Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.
I omezený HIMARS se na Ukrajině osvědčil. Nyní se jedná o raketách delšího doletu
Pentagon zatím Kyjevu dodal 20 salvových raketových systémů HIMARS, jejichž software i hardware je upraven tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety doletu delšího než 80 kilometrů. Ukrajinská armáda nicméně o systémy s možností delšího doletu žádá už několik měsíců. Ukrajinci začali první kusy HIMARS využívat v červenci minulého roku, dodávky se pak postupně zvyšovaly.
USA se doposud zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety delšího doletu kvůli obavám z eskalace. A to v případě, že by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Že tak neučiní, slíbil již dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ten v sobotu ve svém videoposelství uvedl, že Ukrajina potřebuje rakety delšího doletu, včetně armádních taktických raketových systémů MGM-140 (ATACMS), aby zastavila „ruský teror“. USA však zatím nechtěly dodat rakety ATACMS, které mají dolet 300 kilometrů, ani rakety GLSDB, které mohou doletět do vzdálenosti 150 kilometrů. Informoval o tom server The Kyiv Independent.
Výrobce HIMARS, americká zbrojovka Lockeed Martin, pak na svých stránkách uvádí, že mají uznávaný a dosvědčený dolet (range) až 300 kilometrů. A dodává, že ve vývoji je munice, která nabídne prodloužený dolet nad 499 kilometrů.
Rakety delšího doletu, které Spojené státy dodají Ukrajině, zvýší napětí mezi Kyjevem a Moskvou, řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Míní však, že průběh konfliktu to nijak neovlivní.
„Je to přímá cesta ke zvýšení napětí. Vyžádá si to od nás víc úsilí. Ale znovu: chod událostí to nezmění. Speciální vojenská operace bude pokračovat,“ řekl Peskov podle agentury TASS. Za speciální vojenskou operaci Moskva oficiálně označuje svůj loňský vpád na Ukrajinu. Co měl na mysli zvýšením napětí v době, kdy proti sousedovi vede agresivní válku, není jasné.
Použití systému HIMARS loni změnilo dynamiku války
Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl v říjnu loňského roku v rozhovoru pro CNN, že Ukrajina s využitím systému HIMARS poskytnutého Spojenými státy „změnila dynamiku“. Pochválil Kyjev za použití HIMARS jako „správné cesty“ k posílení obrany proti Moskvě. Zejména zmínil útoky na muniční sklady, logistiku, zásobování a velitelská centra.
Vyzdvihl především úspěšné využití těchto zbraní při osvobozování Charkovské oblasti a pravobřežní (západní) části Chersonské oblasti.
Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině a v Uzbekistánu John Herbst řekl loni Newsweeku, že použití HIMARS Ukrajinci bylo „rozhodující“ při zastavení loňské ruské ofenzivy a zároveň jim umožnilo zahájit „úspěšnou, i když omezenou“ protiofenzivu. „Jsem přesvědčen, že kdybychom Ukrajině dali většinu toho, o co žádají, byli by schopni, určitě do roka, roku a půl – ale možná i do měsíců, vzít si zpět vše, co Rusko od února obsadilo, možná dokonce vše, co Rusko od začátku války v roce 2014 obsadilo, s výjimkou Krymu,“ řekl tehdy.
Bývalý americký protiteroristický činitel a profesor na Michiganské univerzitě Džavíd Alí uvedl pro stejný zdroj, že použití HIMARS umožnilo Ukrajině kompenzovat ruskou „početní sílu“ na bojišti a s velkou přesností zasahovat ruské jednotky i z větších vzdáleností. Mezi známé a citelné údery patřilo například zasažení základny wagnerovců v Popasné či zásah ruské základny v Makijivce.
Leopardy a další tanky
Ke značnému průlomu v dodávkách zbraní – ať už slíbených, či již uskutečňovaných – došlo letos v lednu, kdy Německo slíbilo poskytnutí svých tanků Leopard 2. A zároveň souhlasilo s jejich reexportem z dalších západních armád, které je mají ve výzbroji a mohou je Ukrajině nabídnout.
