy Ahmedové za to může společenské stigma, kvůli kterému se skutečná čísla nikde neevidují. „Ženy, které takové útoky zažijí, se necítí dobře, když je mají nahlásit. Většina matek těchto dětí je bohužel sama ještě dětmi – dívkami mladšími osmnácti let. Nemohou se proto samy rozhodnout, zda se oficiálně obrátí na soud nebo policii, protože k tomu potřebují doprovod zákonného zástupce,“ vysvětluje Ahmedová.
Rodiny navíc v devadesáti procentech případů odmítají dát souhlas k oficiálnímu nahlášení sexuálního napadení, které vedlo k těhotenství. „Jako Súdánka mám u dětí narozených v důsledku znásilnění největší strach a obavy z toho, že čelíme celé generaci, která bude žít ve stigmatu, nebezpečí a strachu. Těmto dětem se od společnosti nedostane respektu, jejich blaho nebude skutečně chráněno, a především nebudou mít přístup ke službám ani ke svým právům,“ obává se Ahmedová.
Obavy z oznámení sexuálního útoku
Súdánská právnička Madžida Idrisová v této souvislosti podotkla, že zákon o právech dítěte z roku 2010 registraci dětí narozených mimo manželství umožňuje. Spoléhá se však na to, že matka bude ochotná podat oznámení o tom, že byla napadena – protože právě tím se celý proces registrace spustí.
Jakmile je případ nahlášen, postoupí se sociálním službám k zadokumentování a poté se odešle na matriku, kde je dítě registrováno pod jménem matky a podle stanovených postupů je mu přiděleno celé oficiální jméno. Podle Idrisové je však válečná realita zcela odlišná. Platí to zejména v Dárfúru, kde pokračující konflikt vedl ke kolapsu veřejných služeb a uzavření matrik, kvůli čemuž jsou tisíce dětí neregistrovaných.
„Absence dokladů neznamená jen absenci kusu papíru – znamená to odepřít dítěti přístup ke vzdělání, zdravotní péči a právnímu uznání,“ poznamenala advokátka. Podle ní je nezbytné obnovit matriční úřady a zintenzivnit úsilí, aby se zajistilo, že děti získají své právo na identitu a právní uznání. Amira a její syn každopádně zatím zůstávají v Dárfúru v administrativní nejistotě.
Podle OSN může africká země „ztratit“ další generaci. Více než tisíc dní války vysídlilo miliony dětí a narušilo jejich základní práva. „Ze všeho, co tato válka bere, je jednou z nejvýznamnějších budoucnost Súdánu, kdy budou jeho děti zbaveny vzdělání,“ varovala v srpnu zástupkyně generálního tajemníka OSN Amina Mohammedová.
Nejméně osm milionů dětí nemůže chodit do škol. Jen v Dárfúru byly od vypuknutí bojů poškozeny, zničeny nebo jinak vyřazeny z provozu téměř tři čtvrtiny škol. „Pět ze šesti dětí nechodí do školy a rodiče vám řeknou, že by raději nechali své potomky doma, než aby je poslali do třídy. Protože domov je pro ně jediné místo, kde je mohou ochránit,“ konstatovala Mohammedová.
Poznamenala, že od roku 2024 OSN potvrdila nejméně 67 útoků na školy v Súdánu a že bylo hlášeno více než 150 případů vojenského využití škol – ačkoli skutečný rozsah je nepochybně větší. Polovina učitelů navíc nedostává kvůli válce zaplaceno.
Mohammedová popsala ataky na školy jako „frontální útoky na bezpečnost a důstojnost dětí“. „Mohla bych vám předčítat čísla celých svých pět minut a pořád bych nedokázala popsat, co se děje súdánským dětem, zejména dívkám,“ řekla členům Rady bezpečnosti. „Súdán už ve svých dřívějších válkách ztratil generaci a teď ztrácí další,“ dodala.
„Tohle je válka, kterou začali muži. Ale cena za ni je na bedrech žen a dětí,“ pokračovala s tím, že „je načase, aby zbraně utichly“.
