Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že zastavení dodávek plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na dodávky plynu do České republiky. Touto cestou totiž proudí jen malá část suroviny, více než 99 procent plynu přitéká z Německa. Dodávky plynu do Česka jsou podle Síkely stabilní a bez anomálií.
Požadavky na tranzit ruského plynu přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka ve středu ráno klesly na nulu, uvedla agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit plynu do Evropy touto cestou kvůli aktivitám ruských okupačních sil v oblasti přeruší, ale upozornil, že dodávky je možné přesměrovat přes propojovací bod Sudža.
Přes stanici Sochranovka proudí asi třetina dodávek plynu, který se z Ruska do EU přepravuje přes Ukrajinu. Tok plynu přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany pokračuje, ale kvůli slabému zájmu evropských odběratelů se snížil.
Společnost Net4Gas, provozovatel přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR, zaznamenala ve středu nárůst tranzitu plynu přes Českou republiku ze západu na východ. „To naznačuje, že některé objemy tranzitu plynu mohly být přesměrovány z ukrajinského koridoru na severní exportní trasu například přes Bělorusko, Polsko a Německo,“ řekl mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý.
Síkela: Plynové zásobníky se plní
„Dodávky plynu do ČR jsou plynulé a tuzemské zásobníky se plní tempem přes 25 milionů kubíků za den, což odpovídá přibližně dvojnásobku denní spotřeby v létě. Současné tuzemské zásoby přesahují 1,25 miliardy kubíků a jsou více než dvojnásobné oproti loňsku,“ uvedl Síkela. Za zásadní považuje, že „99 procent dodávek plynu do ČR jde z Německa“.
RWE Gas Storage, která provozuje šest zásobníků, do nich začala vtláčet plyn již v polovině března, což je asi o měsíc dříve než obvykle. Nyní jsou plné ze 42 procent. Společnost MND má ve svých zásobnících podle Síkely 1,26 miliardy kubíků. „Zásobníky plníme tempem zhruba 25 milionů kubíků denně, což je dvojnásobek denní letní spotřeby,“ podotkl.
Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek vyzval na konferenci sněmovního hospodářského a bezpečnostního výboru o bezpečnosti v energetice, aby se Česko hlavně připravilo na příští topnou sezonu. Nastavení podmínek pro ni je potřeba znát do konce června, uvedl. Domnívá se, že je potřeba co nejvíce naplnit zásobníky, uzavřít smlouvy o záložních dodávkách s dodavateli plynu nebo státním obchodníkem, ale také se zmínil o mezivládních dohodách, v nichž by se Německo a Polsko zavázaly, že nebudou zadržovat žádné toky plynu, a to ani v případě, že by čelily vlastnímu nedostatku. Příští zimu může podle něj problém nastat zejména v průmyslu, méně již v teplárenství, ledaže by se naplnily „nejčernější scénáře“.
Podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničních věcí Václava Bartušky bude snazší nahradit ruskou ropu než nahradit ruský zemní plyn. Zhruba 40 procent spotřeby plynu v EU loni dodalo Rusko. Nahradit takový objem za den, měsíc či rok podle něj nejde.
Náhrada by mohla přijít z Norska i zámoří
Michal Macenauer z konzultantské firmy EGÚ Brno považuje aktuální pozastavení tranzitu plynu přes Sochranovku za snahu Ruska eskalovat situaci a dále zvýšit cenu svého plynu na západě. Zapochyboval o tvrzení Gazpromu, že je technicky nemožné plyn přesměrovat. Není si jist tím, že by už nebyl prostor pro další zdražování plynu. Ten stál před rokem 22 eur za megawatthodinu, dnes více než čtyřnásobek.
„Je otázka, jestli se dá očekávat výrazné navyšování ceny zemního plynu, nebo jestli jsme na úrovni, která už není dále akceptovatelná. Už jsme si mysleli, že jsou stropy na různých úrovních. A teď jsme na ceně 95,“ řekl Macenauer v pořadu 90' ČT24.
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík se domnívá, že jádro řešení spočívá ve společných unijních nákupech. Odmítl, že by bylo nutné budovat novou kapacitu pro tranzit plynu. „Jako by se zapomínalo, že v momentě, kdy Rusové přestanou dodávat plyn, uvolňují se obrovské přepravní kapacity v celé střední Evropě, které bude problém plynem alespoň zčásti naplnit, aby byla potrubí dostatečně natlakována. Čili není žádná kapacitní záležitost,“ podotkl.
Náhradou za ruský plyn by podle něj mohl být jednak plyn z Norska, jednak LNG, který by podle Ludvíka bylo možné odpařit buď v zařízení postaveném na břehu v polském Svinoústí, kde by si Česká republika pronajala pozemek, případně přímo na trajektech vybavených potřebnou technologií. Cenu zkapalněného zemního plynu považuje za docela příznivou. „Existuje cena Spojených států, která dělá 24 dolarů na 1 MWh zemního plynu. Na koruny to vychází kolem 6 korun na kubický metr. To opravdu není špatná cena,“ zdůraznil.
Dodal, že ani v případě LNG by neměl nastat problém s kapacitou. „Kapacita evropských terminálů je 150 miliard, což je víc než celková ruská dodávka plynu,“ poukázal.
Ukrajinský provozovatel plynovodů GTSOU sdělil, že od nynějška zastaví dodávky po trase kvůli přes Sochranovku zásahu vyšší moci. Tato klauzule se uplatňuje, když podnik zasáhne událost, kterou nemůže sám nijak ovlivnit. Z přerušení firma obvinila Moskvu a nabídla přesun dodávek přes jiné trasy. Plynovod přes Sochranovku vede přes Luhanskou oblast, kde se v současnosti válčí.