Podle středeční zprávy dodá Ukrajině čtyři až šest tanků Leopard německé výroby Španělsko. Současně také vycvičí až deset posádek a techniky. Tanky vezme ze svých armádních zásob. Klíčová však bude rychlost dodávek, protože Kyjev plánuje nasadit první tankové jednotky s leopardy na bojiště už na jaře.
Německo v prvním kroku dodá Ukrajině 14 tanků Leopard 2A6. K dodávce by se měly přidat i další evropské země, například Polsko, Finsko, Nizozemsko či Portugalsko. Čtyři tanky pošle Ukrajině Kanada. Zaslání svých tanků M1 Abrams slíbily i Spojené státy. Ukrajinci se už také učí používat britské tanky Challenger 2.
Kyjev počítá s tím, že v první vlně dostane 120 až 140 západních tanků, uvedl tento týden ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Tankovou koalici podle něj tvoří 12 zemí a možná se ještě dále rozšíří.
Jak rychlé budou dodávky?
Není však zatím úplně jasné, jak rychle se podaří dodávky zajistit. Například deník The Washington Post uvedl, že USA dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího.
Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil pak podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.
Norsko dodá část svých leopardů koncem března, uvedl tamní ministr obrany Bjorn Arild Gram.
Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj řekl v prosinci, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty a 500 houfnic.
Nyní se (ne)jedná o stíhačkách F-16
Vojenská pomoc partnerů Kyjeva se téměř za rok ruské války na Ukrajině výrazně proměnila; spojenci nejprve dodávali munici a ruční zbraně, v průběhu měsíců však začaly na Ukrajinu proudit stále pokročilejší zbraňové systémy.
Nyní spojence rozděluje žádost Ukrajinců o dodávky bojových letounů F-16. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale jejich poskytnutí zvyšuje obavy některých politiků z vyostření téměř rok trvajícího a již velmi ostře probíhajícího konfliktu, uvedla agentura AP.
Spojené státy v pondělí oznámily, že na žádost Kyjeva o bojové letouny F-16 neodpoví. Podle Francie není dodávka stíhaček vyloučena, musela by však být dodržena přísná omezení a podmínky. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout, napsal list The Guardian. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi bude plně konzultovat.
Naopak Británie se nedomnívá, že je praktické posílat na Ukrajinu stíhací letouny. Řekl to v úterý mluvčí premiéra Rishiho Sunaka poté, co Kyjev naznačil, že by o ně měl zájem. „Britské stíhací letouny jsou extrémně sofistikované a trvá měsíce, než se jimi piloti naučí létat. Vzhledem k tomu se domníváme, že není praktické posílat tyto letouny na Ukrajinu,“ řekl mluvčí novinářům.
Nabídka dvou Reaperů a výcvik ukrajinských vojáků
Americký výrobce zbraní General Atomics nyní také nabídl ukrajinské vládě dva bezpilotní letouny Reaper MQ-9 za symbolický jeden dolar. Kyjev by ale musel zaplatit zhruba 10 milionů dolarů (219 milionů korun) za přepravu dronů a jejich údržba by Ukrajince ročně vyšla na dalších osm milionů dolarů (175 milionů korun). O nabídce informoval web The Wall Street Journal (WSJ). Prodej by také musela schválit administrativa amerického prezidenta Joea Bidena.
USA poskytly Ukrajině v uplynulém roce více než 700 menších bezpilotních letounů, včetně taktických dronů Switchblade. Tyto drony nenesou zbraně, ale lze je snadno přenášet a využívat k útokům ve stylu kamikadze. Reapery jsou proti nim výrazně sofistikovanější zařízení s delším doletem, vyšší rychlostí a lepšími schopnostmi, uvedla agentura ČTK. Drony s rozpětím křídel přes 20 metrů vydrží ve vzduchu až 24 hodin a mohou nést zbraně. Starší verze dronu, kterou firma Ukrajině nabízí, by za normálních okolností stála několik milionů dolarů.