Stovky sexuálních incidentů jsou jen špičkou ledovce
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ověřil od začátku konfliktu do poloviny dubna letošního roku 546 sexuálních incidentů v šestnácti z 18 súdánských států. Celkem se jednalo o více než osm set obětí, které podle úřadu představují jen „špičku ledovce“. Z nejnovější zprávy vyplývá, že sexuální násilí se šíří podél konfliktních i vysídlovacích tras a je soustavně používáno k terorizování a traumatizaci civilistů, většinou žen.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že zjištění potvrzují jeho dřívější varování, která učinil po návštěvě země v lednu – tedy že sexuální násilí je v konfliktu používáno jako válečná zbraň. „Toto je válečný zločin, a pokud byl spáchán jako součást rozsáhlého nebo systematického útoku, zločin proti lidskosti,“ zdůraznil.
Většina ověřených incidentů byla připisována RSF, přidruženým bojovníkům a arabským milicím. Incidenty se ale týkají i súdánské armády a s ní spřízněných jednotek. Zpráva OSN z letošního června dokumentuje znásilnění a hromadné znásilnění, sexuální otroctví, nucené sňatky, nucenou prostituci, sexuální mučení a obchodování s lidmi za účelem sexuálního násilí.
„Sexuální násilí související s konfliktem v Súdánu je bezprecedentní, pokud jde o rozsah, rozšířenost a brutalitu jeho používání jako válečné zbraně. Znásilnění, hromadné znásilnění, sexuální otroctví, nucené sňatky a další formy sexuálního násilí jsou určujícím rysem více než tří let války,“ píše se v dokumentu.
Hromadné znásilňování
Téměř čtvrtina ověřených incidentů se týkala hromadného znásilnění. V jednom zdokumentovaném případě znásilnilo jednu dívku deset mužů. Experti OSN identifikovali opakující se vzorce – včetně sexuálního násilí používaného ke kontrole pohybu civilistů, únosů spojených se sexuálním násilím, sexuálního otroctví a sexuálního násilí ve vazbě.
„Ženy a dívky se nikde necítí bezpečně. Jsou napadány ve vlastních domovech, když utíkají před násilím, když si hledají jídlo, sbírají palivové dříví, pracují na polích. Říkají nám, že se cítí v pasti,“ popsala koordinátorka krizových situací z Lékařů bez hranic Claire San Filippová.
Nejméně třináct obětí – žen, mužů a dětí – zemřelo, většinou po brutálních hromadných znásilněních. Nejmladší oběti bylo devět let. Mnoho přeživších utrpělo vážné zdravotní komplikace, které se zhoršily kolapsem nebo absencí fungujících zdravotnických zařízení. Desítky žen a dívek po znásilnění otěhotněly nebo porodily.
Jeden z pracovníků týmu Lékařů bez hranic popsal případ, kdy byla třináctiletá dívka znásilněna třemi muži. „Chytili ji, znásilnili a pak ji nechali v údolí. (…) Zavolali si lidi, aby dívku odvezli do nemocnice. Byl jsem jedním z nich,“ přiblížil pracovník, jenž působí v Západním Dárfúru.
O sexuálním násilí vyprávěla francouzské stanici RFI také dvacetiletá Súdánka s přezdívkou Sarah. Její rodinu obtěžovali ve městě Nyala v Dárfúru příslušníci RSF. „Začali s mou matkou. Se mnou byla i moje sestra. Schovali jsme za sebe mladší sestry. Zbili mou matku, když byla těhotná. Zatímco se nás snažili napadnout a zmlátit, moje matka se nás snažila ochránit. Zbili ji a zabili, i když byla těhotná,“ popsala. Tři ze čtyř jejích sester uprchly a od té doby o nich nemá žádné zprávy. Jejího otce nejspíš rebelové rovněž zabili.
K sexuálnímu násilí dochází v rámci odvety za údajné vazby na jednotlivé strany konfliktu a během etnicky motivovaných útoků, zjistila také organizace patřící pod OSN. Mnoho obětí z etnického kmene Masalitů ze Západního Dárfúru vypovědělo, že se útočníci před znásilněním ptali na jejich kmen. Oběti uváděly, že jim bylo v roce 2023 řečeno: „Letos všechny vy, dívky z Masalitů, porodíte naše děti“ a „Pokud jste Masalitky, dnes vás povraždíme.“
Türk v této souvislosti vyzval ke včasnému, nezávislému a nestrannému vyšetřování sexuálního násilí spáchaného během tohoto konfliktu. „Přetrvávající beztrestnost jednoznačně prohlubuje škody a posiluje cykly zneužívání. Všichni pachatelé, včetně těch na úrovni velitelů, musí nést plnou odpovědnost a obětem musí být zaručen přístup k účinné nápravě, včetně odškodnění,“ apeloval na válčící strany představitel OSN.
Dětský fond OSN (UNICEF) už loni v březnu informoval o tom, že ozbrojení muži v Súdánu znásilňují a sexuálně napadají také děti – včetně kojenců ve věku pouhého jednoho roku.
Data shromážděná poskytovateli služeb pro oběti genderově podmíněného násilí v Súdánu ukázala stovky případů znásilnění dětí. Stejně jako v případě žen však bude reálný počet případů mnohem vyšší, jelikož rodiny se bojí napadení oznámit, případně nemají přístup k příslušným úřadům.
„Děti již od jednoho roku, které jsou znásilňovány ozbrojenými muži, by měly každého šokovat a donutit k okamžitému zásahu,“ prohlásila tehdy výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová. „Miliony dětí v Súdánu jsou vystaveny riziku znásilnění a dalších forem sexuálního násilí, které je používáno jako válečná taktika. Toto je ohavné porušení mezinárodního práva a mohlo by to představovat válečný zločin. Musí to přestat,“ akcentovala.
Nejhorší humanitární krize světa
Súdánská humanitární krize je pravděpodobně nejhorší na světě a dál se prohlubuje. Domovy muselo kvůli krvavým střetům opustit asi 12 milionů lidí a 26 milionů obyvatel hladoví. Přesto se brutálnímu konfliktu nevěnuje příliš velká mezinárodní pozornost, poznamenala stanice Deutsche Welle (DW).
Súdánci jsou závislí na humanitární pomoci, Evropané ale snížili platby určené na pomoc a po zrušení amerického programu pomoci USAID pracovníkům v severoafrické zemi pomalu docházejí finanční prostředky, píše DW s tím, že peníze na základní potřeby docházejí i v uprchlických táborech v sousedním Čadu.
Kromě toho, že děti i dospělí hladoví a někdy nemají ani přístup k pitné vodě, mají často nedostatek potřeb nutných ke vzdělávání jako tabulí, per, knih, židlí i stolů. Více než třetina súdánských zdravotnických zařízení je navíc mimo provoz a systém je tak na pokraji kolapsu, varovali v souvislosti se škrty Lékaři bez hranic. Globální humanitární pomoc pro Súdán se podle organizace od loňského roku snížila o 35,8 procenta.
Válka si už vyžádala desítky tisíc obětí. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise OSN pro Súdán zahraniční náborové a externí podpůrné sítě udržují a rozšiřují konflikt tím, že poskytují znepřáteleným stranám zbraně či vojenskou techniku.
Podle zprávy nadnárodní subjekty působící v několika zemích verbovaly, cvičily a vysílaly zahraniční personál na podporu RSF. Podle vyšetřovatelů existují také „důvodná podezření“, že súdánské ozbrojené síly používaly při svých operacích drony dodané ze zahraničí.
Vyšetřování rovněž zdokumentovalo nasazení až dvou tisíc kolumbijských žoldnéřů. Svědci také hlásili bojovníky z Jižního Súdánu, Čadu a Etiopie. Zpráva hovoří mimo jiné o zapojení Emirátů, které nicméně opakovaně svou vojenskou podporu RSF popírají.