Další pomoc ohlásila i Evropská unie, která chce letos vycvičit dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků a zdvojnásobit tím objem výcvikové mise probíhající v několika členských zemích. Novinářům to ve středu řekl dobře informovaný unijní činitel, podle něhož se plán chystá oficiálně zveřejnit šéf diplomacie EU Josep Borrell během pátečního summitu v Kyjevě. EU na trénink příslušníků ukrajinské armády vydá ze svého obranného fondu dalších 45 milionů eur (asi miliardu korun).
Jakou vojenskou pomoc poskytuje Francie
Francie dodá Ukrajině dalších dvanáct samohybných houfnic Caesar. Oznámil to ministr obrany Sébastien Lecornu. Osmnáct těchto houfnic už zaznamenalo v boji s ruskou armádou velké úspěchy. Ukrajinci již také dostali obrněná vozidla AMX.
Paříž rovněž oficiálně přislíbila obrněná průzkumná vozidla AMX10 RC, která někdy bývají označována i za lehké tanky, respektive stíhače tanků.
Samohybná houfnice Caesar (na veletrhu IDET v roce 2021)
Francie v současnosti dodává Ukrajině hlavně protitankové a protivzdušné systémy, ale ne ty nejmodernější. Paříž se zdráhá nabídnout Kyjevu zbraně poslední generace. „Pokud by se dostaly do rukou nepřítele, mohlo by to znamenat pro Francii hrozbu. Proto zatím dodáváme zbraně, které jsou spíš staršího data,“ vysvětlil Leo Péria-Peigne z Francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI).
Nejasno u stíhaček Mirage 2000 a bez tanků LeClerc
Stíhací letoun Mirage 2000 se nevyrábí už přes patnáct let. Přesto má stále zvuk a je o něj zájem, uvedl zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. Ukrajině by měly tyto stíhačky pomoci zmírnit ruskou převahu ve vzduchu. Prezident Emmanuel Macron nevyloučil jejich dodání a výcvik ukrajinských pilotů v Polsku. Konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.
Na mrtvém bodě zatím uvázlo jednání o těžkých tancích LeClerc. Jejich výroba se zastavila v roce 2008. Francie jich má jen přes dvě stovky. Jejich nesporná výhoda je v tom, že je dokáže obsloužit pouze tříčlenná posádka. Jenže řada strojů potřebuje modernizaci. Proto jejich dodání Ukrajině zatím není na pořadu dne, uvedl Šmíd.
Podle generála v záloze Františka Mičánka bude u dalších dodávek na Ukrajinu důležité zajistit i dostatečný a rovnoměrný přísun munice. „To, co Ukrajina skutečně potřebuje, nyní má a dostává. Není proto úplně důležité, jak to je starý systém, důležité ale je, jak daná posádka zvládla výcvik s touto technikou a kolik je munice a náhradních dílů,“ řekl v pořadu Horizont ČT24.
Na Ukrajinu zřejmě zamíří i Mamba
Naopak Ukrajina pokročila v jednání s Paříží a také Římem o dodávkách baterií systémů země–vzduch středního a dlouhého dosahu SAMP, zvaných také Mamba.
Protiletadlové systémy Mamba, které má ve výzbroji francouzská a italská armáda, mohou sestřelovat letouny a rakety až do vzdálenosti pětatřiceti kilometrů, a mají v některých směrech dokonce lepší vlastnosti než americký systém Patriot, doplnil Šmíd.
Francie ve středu také slíbila dodat Ukrajině radar Ground Master 200 (GM200) středního dosahu, který je schopen odhalit nepřátelské letadlo na vzdálenost 250 kilometrů, ať už letí nižší rychlostí a v malé výšce jako dron, nebo ve větší výšce a vyšší rychlostí jako bojový letoun. GM200 lze převážet na nákladním voze, napsala agentura AFP.